Giulia Farnese

Giulia Farnese (Giulia la Bella)
Luca Longhi (1507–1580): „Dáma s jednorožcem“, pravděpodobný portrét Giulie Farnese
Narození	1474 Canino, Provincie Viterbo, Papežský stát
Úmrtí	23. března 1524 Řím
Národnost	italská
Choť	Orsino Orsini, Giovanni Capece Bozzuto
Partner(ka)	kardinál Rodrigo Borgia, pozdějši papež Alexandr VI.
Děti	Laura Orsini
Rodiče	Pier Luigi I Farnese Giovanna "Giovannella" Caetani
Rod	Farnese
Příbuzní	Pavel III.[1] (bratr) Lavinia Franciotti della Rovere a Elena Franciotti della Rovere (vnoučata)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giulia Farnese (1474, Canino – 1524, Řím), zvaná Giulia la Bella (v překladu Krásná Julie) byla italská šlechtična, příslušnice vlivného rodu Farnese, který v období renesance vládl v Parmském vévodství. Krátce po sňatku s příslušníkem rodiny Orsiniů se stala milenkou španělského kardinála Rodriga Borgii, jenž byl během jejich vztahu zvolen papežem Alexandrem VI. a vstoupila do historie jako jeho dlouholetá konkubína.

Guilia se narodila v roce 1474 v paláci rodiny Farnese v městečku Canino v provincii Viterbo na severu italského regionu Lazio.^[2] Podle jiných zdrojů byl pravděpodobnějším místem Giuliina narození palác Rocca Farnese ve městě Capodimonte na jižním břehu jezera Bolsena v provincii Viterbo.^[3] Den a měsíc Guiliina narození nejsou známy. Nejasnosti panují i kolem místa narození Giuliiných sourozenců, například to, že je Canino rodištěm nejznámějšího z Giuliiných bratrů Alessandra (1468 –1549), pozdějšího papeže Pavla III., který byl svou sestrou významně podporován v církevní kariéře, bylo oficiálně potvrzeno až na počátku 21. století. ^[4]

Giulini rodiče byli příslušníky dvou bohatých a významných italských rodin, jejím otcem byl Pier Luigi Farnese a matkou Giovanna Caetani. Z rodu Caetani, původně Gaetani podle něktejšího sídla ve městě Gaeta, pocházeli i někteří papežové z období vrcholného středověku – Gelasius II. (Jan z Gaety) a Bonifác VIII., vlastním jménem Benedetto Caëtani.

Giulia měla celkem pět starších sourozenců, tři bratry a dvě sestry. Už při narození Giulie bylo v rodině dohodnuto, že se provdá za muže z rodu Orsini. Jako dítě ze šlechtické rodiny byla Giulie vychovávána v římském klášteře.^[4] Dva roky po smrti svého otce Piera Luigiho Farnese byla Giulia ve věku 15 let provdána dne 21. května 1489 za Orsina Orsiniho, hraběte z Bassanella, kterému se kvůli fyzickému handicapu přezdívalo „Jednooký“. Ženich byl pouze o jeden rok starší, než jeho nevěsta, jejíž věno činilo 3 000 zlatých florénů. Snoubence oddal kardinál Rodrigo Borgia, v jehož paláci se svatba konala.^[4]

Po svatbě žila Giulia Farnese se svým manželem střídavě na zámku v Bassanellu a v Palazzo Orsini v římské čtvrti Ponte na levém břehu Tibery. V domácnosti s mladými manžely žila i Orsiniho nevlastní matka a Giuliina tchýně Adriana de Mila, která byla rodinnými svazky spřízněná s Rodrigem Borgiou. Adriana de Mila měla v péči nemanželské děti kardinála Borgii s jeho starší konkubínou Vannozzou (vlastním jménem Giovannou) dei Cattanei – Juana Borgiu, Cesare Borgiu, Lucrezii Borgiu a Joffreho Borgiu, jež Alexandr VI. později uznal za vlastní. Giulia se v tomto prostředí spřátelila zejména s mladičkou Lukrécii (1480 – 1519).

Není přesně známo, kdy vznikl milenecký vztah mezi mladou Giulií a o téměř půl století starším Rodrigem Borgiou, k němuž nakonec Adriana de Mila dala souhlas, aby upevnila společenské postavení svého syna ve Vatikánu. Dne 11. srpna 1492 byl Rodrigo Borgia zvolen papežem. V témže roce, v listopadu 1492, Giulia Farnese porodila dceru, která dostala jméno Laura. Giulia musela kvůli svému veřejně známému vztahu s papežem čelit různým posměškům, mimo jiné se jí kvůli tomu říkalo „Nevěsta Kristova“. Podobně byl častován posměšky i její bratr Alessandro Farnese, který se díky sestřině vlivu stal ve věku 25 let kardinálem.^[2]

K ukončení vztahu mezi Giulií a Rodrigem Borgiou došlo pravděpodobně v roce 1499 nebo 1500. O tři roky později, 18. srpna 1503, papež Alexandr VI. zemřel ve věku 72 let. V té době byla Giulia již tři roky vdovou. V roce 1506 se Giulia Farnese podruhé provdala za neapolského šlechtice Giovanniho Capece Bozzata, barona z Afragoly a pána z Balsorana. Její dcera Laura Orsini se v roce 1505 provdala za Nicola ze starého šlechtického rodu Della Rovere, který byl synovcem papeže Julia II.

V roce 1517 Giulia ovdověla podruhé a až do roku 1522 žila na hradě v Carbognanu, který v roce 1494 věnoval papež Alexandr VI. jejímu manželovi Orsinu Orsinimu, a řádně spravovala tento majetek. Poté se vrátila do Říma, kde v roce 1524 zemřela v domě svého bratra Alessandra. V závěti odkázala svůj majetek dceři Lauře a menší podíly ženám, které jí sloužily v Carbognanu. Místo jejího pohřbení není známo.

• 
  Hrad Carbognano, který spravovala Giulia Farnese
• 
  Nejstarší část městečka Canino
• 
  Domenichino: freska „Panna a jednorožec “, zobrazující Giulii Farnese
• 
  Hrad Rocca Farnese v Capodimonte na břehu jezera Bolsena