Golf Club Praha

Klub a hřiště vznikly na objednávku diplomatů vítězných mocností (z 1. světové války) vedených britským vyslancem, sirem G. R. Clerkem. Československá vláda se v něm angažovala prostřednictvím Ministerstva zahraničí a obrany, které dalo souhlas s využitím pozemků vojenského cvičiště v Motole. Ve 20. a 30. letech 20. století GCP působil na motolském hřišti; vrcholné období zde proběhlo v letech 1930–1933. Na přípravách vzniku klubu a hřiště se podíleli i smíchovští podnikatelé v čele s Františkem Ringhofferem (první prezident nově založeného Golfového svazu ČSR)^[3] a Jaroslavem Jahnem. Společenský lesk klubu dodávali další zakládající členové Edvard Beneš a Jan Masaryk, primátor Karel Baxa, generálové Zdenko Weinerek a Radola Gajda, bankéři Petschekové a Preissové.^[4]

S ohledem na podnikatelské plány na zástavbu původního hřiště se klub začal ohlížet po nové lokalitě. Na konci 30. let začala výstavba nového 18jamkového areálu u Klánovic, prvních 5 jamek bylo zprovozněno v srpnu 1938.^[5] Až do roku 1938 v Motole stávala i klubovna golfového klubu (na jejím místě byla v roce 1940 postavena sokolovna Sokolu Motol). Ta byla později přenesena na nové golfové hřiště do Klánovického lesa. Na ploše, kde hřiště dříve bylo, vznikla později nemocnice a zbývající část byla v 70. letech z valné části zastavěna sídlištěm Homolka.^[6]

V období tzv. druhé republiky a válečného protektorátu došlo k dočasné prosperitě klánovického hřiště (způsobené mj. tím, že řada kvalitních hřišť se po Mnichovské dohodě stala součástí nacistického Německa). Klánovické hřiště s klubovnou však bylo po atentátu na Reinharda Heydricha částečně zabráno okupanty. Na jaře 1944 bylo hratelných jen šest jamek, na podzim stejného roku bylo hřiště uzavřeno zcela.^[7]

Po roce 1945 byly obnoveny plány na dostavbu klánovického hřiště, které však ukončil komunistický převrat v roce 1948. V tomto roce byl GCP donucen ke sloučení s Českým golfovým klubem, později se Závodním Sokolem závodu Jana Švermy z Jinonic. V roce 1950 byl golf nastupujícím režimem zakázán a mezi roky 1953 a 1960 byly původní greeny rozorány a zalesněny.

O rehabilitaci golfu se zasloužil Hanuš Goldscheider, člen Síně slávy českého golfu za celoživotní působení v jeho prospěch. Nadace, jejímž jediným cílem je rozvoj českého golfu, se zaštiťuje jménem Hanuše Goldscheidera. Motolským golfovým hřištěm v severojižním směru prochází na jeho počest i Goldscheiderova ulice.^[8]

V 60. letech 20. století došlo k rehabilitaci golfového sportu, v roce 1968 byl obnoven Golf Club Praha pod svým původním názvem. V únoru 1969 obnovený GCP se rozhodl vybudovat nové hřiště v Motole v prostoru Na hliníku. Na začátku 70. let došlo k výstavbě nového hřiště v Motole, na podzim 1977 se zde konal první obnovený turnaj. Současné devítijamkové hřiště je využíváno profesionálními hráči, golfovou akademií a s profesionálními trenéry i zkušenými hráči a začátečníky.^[6]

Po roce 1989 se Golf Club Praha neúspěšně pokusil o obnovu golfu na zalesněném hřišti v Klánovicích. Přes odpor místní radnice i obyvatel v těchto snahách dnes pokračuje společnost Forest Golf Resort Praha. Došlo k rekonstrukci klubové budovy a cvičného odpaliště, dalšímu rozvoji však brání desítky let starý les a zvýšené nároky na ochranu přírody. S těmito aktivitami ovšem nemá Golf Club Praha nic společného

• Současné stránky Golf Clubu Praha
• Protektorátní období klánovického golfu
• 80 let Golf Clubu Praha