Diskuse:IROZHLAS

Myslím, že bychom měli brát tvar iROZHLAS jako stylizaci názvu iRozhlas (tj. nepreferovat ho), i když je tato stylizace institucí používána i natvrdo v plaintextu. Takže jsem určitě pro přejmenování na „skromnější“ variantu. —Mykhal (diskuse) 8. 1. 2024, 23:14 (CET)Odpovědět

Tak to bylo opravdu hodně rychlé, provést přesun pouhých dvanáct hodin po návrhu. --Bazi (diskuse) 9. 1. 2024, 11:48 (CET)Odpovědět

Není to nevratná změna, kromě mě se bohužel ale zatím stále nikdo (věcně) nevyjádřil (já jsem se snažil i ve shrnutí). —Mykhal (diskuse) 14. 1. 2024, 00:00 (CET)Odpovědět

To chápu. Ale jak vůbec můžeme chtít, aby se někdo stihl vyjádřit do 12 hodin? To přece není reálné, spousta lidí se dostane k Wikipedii jenom občas. Běžně se návrhy na přesun vyhodnocují třeba nejdřív po týdnu, někdy třeba až po měsíci. Dřív se to řeší, pokud jde o nějakou urgentní záležitost nebo když se velmi rychle vytvoří docela zřetelný širší konsenzus. K čemuž právě těžko můžeme dospět, pokud se nikdo nevyjadřuje. Důvod k nějakému urychlenému vyhodnocení a přesunu jsem ale nezaznamenal. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2024, 19:58 (CET)Odpovědět

Neprodiskutovanou a nesmyslnou změnu jsem vrátil zpět. Je fakt těžké vidět dobrou vůli, když se článek přesouvá z používaného a očekávaného zápisu názvu na plně inverzní název. Proboha, proč? Máme tisíce článků, kde máme napsáno "iROZHLAS", stejně jako na zpravodajském serveru samotném. Jakou výhodu pro naše uživatele přinese zápis, který se nikde nepoužívá? Český rozhlas nanejvýše použije "iRozhlas", když potřebuje vizuálně sladit názvy více projektů, jinak používá iROZHLAS. Budeme přesouvat iDNES na Idnes, Mladou frontu DNES na Mladou frontu dnes a iPhone na Iphone? Pochopitelně, že nebudeme, protože by takový přesun byl naprosto nepřínosný, jen zbytečně zmatečný. Mimochodem, myslím, že Český rozhlas spolu s ČTK a Českou televizí patří mezi instituce, které jsou jazykotvorné, tj. pomáhají určovat normu českého jazyka svojí praxí (informace z dávných let, když jsem dělal pro ČTK). Mykhale, když chceš pomáhat, nemohl bys třeba rozvinout obsah článku? Mimochodem, když máš pocit, že na tvůj návrh nikdo nereaguje, můžeš pingnout autory, kteří se na článku podíleli nějakou větší měrou. Já třeba diskuse nečtu, protože chodím Wikipedii vylepšovat a rozšiřovat, nechci trávit zbytek života pseudodiskusemi o banalitách. Ani nekoukám na sledované stránky, protože předpokládám, že patrola a správci nežádoucí změny odchytí. --Adam Hauner (diskuse) 25. 2. 2024, 20:25 (CET)Odpovědět

Obecně mi přijde práce Českého rozhlasu se značkou iROZHLAS dost nešťastná hlavně třeba tam, kde to skloňují (a přitom píšou "iROZHLASu"). Viz např. "Projekty na iROZHLASu" nebo "Archiv iROZHLASu". Slepé následování toho, jak s názvem pracuje sám subjekt, bez korekce podle toho, jak s ním pracují taky ostatní, mi pak taky nepřijde dobré. Např. ČT24 zde píše v titulku iRozhlas a v textu pak taky iRozhlas.cz. Obzvlášť právě v používání verzálek je často vidět ten rozpor, kdy je subjekt samotný chce ve své sebeprezentaci používat proto, aby se sám zviditelňoval (A některé firmy už to razí i v opačném gardu, kdy naopak nepoužívají verzálku ani na začátku názvu a tato nezvyklost nebo zvláštnost pak má taky fungovat ke zviditelňování. Např. Innogy ad.). Zatímco jiné subjekty mu na to ovšem nepřistupují, protože postrádají tuto motivaci jeho umělého zviditelňování, takže v jejich textech se pak vyskytuje název zapsaný jaksi obvykle, víc v souladu s běžnými zvyklostmi. To je ostatně docela podobné našemu doporučovanému NPOV přístupu. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2024, 20:52 (CET)Odpovědět

Osobně vnímám název každého produktu jako svobodné rozhodnutí jeho výrobce/původce a to včetně psaní malých a velkých písmen, protože název je dnes součástí identity produktu/firmy. Zároveň souhlasím, že Wikipedie může/má korigovat excesy pro lepší službu uživatelům. Požadavkem na identitu produktu/firmy může být soulad (typo)grafické podoby logotypu a zápisu názvu v prostém textu. Tento soulad může být následně důvodem pro zvolení názvu v rozporu s pravidly českého jazyka. U některých názvů používaných v českém prostředí jde o převzetí názvu z cizojazyčného, zahraničního prostředí (u innogy předpokládám převzetí od zahraniční matky a skoro bych tipoval, že u nově smyšleného slova, se kterým si čtenář nemusel dosud setkat, řešili riziko záměny úvodního písmene za prostou svislou čáru či malé "l" , přičemž u použitého malého "i" tento problém odpadá díky tečce nad znakem). V případě iDNES.cz i iROZHLAS vidím jako podstatnější pro výslednou podobu značky kontrast mezi malými a velkými písmeny pro odlišení "i" značící médium (internetový) od názvu odkazujícího na dříve existující produkt/původce (Český rozhlas, MF DNES). U veřejnoprávního média lze navíc pochybovat o přítomnosti či důležitosti motivace zviditelnění se. Pokud to shrnu, nevidím v případě serveru iROZHLAS žádný vážný důvod používat na Wikipedii jiný zápis, než používá primárně Český rozhlas. BTW Český rozhlas nechal iROZHLAS.cz (sic!) zapsat jako ochrannou známku, obdobně ji má např. iDNES.cz (slovně i slovně graficky). --Adam Hauner (diskuse) 27. 2. 2024, 18:01 (CET)Odpovědět

Chápu odlišný názor, i když ho nesdílím. Předně nesouhlasím s domnělou nepotřebou/nemotivací veřejnoprávního média zviditelňovat se. I veřejnoprávní médium vystupuje na společném mediálním trhu a firemní či produktová identita je součástí marketingové strategie, ne že ne.

Co se týká svobodného rozhodnutí zvolit si svůj název, to nikomu nikdo nebere. Stejně tak je svobodným rozhodnutím vnějšího uživatelstva té značky, jak ji bude používat. Rozhodnutí a přání samotného subjektu je rozhodující jen do té míry, kam sahá jeho schopnost své rozhodnutí prosadit a realizovat. Tedy ve vlastních tiskovinách a publikovaných textech si může dělat jistě relativně cokoli. A podobně si zase sekundární zdroje mohou podle svého uvážení činit rozhodnutí, jak s tou značkou naloží. My v principu máme taky upřednostňovat práci se zdroji sekundárními před těmi primárními.

Btw ochranná známka má primárně chránit užití té známky (a její grafickou podobu), aby ji nepoužíval někdo, kdo k tomu není oprávněný. Těžko ale může být prostředkem k vymáhání jediného možného použití názvu. Ostatně často se registrují i ochranné známky, které vlastník reálně nevyužívá, jen chce zamezit jejich potenciálnímu využití konkurencí. Snad takové značky není taky nikdo povinen používat jako jediné přípustné. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2024, 18:48 (CET)Odpovědět

Když jste podle nesouvisejícího doporučení změnili název článku z očekávatelného tak, aby v úvodu byly hned dvě různé, téměř nepoužívané varianty (IROZHLAS, IRozhlas), není čas jít podobně pokazit článek iDNES.cz? --Adam Hauner (diskuse) 17. 4. 2024, 12:46 (CEST)Odpovědět

@Adam Hauner, Bazi, Dominikosaurus, Harold, Mao2x:Zaznamenal jsem nahodilé přepsání iROZHLAS na irozhlas v dotační kauze ČTS, kdy ale většinový styl v článku zůstal na iROZHLAS. Sám nemám žádnou preferenci a rád se přizpůsobím shodě. Bylo by vhodné se domluvit na stylizaci, ať wikipedisté „nechodí“ po článcích a nepřepisují, případně v rozmezí let nevracejí, subjektivně preferovaný tvar.

V článcích název uvádět jako iROZHLAS, iRozhlas či irozhlas?

Za případná vyjádření díky. --Kacir 24. 3. 2024, 17:03 (CET)Odpovědět

Vždycky jsem psal "iRozhlas", i v návaznosti na WP:Název#Firmy a jiné právnické osoby (Pokud název není zkratkou, uvádí se pouze první velké písmeno, i když je např. zápis názvu společnosti v rejstříku verzálkami (velkými písmeny).) "iROZHLAS" je podle mě v kolizi s výše uvedeným, což se obvykle praktikuje i u článků nefiremních, dle mé zkušenosti. S "irozhlas" jsem se doposud nesetkal, podle mě je to chybně. --Harold (diskuse) 24. 3. 2024, 17:34 (CET)Odpovědět

Díky za opětovný výkop diskuse, už jsem se zčásti vyjádřil výše, díky Haroldovi za připomenutí doporučení (i když striktně vzato se týká názvu právnických osob, zatímco tady se řeší název média, ale upřednostňovaný přístup bych viděl podobně). --Bazi (diskuse) 24. 3. 2024, 19:16 (CET)Odpovědět

@Bazi, Harold: Díky za reakce, souhlasím s preferencí „iRozhlasu“ a tento styl budu používat.
Ještě snad otázka kurzivy, když ji u podobných portálů někdo používá a někdo ne. Zvláštní je i fakt, že nadpisy těchto článků jsou většinou stylizovány kurzivou, zatímco úvody ne (iRozhlas, Seznam Zprávy, HN.cz, Info.cz, iDNES.cz), což chápu že u nadpisů generuje kód infoboxu. Pokud by zde kurziva do nadpisů nepatřila, byla by žádoucí úprava infoboxu. --Kacir 28. 3. 2024, 12:36 (CET)Odpovědět

Kurzivu beru po vzoru citačních šablon, které se řídí citačními normami. Podle toho beru tyto zpravodajské portály jako (elektronická) periodika, takže bych k iDNES.cz přistupoval stejně jako k MF DNES, k HN.cz jako k Hospodářským novinám atd. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2024, 13:12 (CET)Odpovědět

Taky používám kurzívu (pokud nezapomenu). --Harold (diskuse) 28. 3. 2024, 16:30 (CET)Odpovědět

Uvádět iROZHLAS, protože s těmito velikostmi písmen čtenáři název znají a proto snáze identifikují uváděný zdroj, ať již v referencích či přímo v textu článku. Pomršeně nezapisujeme ani iDnes.cz, ani MF Dnes. --Adam Hauner (diskuse) 17. 4. 2024, 12:50 (CEST)Odpovědět

Abychom si to vyjasnili, můžu se zeptat, kteří čtenáři název takto znají? Máme k tomu relevantní statistické podklady? --Bazi (diskuse) 17. 4. 2024, 17:47 (CEST)Odpovědět

Čtenáři české Wikipedie se od roku 2020 se v článcích (a nejen v tomto jednom) převážně setkávali s tvarem iROZHLAS, protože takový byl v článcích a tedy v referencích převážně uváděn, odhaduji tak 95 % výskytů. Dokážu takové číslo vytáhnout z rukávu, protože jsem se docela dlouho snažil o konzistenci uvádění média v referencích (původně N různých zápisů) s názvem v tomto článkem a naprostou většinu článků jsem viděl. Ale pokud potřebuješ přesně podložená čísla, budeš se muset k nim dopídit sám, já je z české Wikipedie vytáhnout neumím, aneb vyhledávání si na velikosti písmen nehraje. --Adam Hauner (diskuse) 18. 4. 2024, 15:27 (CEST)Odpovědět

Aha, takže máš na mysli čtenářstvo Wikipedie. Já myslel, že jde o čtenářstvo z (ostatního) reálného světa, protože u něj má smysl brát ohled na nějaká očekávání. Na Wikipedii je to jen otázka jednoho spuštění bota, když na to přijde. --Bazi (diskuse) 18. 4. 2024, 18:05 (CEST)Odpovědět

Se zájmem jsem pročetl tuto diskuzi. Wikipedii občas používám i k tomu, abych se podíval na to, jak se má správně česky něco psát, třeba i ohledně velkých písmen. A teď si uvědomuji, že to asi není dobrá cesta. Podle toho co hledám používám, různé zdroje, zápis názvu v obchodním rejstříku, jazykovou příručku ÚJČ, web subjektu atp.

Zde mě překvapuje, že se ani jednou v této rozpravě neobjevil zápis názvu Irozhlas. Osobně si myslím, že je to jediný jazykově správný zápis, byť se mi vizuálně nelíbí. Nejsem ale specialista na jazyk. Nicméně jsem typograf a navíc jsem již mnohokrát pracoval pro Český rozhlas a musel s názvem iRozhlasu pracovat. Myslím, že ani zaměstnanci rozhlasu sami nevědí, jak by s názvem a jeho velkými písmeny měli nakládat, což dokládají rukopisy, co se ke mě dostanou ke zpracování, kde se zápis názvu objevuje v řadě variant.

Z mého profesního pohledu je špatně, pokud jsou celé názvy zapisovány verzálkami. V sazbě to dělá hokej, naprosto zbytečně takový název poutá pozornost, v typografii boří hierarchii. Proto se snažím zapsat v tomto případě iRozhlas, namísto iROZHLAS, všude, kde to lze.

Z pohledu grafika je třeba odlišit grafickou, přestože typografickou, značku, kde je možné zapisovat cokoliv jakkoliv, pokud to má nějakou vizuální a nebo významovou logiku (i když nové logo Litvínova s absentujícím i je už i na mě asi moc) a běžný textový zápis. Proto nechápu proč je stránka o Innogy zde na Wikipedii nadepsaná s malým písmenem na začátku. To si myslí, že je špatně.

U iRozhlasu je pro mě přijatelným kompromisem zápis v podobě iRozhlas. iROZHLAS a irozhlas je podle mého názoru nevhodná varianta a IROZHLAS, který je nyní v titulku stránky je úplně špatná volba. Poznámku (stylizováno iROZHLAS) ale kvituji, ta by měla být všude, kde se tento problém vyskytuje (viz Innogy).

PS: Všiml jsem si zajímavého rozporu a to, že je registrávána ochranná známka s .cz, ale na webu je logo bez .cz. --~2026-17448-14 (diskuse) 20. 3. 2026, 01:30 (CET)Odpovědět

Ty názvy psané verzálkami nepoutají pozornost "zbytečně", nýbrž právě naopak je to obvykle promyšlený záměr (jak už jsem zmínil výše). Ostatně firmy mívají zpravidla interní manuály k tomu, jak používat názvy, značky, loga a obecně jak přistupovat k vizuální prezentaci, a to nejen čistě grafické, ale i jak pracovat s textovou podobou. Což neznamená, že automaticky každý zaměstnanec to detailně zná, ale měli by to mít nastudované právě ti, jejichž prací to je, tedy grafici, korektoři apod. Samozřejmě jedna věc je, jak se chce sama firma prezentovat, a druhá věc pak je, jak je ochotná ji prezentovat ostatní společnost, zejména tedy další média nebo vydavatelé. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2026, 01:54 (CET)Odpovědět

Teď jste se, možná nechtě, dostal k jádru problému. Myslím si, že by Wikipedie měla mít nezaujatý pohled a informace by měla podávat neutrálně, tedy že by neměla jít na ruku marketingovým proklamacím. A do této problematiky, podle mého názoru, patří také zápis velkých/malých písmen v názvech subjektů, produktů atd. --~2026-17536-57 (diskuse) 21. 3. 2026, 00:18 (CET)Odpovědět

Souhlasím a myslím, že k tomu jsem i směřoval. Neutralita spočívá v tom, že neuvádíme názvy firem a značek tak, jak by se snad samy chtěly prezentovat, ale tak, jak je prezentují zprostředkovaně na nich nezávislá média, autorstvo, vydavatelé. Asi jediný, kdo se tady tomu v diskusi bránil, je @Adam Hauner, který zastává postoj jiný.

(Zároveň nutno přiznat, že i pohled a názor společnosti může být zaujatý a zkreslený, zkreslující. Média utvářejí veřejný diskurz podle svého vlastního náhledu, v případě soukromých médií přitom mohou zohledňovat přání a preference svých vlastníků, partnerů nebo inzerentů, na nichž jsou závislá. Veřejnoprávní média by měla vykazovat větší míru nezávislosti na soukromých společnostech, hrozí ovšem zase větší závislost na politické reprezentaci. Skutečně neutrální by snad mohl být nezaujatý vědecký přístup, jenže těžko říct, kde toho se dobrat, málokdy asi najdete vědeckou práci věnovanou speciálně tomu, jak správně psát názvy těch či oněch značek.) --Bazi (diskuse) 21. 3. 2026, 09:47 (CET)Odpovědět