CoreCivic

CoreCivic
Logo
Základní údaje
Právní forma	veřejně obchodovaná společnost
Datum založení	1983
Zakladatel	Thomas W. Beasley
Adresa sídla	Nashville, 372 15, Spojené státy americké
Souřadnice sídla	36°5′46,68″ s. š., 86°49′16,68″ z. d.
Klíčoví lidé	Damon T. Hininger
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	průmysl a Soukromá věznice
Majitel	Vanguard Group
Identifikátory
Oficiální web	www.corecivic.com
ISIN	US22025Y4070
LEI	529900JFA3K6PTLT8B15
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CoreCivic, Inc. je americký provozovatel soukromých věznic a detenčních center. Společnost, dříve známá jako Corrections Corporation of America (CCA), se v roce 2016 přejmenovala na CoreCivic.^[1] V roce 2024 byla druhou největší soukromou vězeňskou společností ve Spojených státech a největším vlastníkem partnerských vězeňských, detenčních a přechodných zařízení v zemi.^[2] V roce 2025, během druhého prezidentství Donalda Trumpa, získala od Imigračního a celního úřadu (ICE) stamilionové veřejné zakázky na uvěznění 100 000 zadržovaných imigrantů.^[3]

V roce 2025 měla společnost CoreCivic (US:CXW) podle Komise pro cenné papíry (SEC) 492 institucionálních vlastníků a akcionářů. Největšími akcionáři byli mimo jiné BlackRock, Vanguard Group, River Road Asset Management a Cooper Creek Partners Management.^[4] Mezi investory veřejných penzijních fondů patřily penzijní systémy pro zaměstnance v Kentucky, Texasu, Oregonu, Virginii, New Jersey a Illinois.^[5]

Společnost Corrections Corporation of America (CCA), předchůdce CoreCivic, byla založena roku 1983 v Nashvillu podnikateli Thomasem W. Beasleym, Robertem Crantsem a T. Donem Huttem.^[6] Vznikla v době krize vězeňství v Tennessee, kdy federální soud označil tamní věznice za nevyhovující; cílem bylo řešit přeplněnost a zároveň dosahovat zisku. Firma rychle získávala kontrakty – provozovala detenční zařízení pro imigrační úřady, zařízení pro mladistvé i ženskou věznici v Novém Mexiku – a v roce 1990 otevřela první středně zabezpečenou soukromě provozovanou věznici v Louisianě. V 90. letech expandovala i do Spojeného království.

V dalších letech CCA rozšiřovala působení prostřednictvím smluv se státy i federálními úřady, včetně zařízení s nejvyšší ostrahou pro U.S. Marshals Service. V roce 2011 poprvé koupila již existující státní věznici v Ohiu s podmínkou vysoké garantované obsazenosti. O rok později nabídla 48 státům odkup věznic výměnou za dvacetileté smlouvy s garancí 90% naplněnosti, což vyvolalo kritiku, že takové podmínky motivují k udržování vysoké míry uvěznění a mohou zvyšovat náklady daňových poplatníků.^[7]

V roce 2016 získala od administrativy Baracka Obamy miliardový kontrakt bez výběrového řízení na zadržování žadatelů o azyl ze Střední Ameriky a téhož roku se přejmenovala na CoreCivic.^[8] V následujících letech čelila rostoucí kritice i ukončování některých smluv, například v Texasu či Nashvillu. V roce 2025 jí administrativa Donalda Trumpa přidělila několik nových kontraktů Imigračního a celního úřadu (ICE) na znovuotevření detenčních zařízení v Kalifornii, Oklahomě, Texasu a Kansasu; některá z nich vyvolala spory kvůli povolením i obviněním z nehumánních podmínek, proti nimž detenovaní protestovali hladovkou.^[9][10]

Společnost byla rovněž předmětem federálních vyšetřování. V roce 2015 se FBI rozhodla firmu nestíhat kvůli údajnému falšování personálních záznamů v Idahu.^[11] V roce 2024 zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování podmínek ve věznici Trousdale Turner v Tennessee kvůli zprávám o násilí a personálním podstavu a v roce 2025 FBI prověřovala podezření z pašování drog do zařízení v Novém Mexiku, kde zemřelo více zadržených osob.^[12][13]

CoreCivic věnovala v prosinci 2024 půl milionu dolarů do inauguračního fondu Donalda Trumpa, přičemž již v roce 2016 přispěla na Trumpovu první inauguraci částkou 250 000 dolarů. Nový dar přišel krátce před tím, než Trump zrušil exekutivní příkaz bývalého prezidenta Joea Bidena zakazující ministerstvu spravedlnosti uzavírat smlouvy se soukromými věznicemi. Firma se zároveň připravovala na očekávané nové kontrakty s Imigračním a celním úřadem (ICE) a podle kritiků získávala výhodné zakázky bez výběrového řízení.^[14][15]

Dříve, ještě jako Corrections Corporation of America (CCA), společnost intenzivně lobbovala na federální i státní úrovni. V letech 2002–2012 vynaložila 17,4 milionu dolarů na lobbování vůči insitutcím jako ministerstvo vnitřní bezpečnosti, ICE či Kongres, včetně téměř 1,9 milionu na volební příspěvky. Média uvedla, že firma podporovala přísnější trestní zákony a povinné minimální sazby, což CCA popírala s tím, že pouze prosazuje veřejně-soukromá partnerství. Ve svých výročních zprávách zároveň upozorňovala, že poptávku po jejích službách může snížit mírnější trestní politika, dekriminalizace či omezení postihů v oblasti drog a migrace.^[16][17]