Přeskočit na obsah

Gavazan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gavazan
Gavazan v areálu kláštera Tatev
Gavazan v areálu kláštera Tatev
Základní údaje
Autorneznámý
Rok vzniku904–906
Popis
Výška8,3 m
Materiálčedičové zdivo a malta
Umístění
UmístěníKlášter Tatev
StátArménieArménie Arménie
Zeměpisné souřadnice
Mapa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gavazan (arménsky Գավազան, česky „hůl“ či „žezlo“) je středověký výkyvný pamětní sloup v areálu kláštera Tatev v provincii Sjunik na jihu Arménie. Je zasvěcen Nejsvětější Trojici a jeho vznik se klade do let 904–906. Přibližně 8,3 metru vysoký sloup má osmihranný dřík zakončený kamenným křížem. Zvláštností konstrukce je uložení na kamenné základně, které umožňuje vychýlení sloupu a následný návrat do svislé polohy.[1]

Umístění a vznik

[editovat | editovat zdroj]

Sloup stojí jižně od hlavního klášterního kostela svatých Petra a Pavla. Spolu s dalšími stavbami náleží k areálu Arménské apoštolské církve, vybudovanému nad údolím řeky Vorotan.[1][2]

Základním písemným pramenem k jeho vzniku je kronika sjunického biskupa Stepanose Orbeljana ze 13. století. Podle jednoho místa nechal biskup Hovhannes sloup vztyčit jedenáct let po zahájení stavby kostela roku 895, tedy roku 906. Jiná pasáž však naznačuje rok 904.[1]

Architektura a výzdoba

[editovat | editovat zdroj]

Základnu tvoří dva mohutné čedičové bloky. Spodní má čtvercovou patu, jejíž horní část přechází seříznutím rohů v osmihran. Na něm spočívá menší osmihranný blok nesoucí vlastní sloup. Na rozdíl od řady starších arménských pamětních sloupů není jeho dřík vytesán z jediného kamene: tvoří jej kamenné zdivo s maltovou výplní.[1]

Dřík rozděluje ozdobný pás připomínající stáčený provaz. Nad ním pokračuje horní část, zakončená zdobenou osmihrannou hlavicí a kamenným křížem v rámu, náležejícím k arménské tradici chačkarů. Na povrchu se dochovaly kříže a rozety vyryté v různých obdobích. Jižní stranu zdobí vyobrazení ptáka a sluneční hodiny.[1]

Princip výkyvu

[editovat | editovat zdroj]

Pohyb umožňuje styk obou bloků základny. Podle průzkumu Ajvazjana a Badišjana se bloky nedotýkají po celé ploše, nýbrž pouze v omezených protilehlých úsecích. Sloup se proto nevychyluje libovolným směrem, jak předpokládali někteří starší badatelé, ale především v jedné svislé rovině, přibližně ve směru jihovýchod–severozápad.[1]

Autoři vysvětlují pohyb zakřivením spodní plochy horního bloku a polohou těžiště. Po vychýlení vrací tíhová síla konstrukci do rovnovážné polohy; působením setrvačnosti se sloup vychýlí na opačnou stranu a pohyb postupně utlumí tření. Při průzkumu dokázali badatelé po odstranění zeminy a rostlin ze spáry sloup rozkývat lidskou silou. Posun jeho vrcholu odhadli na 30–35 centimetrů.[1]

Přesné uspořádání skrytých styčných ploch však zůstává částečně hypotetické. Autoři studie předložili dvě možné varianty a upozornili, že k jejich ověření by byl nutný další přístrojový průzkum.[1]

Poškození a výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Při zemětřesení roku 1931, které těžce poškodilo klášter, zůstal Gavazan stát, ale utrpěl poškození pod ozdobným pásem. Narušené místo bylo zpevněno kovovými obručemi. Jeho dochování tedy neznamená, že konstrukce přečkala všechny otřesy bez následků.[1]

Mechanismem výkyvu se podrobně zabývala již studie publikovaná roku 1962 v časopise Ečmiadzin. Další průzkum proběhl roku 1987 při přípravě obnovy klášterního areálu; Ajvazjan a Badišjan na něj navázali terénním výzkumem roku 2015.[1]

Výklady účelu

[editovat | editovat zdroj]

Sloupu byly tradičně připisovány různé funkce: zkouška duchovní síly kněží, předpovídání zemětřesení či upozornění na blížící se nepřátelskou jízdu. Populárně-naučné texty jej označují také jako středověký seismograf. Odborná studie však tyto výklady uvádí jako tradované představy a soustřeďuje se na konstrukci, nikoli na prokázání některého z nich. Schopnost sloupu reagovat na pohyb proto nelze sama o sobě pokládat za důkaz jeho původního využití k předvídání zemětřesení.[1][2]

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 AYVAZIAN, Samvel; BADISHIAN, Amiran. The Structure of the Pendulous Column of Tatev Monastery. Vardzk. Čís. 12, s. 1–11. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 Gavazan Column at Tatev Monastery. Atlas Obscura [online]. 2017-06-06 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AYVAZIAN, Samvel; BADISHIAN, Amiran. The Structure of the Pendulous Column of Tatev Monastery. Vardzk. Čís. 12, s. 1–11. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]