Přeskočit na obsah

Carla Bruniová-Sarkozyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Carla Bruni)
Carla Bruniová
Carla Bruniová (11. července 2021)
Carla Bruniová (11. července 2021)
Základní informace
Rodné jménoCarla Gilberta Bruni Tedeschi
Narození23. prosince 1967 (58 let)
Turín
Žánryfrancouzský pop
Povolánímodelka, herečka, zpěvačka, nahrávající umělkyně, hudební skladatelka, fotomodelka a hudebnice
Nástrojekytara, hlas a klavír
Aktivní roky2002 – současnost (zpěv)
VydavateléNaïve Records
Audiogram
Downtown Records
V2 Records
OceněníVictoires de la Musique – Female artist of the year (2004)
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (2009)
velkokříž Národního řádu Beninu (2010)
důstojník Řádu umění a literatury (2020)
Prix Raoul-Breton
Manžel/kaRaphaël Enthoven (2000–2007)
Nicolas Sarkozy (od 2008)
Partner/kaMick Jagger (1991–1994)
Raphaël Enthoven (2000–2007)
Vincent Perez
Arno Klarsfeld
DětiGiulia Sarkozyová
Aurélien Enthoven
RodičeMaurizio Remmert a Alberto Bruni Tedeschi a Marisa Boriniová
PříbuzníValeria Bruni Tedeschiová[1] (sestra)
Guillaume Sarkozy (manželův bratr)[2]
François Sarkozy (manželův bratr)
Pierre Sarkozy (nevlastní syn)
Jean Sarkozy (nevlastní syn)
Louis Sarkozy (nevlastní syn)
Pál Sarkozy (manželův otec)
Andrée Mallah (manželova matka)
Webcarlabruni.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carla Bruni-Sarkozy rozená Carla Gilberta Bruni Tedeschi (* 23. prosince 1967, Turín, Itálie) je Italská modelka, zpěvačka a manželka bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Narodila se v Itálii, ale od roku 1973 žije ve Francii. Navštěvovala střední školu ve Švýcarsku. Poté se vrátila do Paříže a studovala zde umění a architekturu. Avšak studia ve svých 19 letech zanechala kvůli kariéře modelky. Později vydala se na dráhu zpěvačky. V roce 2008 se provdala za francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a stala se první dámou Francie (2008–2012).

Dětství, mládí a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Carla Bruni se narodila v italském Turíně. Je dcerou italské koncertní pianistky Marisy Borini a její zákonný otec byl průmyslník a skladatele klasické hudby Alberto Bruni Tedeschi.[3] V roce 2008 Bruni pro Vanity Fair uvedla, že jejím biologickým otcem je Maurizio Remmert, klasický kytarista, který pochází také z bohaté rodiny. Remmert se seznámil s Marisou Borini, která byla dvakrát tak stará jako on, jako devatenáctiletý mladík a jejich poměr trval šest let.[4]

Bruni je dědičkou majetku, který vytvořila italská společnost na výrobu elektrických kabelů založená ve 20. letech 20. století jejím zákonným dědečkem Virginiem Brunim Tedeschim. Rodina se v roce 1975 přestěhovala do Francie, aby unikla hrozbě únosu Rudými brigádami, komunistickou teroristickou skupinou aktivní v Itálii v 70. a 80. letech 20. století. Bruni vyrůstala ve Francii od svých sedmi let a navštěvovala školu Château Mont-Choisi v Lausanne ve Švýcarsku. Do Paříže odešla studovat umění a architekturu, ale v 19 letech školu opustila, aby se stala modelkou.[4]

Umělecký ředitel společnosti Guess? Paul Marciano si vybral Carlu Bruni jako modelku pro předvádění džínů této značky. Následně pracovala pro módní domy Christian Dior, Givenchy, Paco Rabanne, Sonia Rykiel, Christian Lacroix, Karl Lagerfeld, John Galliano, Yves Saint-Laurent, Chanel a Versace. V devadesátých letech 20. století patřila mezi dvacet nejlépe placených světových modelek, přičemž její roční příjem činil zhruba 7,5 miliónu amerických dolarů. V době své kariéry modelky měla známost s Ericem Claptonem, Mickem Jaggerem a Donaldem Trumpem.[5]

V roce 1997 skončila s modelingem a vydala se na dráhu zpěvačky. Její debutové album bylo vydáno v roce 2002 pod názvem Quelqu'un m'a dit a zaznamenalo velký úspěch ve frankofonních zemích. Tři skladby z tohoto alba zazněly ve filmu Conversations with Other Women. Píseň s názvem Le plus beau du quartier byla použita ve vánoční reklamě společnosti H&M v roce 2006 .

Druhé album pod názvem No Promises bylo vydáno v lednu 2007. Carla Bruni se i navzdory funkci první dámy Francie nepřestala věnovat hudbě a její třetí album s názvem Comme si de rien n'était spatřilo světlo světa 11. června 2008. Všechny zisky z prodeje alba byly věnovány na charitativní účely. V roce 2013 vydala své čtvrté album s názvem Little French Songs. V roce 2017 vydala páté album s názvem French Touch.

Návrat k modelingu

[editovat | editovat zdroj]

V září 2017 Bruni spolu s modelkami Claudií Schiffer, Naomi Campbell, Helenou Christensen a Cindy Crawford uzavřela módní přehlídku Versace jaro/léto 2018, která byla poctou zesnulému Giannimu Versacemu.[6]

V říjnu 2024 se vrátila na molo na módní přehlídce Victoria's Secret.[7]

První dáma Francie

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2008 se provdala za francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Dne 19. října 2011 se jim narodila dcera Giulia, tedy ještě za doby úřadování Sarkozyho jako prezidenta. Na její počest byla na pařížském předměstí Nogent-sur-Marne postavena její socha coby dělnice – socha je však považována za symbol chtivosti po penězích a necitlivosti, jaká charakterizovala Sarkozyho vládu (prezidentský pár si údajně posílal soukromé letadlo pro speciálně pečený chléb, denně se kupovaly čerstvé květiny za 20.000 Kč, atd.).[zdroj?]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Otec Alberto vlastnil prosperující firmu na pneumatiky, vedle toho skládal opery. Maminka Marisa Borini koncertovala jako klavíristka a je také herečka. Otec zemřel v roce 1996.

Z prvního manželství s profesorem filozofie Raphaëlem Enthovenem má syna Aureliena (2000). S bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym má dceru Giulii, která se narodila 19. října 2011.

Její sestrou je herečka Valeria Bruni Tedeschi (nar. 1964). Bratr Virginio Bruni Tedeschi (nar. 1959) zemřel v roce 2006 na AIDS. Má také nevlastní sestru Consuelo Remmert.[8]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
Carla Bruni, 2017
  • 2002: „Quelqu'un m'a dit“
  • 2002: „Tout le monde“
  • 2006: „Those Dancing Days Are Gone“
  • 2006: „If You Were Coming in the Fall“
  • 2008: „L'Amoureuse“
  • 2013: „Chez Keith et Anita“
  • 2013: „Mon Raymond“
  • 2013: „Le Pingouin“

Charitativní singly

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1994 Pret-a-Porter
  • 1995 Die schönsten Frauen der Welt - Carla Bruni, TV film
  • 1998 Paparazzi
  • 2011 Půlnoc v Paříži, režie: Woody Allen, role: průvodkyně v muzeu

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Carla Bruniová na slovenské Wikipedii a Carla Bruni na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2026-11-05].
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ FACTBOX - Five facts about Carla Bruni [online]. [cit. 2026-04-04]. Dostupné online.
  4. 1 2 ORTH, Maureen. Paris Match. Vanity Fair [online]. 2008-07-28 [cit. 2026-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ Milenka francouzského prezidenta točí skvělá alba. iDNES.cz [online]. 2008-01-09 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online.
  6. ↑ SINGER, Sally. Versace Spring 2018 Ready-to-Wear Collection. Vogue [online]. 2017-09-22 [cit. 2026-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ GOLDSTONE, Violet. Carla Bruni Dazzles With Avant-garde Fringe Wings and Lacy Look for Victoria’s Secret Fashion Show 2024 Runway Debut [online]. 2024-10-16 [cit. 2026-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ SANDERSON, Lisa Anne; LIMONCELLI, Connie. CARLA BRUNI-SARKOZY. Life in Italy [online]. [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
  9. ↑ Versailles - Iggy Pop - Yves Saint-Geours. Le Blog de Jean-Jacques Aillagon [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
  10. ↑ First Lady of France | Current Leader. Current Heads of State & Dictators [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
  11. ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2009-4-25, čís. 101, s. 36922. Dostupné online.
  12. ↑ INA.FR, Institut National de l’Audiovisuel-. Carla Bruni Sarkozy reçoit la Grand Croix au Bénin. Ina.fr [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)
  13. ↑ Décret N° 2010-515 du 10 décembre 2010. Secrétariat général du Gouvernement du Bénin [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]