Apollo Applications Program: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
→Okolnosti vzniku projektu: Doplň. |
||
| (Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Skylab labeled.jpg|náhled|323x323bod|Stanice Skylab s připojenou lodí Apollo]] |
|||
'''Apollo applications project''' byl americký projekt, který navazoval na projekt [[Apollo]]. |
|||
'''Apollo Applications Program''' byl americký projekt [[NASA]] z roku 1965, který navazoval na [[program Apollo|projekt Apollo]] a měl využít dosaženou vysokou úroveň americké kosmické techniky. Kvůli nedostatku finančních prostředků byl radikálně omezen.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie |
|||
Plánováno bylo: |
|||
| příjmení = Vítek |
|||
| jméno = Antonín |
|||
| příjmení2 = Lála |
|||
| jméno2 = Petr |
|||
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky |
|||
| vydavatel = Mladá fronta |
|||
| místo = Praha |
|||
| kapitola = Americké kosmické lety |
|||
| strany = 339 |
|||
| rok = 1982 |
|||
}}</ref> Podařilo se uskutečnit jen dílčí [[Skylab|program Skylab]]. |
|||
== Okolnosti vzniku projektu == |
|||
| ⚫ | |||
V roce 1964 ředitel NASA [[James E. Webb|James Webb]] předložil vládě a Kongresu studii o pokračování programu Apollo po jeho splnění i s ohledem na využití nepoužitých raket a lodí. Projekt Extendet získal podporu na nejvyšších místech (jeho velkým zastáncem byl například tehdejší [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezident]] [[Spiro Agnew]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
|||
| ⚫ | Plánováno bylo použít nepilotovaný Saturn V k vynesení a přistání na |
||
| příjmení = Kužel |
|||
| jméno = Stanislav |
|||
| titul = Směr Mars, směr Venuše! - III. Sny a vize - 1. část |
|||
| periodikum = Aeroweb.cz |
|||
| vydavatel = Mavisys, s.r.o. |
|||
| url = https://www.aeroweb.cz/clanky/3533-smer-mars-smer-venuse-iii-sny-a-vize-1-cast |
|||
| datum vydání = 2012-11-22 |
|||
| datum přístupu = 2024-05-22 |
|||
}}</ref>), přesto však získal jen polovinu požadované státní podpory. Na ústředí NASA i tak vzniklo v srpnu 1965 nové ''Oddělení programu aplikací Saturnu a Apolla'', jehož ředitelem byl jmenován generálmajor David Jones. Plány vypracované v roce 1966 kvůli nákladné [[Válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]] však nebylo možné realizovat.<ref name="Půlstoletí">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Pacner |
|||
| příjmení2 = Vítek |
|||
| jméno = Karel |
|||
| jméno2 = Antonín |
|||
| titul = Půlstoletí kosmonautiky |
|||
| vydavatel = Paráda |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2008 |
|||
| isbn = 978-80-87027-71-4 |
|||
| kapitola = Zvrat v Kongresu |
|||
| strany = 202 |
|||
}}</ref> |
|||
== Součásti projektu == |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Základní hardware Apollo by byl vyvinut v AES, následován ALSS (Apollo logistic support system) a posléze LESA. Konečným výsledkem by byla stálá stanice na Měsíci.LESA představoval |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Plánováno bylo použít nepilotovaný [[Saturn V]] k vynesení a přistání na [[Měsíc]]i jakéhosi "přístřešku" založeném na CSM Apolla. Poté měl druhý Saturn V vynést upravený CMS a LM Apolla s tříčlennou posádkou k Měsíci. Dva muži měli sestoupit na měsíc a tam být nejméně 200 dní. Měli tam používat upravený [[Lunar Rover|Lunar rover vehicle]] a speciální vozidlo ''Lunar Flier'' jako logistická vozidla pro stavbu většího "obydlí". Kvůli izolaci třetího člena posádky plánovači navrhovali přistání 3 lidí na Měsíci, nebo bylo zvažováno použíti orbitálních modulů na oběžné dráze Měsíce, se kterými by se spojilo CMS. |
||
{{hlavní článek|Pilotovaný let k Venuši}} |
|||
Dalé NASA plánovala pilotovaný let k Venuši.Tento let měl trvat asi rok. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Základní hardware Apollo by byl vyvinut v AES, následován ALSS (Apollo logistic support system) a posléze LESA. Konečným výsledkem by byla stálá stanice na Měsíci. LESA představoval poslední NASA koncepci lunární základny před zrušením stavby dalších raket Saturn V. LESA měl použít nové ''Lunar landing vehicle'' k dovezení nákladu na povrch Měsíce a prodlužoval CMS a LM Taxi hardware a umožňoval by posádkám rozšiřovat a nakonec permanentně osídlit lunární základnu. Energii měl dodávat jaderný reaktor. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{Pahýl část}} |
|||
Dále NASA plánovala pilotovaný let k [[Venuše (planeta)|Venuši]]. Start se předpokládal už v říjnu [[1973]], průlet kolem planety [[3. březen|3. března]] [[1974]] a návrat na Zemi kolem [[1. prosinec|1. prosince]] téhož roku.<ref name=":0" /> |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Odkazy == |
|||
| ⚫ | |||
{{Překlad|en|Apollo Applications Program|289090593}} |
{{Překlad|en|Apollo Applications Program|289090593}} |
||
<references/> |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Program Apollo]] |
|||
* [[Sojuz-Apollo|Projekt Sojuz-Apollo]] |
|||
* [[Rakety Saturn]] |
|||
* [[Skylab B]]{{Autoritní data}} |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
| ⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
|||
| ⚫ | |||
[[en:Apollo Applications Program]] |
|||
[[de:Apollo Applications Program]] |
|||
[[hu:Apollo Applications Program]] |
|||
[[Kategorie:Kosmické programy]] |
[[Kategorie:Kosmické programy]] |
||
Aktuální verze z 22. 5. 2024, 08:48

Apollo Applications Program byl americký projekt NASA z roku 1965, který navazoval na projekt Apollo a měl využít dosaženou vysokou úroveň americké kosmické techniky. Kvůli nedostatku finančních prostředků byl radikálně omezen.[1] Podařilo se uskutečnit jen dílčí program Skylab.
Okolnosti vzniku projektu
[editovat | editovat zdroj]V roce 1964 ředitel NASA James Webb předložil vládě a Kongresu studii o pokračování programu Apollo po jeho splnění i s ohledem na využití nepoužitých raket a lodí. Projekt Extendet získal podporu na nejvyšších místech (jeho velkým zastáncem byl například tehdejší viceprezident Spiro Agnew[2]), přesto však získal jen polovinu požadované státní podpory. Na ústředí NASA i tak vzniklo v srpnu 1965 nové Oddělení programu aplikací Saturnu a Apolla, jehož ředitelem byl jmenován generálmajor David Jones. Plány vypracované v roce 1966 kvůli nákladné válce ve Vietnamu však nebylo možné realizovat.[3]
Součásti projektu
[editovat | editovat zdroj]AES (Apollo Extension Series) Lunar Base
[editovat | editovat zdroj]Plánováno bylo použít nepilotovaný Saturn V k vynesení a přistání na Měsíci jakéhosi "přístřešku" založeném na CSM Apolla. Poté měl druhý Saturn V vynést upravený CMS a LM Apolla s tříčlennou posádkou k Měsíci. Dva muži měli sestoupit na měsíc a tam být nejméně 200 dní. Měli tam používat upravený Lunar rover vehicle a speciální vozidlo Lunar Flier jako logistická vozidla pro stavbu většího "obydlí". Kvůli izolaci třetího člena posádky plánovači navrhovali přistání 3 lidí na Měsíci, nebo bylo zvažováno použíti orbitálních modulů na oběžné dráze Měsíce, se kterými by se spojilo CMS.
LESA (Lunar Exploration System of Apollo) Lunar Base
[editovat | editovat zdroj]Základní hardware Apollo by byl vyvinut v AES, následován ALSS (Apollo logistic support system) a posléze LESA. Konečným výsledkem by byla stálá stanice na Měsíci. LESA představoval poslední NASA koncepci lunární základny před zrušením stavby dalších raket Saturn V. LESA měl použít nové Lunar landing vehicle k dovezení nákladu na povrch Měsíce a prodlužoval CMS a LM Taxi hardware a umožňoval by posádkám rozšiřovat a nakonec permanentně osídlit lunární základnu. Energii měl dodávat jaderný reaktor.
Pilotovaný let k Venuši
[editovat | editovat zdroj]Dále NASA plánovala pilotovaný let k Venuši. Start se předpokládal už v říjnu 1973, průlet kolem planety 3. března 1974 a návrat na Zemi kolem 1. prosince téhož roku.[2]
Skylab
[editovat | editovat zdroj]Skylab byl jediný projekt, který NASA opravdu uskutečnila. Šlo o vesmírnou stanicí na zemské orbitě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apollo Applications Program na anglické Wikipedii.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 339.
- 1 2 KUŽEL, Stanislav. Směr Mars, směr Venuše! - III. Sny a vize - 1. část. Aeroweb.cz [online]. Mavisys, s.r.o., 2012-11-22 [cit. 2024-05-22]. Dostupné online.
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Zvrat v Kongresu, s. 202.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo applications na Wikimedia Commons