Agá Muhammad Chán
| Agá Muhammad Chán | |
|---|---|
| perský šáh | |
| Narození | 14. března 1742 Gorgán |
| Úmrtí | 17. června 1797 (ve věku 55 let) Šuša |
| Pohřben | Nadžaf a Mašhad |
| Otec | Mohammad Hasan Khan Qajar |
| Matka | Jeeran Khanum |
| Příbuzní | Hossein Qoli Khan, Morteza Qoli Khan Qajar, Jafar-Qoli Qajar, Reza Qoli Khan Qajar a Ali-Qoli Khan Qajar (sourozenci) Fath Ali Khan Qajar (děd) Fát Alí Šáh (synovec) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Agá Muhammad Chán (persky آقا محمد خان قاجار; 1742 – 17. června 1797) byl první perský šáh z rodu Kádžárovců, zakladatel královské dynastie. Jako šáh vládl od roku 1789 do své smrti, korunován byl v březnu 1796.
Agá Muhammad byl synem Muhammada Hasana Chána, chána turkického kmene Kadžárů v severním Íránu. Po zavraždění Nádira Šáha v roce 1747 se jeho otec zúčastnil nástupnických bojů, v nichž byl šestiletý Aga Muhammad zajat a vykastrován jiným pretendentem perského trůnu, Nádírovým synovcem Ádilem Šáhem. Poté byli krátce po sobě zavražděni jak Ádel Šáh tak i Muhammad Hasan Chán a vlády nad Persií se chopil Mohamad Karím chán Zand, na jehož dvoře mladý Agá Muhammad od roku 1761 sloužil jako eunuch a rádce. Po smrti Mohamada Karíma následovaly obvyklé nástupnické spory mezi jeho potomky, jichž Agá Muhammad využil k vybudování vlastní mocenské základny na severu Íránu. V roce 1785 na Zandovcích dobyl Isfahán a v letech 1789 až 1794 vedl s posledním zandovským šáhem Lotfem Alím chánem Zandem vyčerpávající válku, která zpustošila a vylidnila celé íránské vnitrozemí. Např. v roce 1794 po dobytí města Kermánu, které podporovalo Lotfa Alího, dal Agá Muhammad oslepit všechny jeho mužské obyvatele a ženy s dětmi prodat do otroctví. Krátce Agá Muhammad dopadl prchajícího Lotfa Alího ve městě Bamu a dal ho umučit k smrti.

Následujícího roku vytáhl Agá Muhammad na Kavkaz, aby obnovil perskou nadvládu nad Gruzií a okolními oblastmi. Také toto tažení bylo provázeno četnými masakry a zvěrstvy. V září 1795 šáh dobyl Tbilisi a po masakru místních mužů, jemuž padl za oběť i slavný básník Sajať-Nova, bylo asi 15 tisíc gruzínských žen a dětí odvlečeno do Íránu do otroctví. Neméně brutálně se podezíravý Agá Muhammad choval i ke svým příbuzným, nechal popravit své dva mladší bratry Džafara a Rézu, třetí bratr Murtaza před plánovanou popravou uprchl do Ruska, kde našel azyl u dvora Kateřiny II. Veliké a dva nejmladší bratry Mustafu a Alího, dal oslepit. Při zpáteční cestě se Agá Muhammad nechal v Ardabílu slavnostně korunovat šáhem celé Persie a prohlásil se za dědice Safíovců.

Roku 1796 Agá Muhammad s obdobnou krutostí dobyl Chorasán, jehož vládce Šáhrucha, vnuka Nádíra Šáha, nechal umučit k smrti za to, že Agovi odmítl vydat své poklady. Tím dokončil sjednocení Persie a současně učinil jejím hlavním městem Teherán. Ze své vlády nad Persií se však příliš dlouho netěšil, již v červnu 1797 ho během výpravy do oblasti Náhorního Karabachu ubodali k smrti jeho komorník a gruzínský sluha, které těsně předtím odsoudil k smrti za to, že se na něj opovážili zvýšit hlas.[1] Agá Muhammmad Chán byl inteligentní, energický, avšak extrémně podezíravý a krutý panovník se sadistickými sklony. Byl velmi malé postavy kolem 148 cm, měl vysoko posazený hlas a hluboké vrásky na obličeji. Miloval drahokamy a klenoty, jimiž se rád obklopoval a zajímal se rovněž o klasickou perskou literaturu, zejména o Šáhnáme, jíž si nechával nahlas předčítat. Jako eunuch Aga Muhammad Šáh neměl potomky, jeho následníkem se proto stal synovec Fát Alí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AXWORTHY, Michael. Dějiny Íránu. 2. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 320 s. (Dějiny států). ISBN 978-80-7422-352-5. S. 131–132.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agá Muhammad Chán na Wikimedia Commons - Stránky o rodu Kádžárovců (anglicky)
| Perský šáh 1789–1797 |
Nástupce: Fath Alí Šáh Kádžár |