Castellum

Castellum (lat.), počeštěně též kastel či zřídka castell, byl typ menšího opevněného vojenského tábora či římská pevnůstka pro detašované vojenské jednotky, které měly chránit hranice Římské říše (Limes Romanus).^[1] Tábory byly určené pro menší jednotky (kohorta, ala, auxilia) a obvykle se nacházely mezi většími tábory sloužícími pro celou legii, pro něž se používal název castrum. Šlo o malá opevnění s pravidelným půdorysem a pravoúhlými uličkami. Budovány byly i v předpolí Limes Romanus.

Archeologické nálezy dokazují přítomnost těchto táborů i na území Česka a Slovenska. Pozůstatky vojenské pevnosti u Mušova byly odhaleny na kopci Hradisko nad Novomlýnskou nádrží. Na Slovensku jsou dva tábory známé i jménem: Gerulata v Rusovcích (Bratislava) a Celemantia v Iži. Další pozůstatky se našly u Stupavy.

Vedle toho Římané používali název castellum k označení rozvodné, sběrné a usazovací nádrže na městskou vodu v akvaduktu (castellum aquae či castellum divisorium). Ve středověké latině pak slovo castellum označovalo jakékoli opevněné sídlo, obvykle hrad. Z toho pochází kastelologie i kastelán, nebo anglické castle.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kastel (staroveký Rím) na slovenské Wikipedii a Castellum na anglické Wikipedii.