Denia
| Denia Dénia | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 38°50′25″ s. š., 0°6′31″ v. d. |
| Nadmořská výška | 22 m n. m. |
| Stát | |
Denia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 66,20 km² |
| Počet obyvatel | 47 261 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 713,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vicent Grimalt (od 2015) |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 03700 |
| Označení vozidel | A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Denia[2] (valencijsky a oficiálně Denia) je město ve španělském Valencijském společenství na severním pobřeží provincie Alicante. Je správním střediskem regionu Marina Alta a bývá označováno také jako „Marquesado de Denia“. K 1. lednu 2019 zde žilo 42 166 obyvatel (INE), v létě však jejich počet může vzrůst až na pětinásobek, tedy zhruba na 200 000. Podle sezónních údajů ministerstva financí a veřejné správy patří mezi španělské obce s méně než 50 000 obyvateli, do nichž přijíždí mnoho rekreantů.[3]
Dne 11. prosince 2015 bylo město zařazeno organizací UNESCO mezi kreativní města gastronomie.
Toponymie
[editovat | editovat zdroj]Název pochází z latinského Dianium. Po většinu 20. století převládal názor, že vznikl z iberské osady zvané Diniu, doložené několika nálezy mincí. Šlo však o chybné čtení výrazu Tabaniu, iberské mincovny v údolí středního toku Ebra; dnes se proto opět považuje za správnou tradiční teorii, podle níž jméno odkazuje k Dianě, římské bohyni ztotožňované s Artemidou.[4] V andaluském období se ustálil ve tvaru دانية (Dāniya) a po opětovném dobytí křesťany získal dnešní podobu.
Fyzická geografie
[editovat | editovat zdroj]
Montgó, dříve nazývané Monte Kaón (753 m n. m.), zabírá velkou část jižní poloviny obce a od roku 1987 je vyhlášeno přírodním parkem. Na jeho úpatí leží ve výšce 160 m n. m. mys San Antonio se stejnojmennou mořskou rezervací.
Mezi masivem Montgó a mořem se rozprostírá rovina zvaná Dénijská nížina (Plana de Denia), tvořená velmi úrodnými čtvrtohorními erozními a aluviálními materiály, na nichž se daří zemědělství. Podél téměř 20 kilometrů otevřeného pobřeží na severu a severovýchodě se střídají nízká písčitá pobřeží s bažinami v severní oblasti a rozeklané skalnaté břehy Las Rotas, jež dosahují největší výšky u Cova Tallada, kde území Dénie končí a začíná Jávea.
Řeka Girona vytéká z údolí Vall de Laguart, protéká pohořím Pla a u Almadraby se vlévá do moře, kde vytváří malou deltu (la Punta). Kratší potoky protékají četnými roklemi svažujícími se z nedalekého masivu Montgó.
Hraniční města
Počasí
[editovat | editovat zdroj]Podnebí v Denii je mimořádně mírné a klidné, s ročním teplotním průměrem 18 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 500–600 mm, oficiální údaje to však nepotvrzují. Zimy jsou krátké a mírné, léta dlouhá a horká. Podnebí je natolik příznivé, že mu je ve městě věnován dokonce památník.[5] Průměrná teplota v nejchladnějším měsíci (leden) je 12,3 °C (maximum 17,2, minimum 7,4), v nejteplejším měsíci (srpen) pak 26,8 °C (maximum 31,6, minimum 22,0). Podnebí je subtropické středomořské (Köppen: Csa).
Větry
[editovat | editovat zdroj]Převládají zde větry Lebeche, Poniente, Levante a Norte, které svědčí vodním sportům, jako je windsurfing, surfování, kitesurfing a plachtění.
Denia patří k nejpříznivějším místům ve Španělsku pro windsurfing a kitesurfing; nejvhodnější jsou pláže Les Deveses a Punta del Raset, obě pro tyto sporty vyhrazené.
V plachtění má město kromě klubu Real Club Náutico de Denia také několik škol a dlouhou tradici pořádání regat, například proslulé Ruta de la Sal nebo Copa del Canal.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Iberské osídlení (Diniu) je doloženo archeologicky, nejstarší dochovaná část města je však římská; leží severně od dnešní zástavby, naproti starému přístavu. Historické texty i archeologické nálezy naznačují, že v 1. století př. n. l. si zde Sertoriova vojska zřídila v Dianiu námořní základnu. Za vrcholného císařství město prosperovalo a ze stipendijní obce se stalo municipiem. V letech 636–693, v době vizigótského království, bylo Dianium biskupským sídlem podřízeným Toledu; jako sufragán arcidiecéze Toledo zahrnovalo starou římskou provincii Carthaginensis v diecézi Hispania.


V muslimském období dosáhlo město vrcholu své rozlohy i moci a stalo se významným kulturním centrem. Daníja se stala hlavním městem tajfy Dénia, kterou roku 1010 vytvořil emír Muyahid al-Amiri al-Muwaffaq; připojením Baleárských ostrovů z ní udělal významné námořní a obchodní centrum, které až do vpádu Almohadů razilo vlastní minci. Nezávislost tajfa ztratila roku 1076, kdy byl Iqbal al-Dawla svržen Al-Muqtadirem, húdským králem tajfy v Zaragoze, jejíž součástí zůstala až do vpádu Almoravidů (1091).
Dobytí města křesťany roku 1244 rozvoj vážně přerušilo: po odsunu muslimského obyvatelstva zůstalo prakticky neobydlené. Znovu osídleno bylo na základě valencijské charty a stalo se centrem křesťanské moci v převážně muslimské oblasti. Jakub II. Aragonský roku 1298 zahájil období šlechtické vlády, když město postoupil Ponciovi z Ampurie. Později se za rodu Gandía stalo hrabstvím (1356) a za Alfonse Velikého se vrátilo ke koruně. Panovníkova nepřítomnost umožnila poručíkovi Juanu de Navarra darovat město kastilskému Diegu Gómezovi de Sandoval y Rojas (1431). To vyvolalo nespokojenost obce, která si po jeho smrti vyžádala opětovné začlenění do království (1455) s podporou města Valencie; to hrad drželo až do roku 1477. Součástí byly i okolní pozemky, jež dodnes nesou název markýzství.
Hrabství zůstalo v rukou rodu Sandovalů, kteří je roku 1487 povýšili na markýzství. Prvním markýzem z Denie byl Diego Gómez de Rojas y Sandoval (1487–1502); titul mu udělili katoličtí panovníci a získal také titul hraběte z Lermy. Oženil se s Catarinou de Mendoza, dcerou Iñiga Lópeze de Mendoza (1. markýze ze Santillany). Následoval jeho syn, 2. markýz z Denie Bernardo de Sandoval (1502–1536), který navázal velmi blízký vztah s panovníky, když se oženil s Františkou Enriquezovou, sestřenicí Ferdinanda Katolického, a získal titul granda. Třetím markýzem byl jeho syn Luis de Rojas y Sandoval, rovněž velmi blízký dvoru.

Čtvrtý markýz Francisco de Rojas y Sandoval (1570–1574), otec vévody z Lermy, patřil za vlády Filipa II. k nejvýznamnějším dvořanům. Oženil se s Isabel de Borja z rodu vévodů z Gandíe. Roku 1599 jej vystřídal Francisco Gómez de Sandoval y Rojas, 5. markýz z Dénie a hrabě z Lermy, jehož Filip III. povýšil na vévodu z Lermy. Jako oblíbenec Filipa III. udělil městu 4. dubna 1612 významná privilegia i titul města. Podpořil vyhnání Maurů (1609), kdy se v denijském přístavu nalodilo 25 000 osob mířících do Barbarie; markýzství tak postihlo vylidnění a hospodářský úpadek.
Od 18. století se město účastnilo války o španělské dědictví a jako první prohlásilo arcivévodu Karla za krále. Válka a následné represe je uvrhly do krize; 17. listopadu 1708 je obsadili Bourboni. Vážně poškozený hrad byl nakonec zbořen během španělské války za nezávislost. V 19. století byla Denia znovu začleněna do království (1804) a postupně se rozrůstala, počínaje přímořskou čtvrtí, která se v letech 1837–1839 administrativně osamostatnila. Rozkvět obchodu s rozinkami dal vzniknout obchodním společnostem a přilákal zahraniční podniky, což vedlo k nárůstu počtu obyvatel: v letech 1860–1900 stoupl z 6 538 na 12 413 (dianenses).
- Panoramatický výhled na hrad Dénia.
Plánování
[editovat | editovat zdroj]Kontroverzní územní rozvoj Denie odstartoval „Plan Especial de Reforma Interior y Extensión de la zona Norte y Sur de Denia“ (Zvláštní plán reformy vnitrozemí a rozšíření severní a jižní oblasti města) a „Normas Provisionales“ (Prozatímní zákony), oba z roku 1966 a opřené o „Ley del Suelo de 1956“ (Pozemkový zákon z roku 1956). Tyto provizorní dokumenty měly umožnit výstavbu v celé obci, zejména v pobřežním pásu; kultivovaly prostředí trhu s pozemky a přinesly výhody jejich vlastníkům, zároveň však i řadu problémů.
Proto byl roku 1972 vytvořen „Plan General de Ordenación Urbana“ (Obecný plán rozvoje měst, PGOU), jenž měl ukončit stavební zvůli a uvést výstavbu do souladu s krajinou. Plán byl rozpracován dílčími plány, jako jsou:
- Dílčí plán průmyslové zóny z roku 1973, vzešlý z veřejného zájmu, ale podporovaný silným hračkářským průmyslem, který vytvořil dnešní průmyslovou zónu.
- Dílčí plán městského centra a oblasti vlivu z roku 1976, který měl centru poskytnout podrobné řízení, jež v PGOU chybělo.
- Dílčí plán Monte Montgó, jenž po svém schválení přeměnil prakticky celý svah masivu Montgó na stavební půdu; k výstavbě bytů tak stačilo pouhé stavební povolení. Vznikla tak částečně urbanizovaná oblast (bez chodníků, kanalizace či osvětlení) s labyrintem ulic vedených podle terénu a starší zástavby a se zelenými plochami, které buď zůstaly nezastavěné, nebo se omezily jen na rokle sestupující z masivu.
V letech 1990–1992 vznikl „Plan General Municipal de Ordenación“ (Obecný plán rozvoje obce), který zmenšil plochy klasifikované jako městské či urbanizovatelné. I tak zůstalo velké množství stavebních pozemků, jež díky prosperujícímu trhu s bydlením z velké části zaplněny. Například všechny pozemky v Les Rotes klasifikoval PGMO jako městské, což umožnilo jejich zábor bez předchozí či souběžné urbanizace.
Přechodný obecný plán byl vypracován v letech 2005 až 2007.
Všechny plány byly soudně zrušeny s výjimkou toho z roku 1972. Generalitat proto musel roku 2013 vypracovat přechodný plán s dvouletou platností a možností prodloužení o další dva roky, aby územní plánování města nepřipadlo zpět dokumentu z roku 1972.
V roce 2017 měl být zveřejněn další plán.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Po poklesu počtu obyvatel v důsledku přemnožení mšičky révokaze na počátku 20. století prošel demografický vývoj obce zásadní změnou díky turistickému boomu v 60. letech. Počet obyvatel vzrostl z 12 185 v roce 1960 na 44 726 v roce 2011 při rozloze 66,18 km². Podle posledního sčítání má 29,7 % obyvatel cizí státní příslušnost; z toho 59,0 % pochází z Evropské unie (včetně kolonie 2 619 Němců), 24,6 % z Latinské Ameriky a 10,1 % ze zemí mimo EU.
K 1. lednu 2019 měla obec 42 166 obyvatel, z toho 20 419 mužů a 21 747 žen.[6]
Správní organizace
[editovat | editovat zdroj]Město a obec Denia se v současnosti dělí na 10 čtvrtí,[7] přičemž každá má svého radního jmenovaného městskou radou.
Sedm z čtvrtí leží v jádru města, tři jsou okrajové.
Názvy jednotlivých částí a jejich přibližná poloha jsou tyto:
- Pod mořem a za hradem (valencijsky a oficiálně Baix la Mar i Darrere del Castell): za hradem a v okolí třídy Miguela Hernándeze a ulice Fueros.
- Diana: čtvrť podél železniční trati a v okolí ulice Pintor Llorens.
- Las Marinas (valencijsky a oficiálně Les Marines): předměstí podél silnice Las Marinas. Vzhledem k délce podél pobřeží se jeho části označují jako Las Brisas (Les Brises) a Las Fuentes (Les Fonts).
- Las Rocas (valencijsky a oficiálně Les Roques): čtvrť sousedící s hradem, s hornatým a nepravidelným uspořádáním ulic.
- Las Rotas (valencijsky a oficiálně Les Rotes): předměstí podél pobřeží směrem k mysu San Antonio.
- Montgó: předměstí na druhé straně železniční trati do Alicante, při úpatí masivu Montgó.
- Oeste y Campaments (valencijsky a oficiálně Oest i Campaments): vnitrozemská čtvrť na západě města, kolem Avenida de Valencia a vjezdu ze silnice CV-725.
- París-Pedrera y Campo Rojo (valencijsky a oficiálně París-Pedrera i Camp Roig): vnitrozemská čtvrť kolem náměstí Plaza Jaime I.
- Puerto y Centro: čtvrť v centru města kolem ulic La Mar a Marqués de Campo.
- Saladar: čtvrť kolem železniční trati do Alicante a křižovatky ulic Calle Diana a Paseo del Saladar.
Existuje také několik osad:
- La Jara (valencijsky a oficiálně La Xara): západně od centra, mezi Denií a Ondarou.
- Jesús Pobre: jižně od Denie, za masivem Montgó.
- La Pedrera: na úpatí hory Montgó.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Ve volebním období 2003–2007 vládla městské radě strana PSPV-PSOE se 7 radními zvolenými roku 2003, kdy PP získala 5 radních, Bloc 4, koalice Unió-Gent de Dénia 4 a Els Verds-L'Entesa 1. Ve volbách roku 2007 získala PSOE 9 zastupitelů, Bloc 2, PP 5, Centre Unificat 2, Gent de Dénia 2 a Partido Social Demócrata 1; město opět vedla koalice socialistů a nacionalistů se starostkou Paqui Viciano. Roku 2008 se starostkou stala Ana Kringe (PP) na základě návrhu na vyslovení nedůvěry, který podaly PP, CU, PSD, Gent de Dénia a socialistický přeběhlík Juan Collado. V roce 2011 zvítězila PP s 9 radními, PSPV-PSOE měla 8, CU 2, BLOC 1 a PSD 1; vznikla koalice PP a CU a Ana Kringe se opět stala starostkou.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Krize způsobená révokazem (fyloxérou) na počátku 20. století přivedla město do hospodářského útlumu. Od 60. let se hlavním odvětvím stal cestovní ruch, který nahradil zaniklý průmysl a vyvolal zrychlenou urbanizaci.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Denia je napojena na státní silnici N-332 a dálnici AP-7 (Autopista del Mediterráneo; středomořská dálnice), sjezd 62. Nachází se zde také autobusové nádraží.
Má jednokolejnou železniční stanici na lince 9 (Denia–Benidorm–Alicante) sítě Alicante Metropolitan TRAM.
Denia je námořně spojena s Baleárskými ostrovy: Ibizou, Palmou de Mallorca a Formenterou.
Provozuje také síť městských autobusů DeniBus s 5 linkami spojujícími okrajové oblasti s centrem: L1 (Puerto – Las Rotas), L2 (Puerto – Las Marinas), L3 (Puerto – Les Deveses), L4 (Puerto – nemocnice La Jara) a L5 (Toscamar a Jávea).
Památky
[editovat | editovat zdroj]Historicko-kulturní dědictví
[editovat | editovat zdroj]



Město leží v zátoce na úpatí masivu Montgó a patří k němu starobylé čtvrti jako Les Roques či Baix la Mar. Ulice sestupující od hradu připomínají arabskou minulost místa, spodní moderní část vznikla za rozvoje obchodu s rozinkami. K nejzajímavějším muzeím a památkám patří:
- Staré loděnice z 16. století, upravené v 18. století.
- Radnice, neoklasicistní budova se 6 půlkruhovými oblouky.
- Čtvrti:
- Baix la Mar, čtvrť starých rybářů.
- Les Roques, v okolí hradu.
- Třída del Marqués de Campo, jedna z hlavních ulic a obchodní centrum města s množstvím obchodů a restaurací; v létě pěší zóna.
- Opevněný dům v Benitzaině, prohlášený za kulturní památku (BIC).
- Caseta del Pare Pere („Otec Pedro“), ukázka venkovské architektury 17. století.
- Klášter Agustinas z 16. a 17. století.
- Kostely:
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, valencijské baroko, 18. století.
- Kostel sv. Antonína z 16. a 17. století, přestavěný v 18. století.
- Kostel a klášter Panny Marie Loretánské z 16. století, založený řádem bosých augustiniánských jeptišek roku 1604.
- Kostel Ježíše Pobreho.
- Kostel sv. Matouše v La Jara.
- Archeologické památky:
- De la Almadraba, typické římské přímořské město z 1. až 4. století.
- Vrchol Benimaquía, starověké a iberské město (6. až 3. století př. n. l.) na masivu Montgó.
- Pico del Águila, pyrenejské osídlení (4. až 1. století př. n. l.) na masivu Montgó.
- Poustevny:
- San Juan, kulturní památka.
- Santa Paula.
- Svatá Lucie z 15. století.
- Hrad, který Maurové postavili na kopci (tossal) na místě staršího osídlení. Od roku 1952 jej vlastní město a sídlí v něm archeologické muzeum. Po rekonstrukci je celoročně přístupný. Pod ním prochází tunel spojující urbanizovanou pláž s centrem města.
- Hradby, jejichž některé úseky se dochovaly v dobrém stavu.
- Věže:
- Torre de la Almadraba (nebo del Palmar): strážní věž typu Guaita po rekonstrukci.
- Torre del Gerro (Jarrón): strážní věž s komolým kuželovým tělem, podle jehož tvaru nese jméno (váza). Významným prvkem je erb Karla I. z XVI. století.
- Torre de Carrals: rozsáhlý soubor obranných budov, dnes v soukromém vlastnictví.
Pláže
[editovat | editovat zdroj]Denia má 20 km pobřeží: severní pláže jsou široké a písečné, na jihu se nacházejí skalnaté zátoky. Zaveden je systém řízení kvality a ochrany životního prostředí; pláže získaly certifikáty ISO 14001 (environmentální management) a ISO 9001-2000 (management kvality). Rozlišují se dvě oblasti: Las Marinas a Las Rotas.
Z mnoha pláží stojí za vyzdvižení:
- V oblasti Les Marines jsou nejpísčitější[8] pláže: Les Deveses, L'Almadraba, Els Molins, Les Bovetes, Les Marines, Albaranes a Punta del Raset.
- Oblast Les Rotes se vyznačuje četnými (většinou kamennými) zátokami a promenádou (Marineta Cassiana, El Trampolí, La Punta Negra, Les Arenetes, La Cala).
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Tisk
[editovat | editovat zdroj]Týdeník Canfali Marina Alta přináší zprávy z Denie a regionu Marina Alta již od roku 1976. Denia.com jsou online noviny zaměřené na dění v Denii a okolí.
Televize
[editovat | editovat zdroj]Město nemá vlastní televizní kanál k naladění, provozuje však dva online televizní kanály – TV Dénia a La Huit TV –, které informují o dění v obci.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Archeologické muzeum: prochází dějinami města od iberských počátků až po 18. století. Sídlí na hradě Denia.
- Muzeum moře.
- Etnologické muzeum: věnované Denii 19. století a obchodu s rozinkami.
- Muzeum hraček: expozice hračkářského průmyslu v Denii v letech 1904–1960.
- Umělecké centrum „La Estación“: kulturní centrum s dočasnými výstavami.
Síť městských veřejných knihoven Denia
[editovat | editovat zdroj]- Centrální knihovna
- Knihovna Baix la Mar
- Knihovna Enric Valor, Jesús Pobre
Školství
[editovat | editovat zdroj]Veřejné:
- CEIP Montgó: mateřská a základní škola.
- CEIP Les vesanes: mateřská a základní škola.
- CEIP Cervantes: mateřská a základní škola.
- CEIP Pou de la muntanya: mateřská a základní škola.
- CPEE Raquel Payá: odborné vzdělávání.
- IES Historiador Chabás: ESO, BTCH a odborné vzdělávání.
- IES Sorts de la Mar: ESO, BTCH a odborné vzdělávání.
- IES María Ivars: ESO, BTCH a odborné vzdělávání.
Soukromé:
- Paidos: mateřská, základní škola a ESO.
- Nejsvětějšího srdce: mateřská, základní škola a ESO.
- Maristas: mateřská, základní škola a ESO.
- Alfa a Omega: mateřská, základní škola a ESO.
Gastronomie
[editovat | editovat zdroj]
Denia patří do vybrané skupiny měst, která UNESCO jmenovalo kreativními městy gastronomie. Základem jsou rýže, ryby a mořské plody, zejména vyhlášené vařené červené krevety. K místním specialitám patří rybí hrnec (suquet), koláče, espencat, alioli, llandeta, sušené chobotnice či krevety s mangoldem. Doplňují je mistela a rozinky a také citrusové plody.
Festivaly
[editovat | editovat zdroj]Denia je považována za jedno z nejslavnostnějších měst na kontinentu.
- Leden
- Průvod Tří králů (5. ledna): než se Tři králové vylodí v přístavu a vydají v průvodu městem, vybírá královský pošťák dopisy s přáními malých dětí. Průvod prochází hlavními ulicemi.
- Pouť k poustevně sv. Pavly (26. ledna): hlavní událostí je procesí a porrat, trh s typickými výrobky a sladkostmi.
- Únor
- Půlrok Maurů a křesťanů (proměnlivé datum; v roce 2010: 27. února): neformální průvod filaes (skupin Maurů a křesťanů) ulicemi.
- Fallas (15.–19. března):
Denia má 12 fallas v jednotlivých čtvrtích – Baix La Mar, Campaments, Camp Roig, Centro, Darrere del Castel, Diana, Les Roques, Oeste, Paris Pedrera, Port Rotes, Saladar – a jednu oficiální.
Fallas se konají každoročně. Slavnosti otevírá průvod a hlavní roli hraje střelný prach se všemi svými velkolepými projevy: mascletà, hudba, oblíbené obědy a večeře i umělecké ohňostroje. Program tvoří:
- plantà: rozmístění památek fallas v jednotlivých čtvrtích;
- mascletà: v každé čtvrti se přibližně ve 14:30 odpaluje velké množství raket, jež naplní město hlukem a střelným prachem;
- pasacalles: falleros tančí ulicemi za doprovodu hudební skupiny;
- květinová oběť Panně Marii de los Desamparados: falleros oblečení do nejlepších kostýmů jdou v průvodu k Panně Marii a na její plášť pokládají kytice;
- cremà: spálením fallas slavnost končí. Nejdříve hoří dětské fallas, aby uvolnily místo větším; v Denii se nepálí všechny najednou, ale postupně, aby si obyvatelé i turisté mohli vychutnat pálení jednotlivých fallas.
- Květen
- Virgen de los Desamparados (proměnlivé datum, druhá neděle v měsíci; 2010: 9. května): patronka námořníků. Procesí v přímořské čtvrti Baix la Mar.
- Slavnosti v ulici Santísima Trinidad (proměnlivé datum, první polovina června; 2010: 29. a 31. května): typická ulice ve čtvrti Les Roques u úpatí hradu. Pouliční slavnosti, taneční zábavy pod širým nebem, soutěže kostýmů, oblíbené obědy a večeře.
- Červen
- Pouť k Panně Marii (neděle po Božím těle): mezi hlavní události patří procesí, mše a venkovská slavnost (Casa de Andalucía).
- Ohně San Juan (20.–24. června): konají se tři „ohně“ – v El Bassot, v L'Hort a v Les Portelles. Ačkoli v noci na sv. Jana nejvíce hoří lepenkové památky, na místech jako ulice Les Portelles se udržuje tradice pálení starých věcí. Slavnosti se pojí s poutí k poustevně sv. Jana, kde se koná tradiční mše a porrat (trh s typickými výrobky a sladkostmi).
- Slavnosti u poustevny sv. Jana (20.–24. června): u příležitosti svátku sv. Jana se koná pouť z Denie k poustevně s náboženskými i společenskými akcemi – mší, tradičním porratem apod.
- Slavnosti v ulici San Pedro (28. a 29. června): v této ulici v rybářské čtvrti se konají pouliční slavnosti, mše a zábavy.
- Slavnosti ve čtvrti La Pedrera (28. a 29. června): čtvrť vyzdobí ulice pro pouliční slavnosti, cucañas a procesí na počest svatého Petra; nechybí ani mascletà a despertà.
- Červenec
- Slavnosti ke cti Svaté krve a Bous a la mar (první polovina července): den Svaté krve připadá vždy na druhou středu po svátku sv. Petra. Nejdůležitější body:
- Bous a la Mar (býci na moři), vyhlášené za slavnost na seznamu národních turistických památek. Někdy jim předchází „entrada de los toros“ (býci běží hlavní ulicí na náměstí u přístavu). Účastníci vbíhají na pláž a snaží se přimět býka, aby je následoval a spadl do moře, aniž by se ho dotkli; ve vodě je pak býk veden k výstupní rampě u náměstí.
- Koncert souboru Agrupación Artístico Musical de Denia ve středu na svátek Santísima Sangre.
- Poslední sobotu slavností se koná průvod, vyhlášený za slavnost turistického zájmu provincie, jehož se účastní všechny obecní fallas.
- Ohňostroj z Escollera Norte del Puerto, který slavnosti vrcholí a uzavírá.
- Další akce: koncerty, taneční zábavy pod širým nebem, program pro děti, sportovní soutěže apod.
- Na počest Svaté krve se konají i náboženské akce, včetně mše s rozdáváním požehnaného chleba a odpoledního procesí.
- Srpen
- Maurové a křesťané, slavnosti na počest svatého Rocha (13.–16. srpna): v polovině srpna se ulice Denie plní Maury a křesťany. Program zahrnuje vylodění, přehlídky a vyvěšení vlajky; vrcholem je slavnostní průvod (Gala Parade), při němž Maurové a křesťané za zvuků hudby předvádějí své luxusní kostýmy. Nejvýznamnější události:
- 13. srpna: vylodění Maurů, podepsání příměří.
- 14. srpna: dětský slavnostní průvod.
- 15. srpna, velký den festivalu: slavnostní přehlídka.
- 16. srpna: vylodění křesťanů, parlamenty, bitva arkebuzírů, zázrak v mlze, kapitulace a ústup, ohňostroj u hradu.
- Září
- Fiestas de San Agustín v Las Rotas (poslední víkend v srpnu nebo první víkend v září): slavnosti na počest svatého Augustina o víkendu nejbližším patronovu svátku.
- Říjen
- Jarmark Všech svatých (od konce října do začátku listopadu): na esplanádě Torrecremada. Zábavní trhy, ruské kolo, poníci apod.
- Prosinec
- Středověký trh (4. nebo 5. až 8. prosince): v ulicích historického centra.
- Pouť k poustevně sv. Lucie (13. prosince): vrcholí u poustevny Santa Lucía typickým porratem (trhem s typickými výrobky a sladkostmi).
- Nit de la Llum (Noc světla): v polovině prosince se v ulicích centra rozsvítí přes 8 000 svíček.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denia na španělské Wikipedii.
- ↑ Národní statistický institut: Padrón municipal de España de 2025. 13. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ BALLESTER, Nieto. Breve diccionario de topónimos españoles. Madrid: Alianza Editorial, 1997. ISBN 84-206-9487-8. S. 147.
- ↑ PLAZA, La Marina. Dénia es el municipio del Estado que más veraneantes recibe, Calp el tercero y Xàbia el octavo [online]. 2015-07-07 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Marco García Quintela. [s.l.]: [s.n.] en Estrabón. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-84-206-6172-8.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-22.
- ↑ INE: Población por municipios y sexo.. www.ine.es [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-26.
- ↑ El Ayuntamiento designa a los diez concejales de barrio [online]. 2015-10-01 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-06.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Denia na Wikimedia Commons
Galerie Denia na Wikimedia Commons
- Cova Tallada Denia
- Sitio web del Ayuntamiento de Denia.
- Índice Estadístico Municipal de Denia. Unidad de Documentación de la Diputación de Alicante.
