Ilocos

Ilocos
Geografie
Hlavní město	San Fernando
Souřadnice	16°37′ s. š., 120°19′ v. d.
Rozloha	13 012,6 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 342 453 (2024)
Hustota zalidnění	410,6 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Filipíny Filipíny
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	PH-01
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilocos nebo také Region I je jeden ze sedmnácti správních regionů, na něž se dělí Filipínská republika. Nachází se v severozápadní části ostrova Luzon a má rozlohu 13 013 km².^[1] Hlavním městem je San Fernando, region se dělí na čtyři provincie a 116 obcí. Ilocos má okolo pěti milionů obyvatel, z nichž okolo dvou třetin tvoří Ilokánci, v jižní části regionu žijí Pangasinanové. Většinu obyvatel tvoří katolíci anebo příslušníci místní církve Aglipayan.

Region sousedí na západě a severu s Jihočínským mořem, na východě s regionem Cagayan Valley a s Kordillerským administrativním regionem a na jihu s regionem Střední Luzon.^[2] Území tvoří přímořská nížina, která směrem do vnitrozemí přechází do pohoří Cordillera Central. Nejvýznamnější řekou je Agno. V Lingayenském zálivu se nachází Národní park Sto ostrovů.

V roce 1973 rozhodl diktátor Ferdinand Marcos, rodák z ilokánského města Sarrat, že se region rozšířil o provincii Pangasinan. Naproti tomu v roce 1987 byly provincie Abra a Benguet připojeny k nově vytvořenému Kordillerskému administrativnímu regionu.

Ilocos je převážně zemědělským regionem, kde jsou hlavními plodinami rýže, cukrová třtina a tabák, chovají se prasata a buvoli, významným artiklem jsou také ryby, především chanos stříbřitý. Centrem průmyslu a obchodu je Dagupan, z turistického ruchu profituje především Vigan, který byl díky zachované koloniální architektuře zařazen mezi Světové dědictví. Nedaleko Bangui byla vybudována první větrná elektrárna v jihovýchodní Asii.^[3] Index lidského rozvoje dosahuje 0,705 a je čtvrtý nejvyšší z filipínských regionů.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilocos na Wikimedia Commons