Infernogallus
 InfernogallusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 67 až 66 miliony let | |
|---|---|
.png) Fosilie a rekonstrukce druhu Infernogallus jamesi. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Infrařád | Oviraptorosauria |
| Čeleď | Caenagnathidae |
| Rod | Infernogallus Funston et al., 2026 |
| Binomické jméno | |
| Infernogallus jamesi Funston et al., 2026 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Infernogallus („pekelný kur“) byl rod malého teropodního oviraptorosaurního dinosaura z čeledi Caenagnathidae, žijícího na území Severní Ameriky (americké státy Montana, Severní Dakota a Jižní Dakota) v období nejpozdnější svrchní křídy (asi před 67 až 66 miliony let). Patří tak k jedněm z posledních druhohorních dinosaurů vůbec.[1]
Historie a význam
[editovat | editovat zdroj]
Fosilie celkem pěti dosud známých exemplářů tohoto teropoda byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Hell Creek na území východní Montany a obou amerických Dakot počínaje rokem 2011. Formálně byl tento dinosaurus popsán v říjnu roku 2026.[2][3] Rodové jméno odkazuje k názvu zmíněného souvrství (Hell Creek znamená v překladu "pekelný potok/říčka"), druhové je poctou Jamesi Williamu Boydovi, dědečkovi paleontologa Clinta Boyda, který se podílel na popisu (dědeček paleontologa v jeho dětském věku přivedl k zájmu o fosilie). Význam fosilie druhu Infernogallus jamesi spočívá především v tom, že poskytuje vůbec první téměř kompletní lebku zástupce čeledi Caenagnathidae a odhaluje tak množství poznatků o potravních návycích, smyslech a ekologii těchto relativně méně známých oviraptorosaurních teropodů.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Jednalo se o relativně malého opeřeného teropoda, dosahujícího odhadované délky kolem 1 metru a hmotnosti přibližně 9 až 15 kg (jeho stehenní kost je dlouhá 18,5 cm). V porovnání s tímto druhem už byl podstatně větší další cénagnatid ze stejného souvrství Eoneophron infernalis (odhadovaná hmotnost kolem 78 kg) a zejména pak Anzu wyliei (202 až 342 kg). Základní anatomickou charakteristikou rodu Infernogallus byla bezzubá lebka kulatého tvaru s malým hřebínkem, krátký trup a dlouhý krk, mohutné drápy a relativně dlouhé končetiny.[5]
Infernogallus byl zřejmě všežravec (nebo snad i výlučný býložravec), živící se rozmanitou živočišnou a rostlinnou potravou nebo vejci. Protože je jeho ústní ústrojí podobné zobáku dnešního druhu tricha orlí (Psittrichas fulgidus), což je frugivorní (ovoce pojídající) druh papouška, je možné, že se Infernogallus živil rovněž podobným způsobem a pojídal stejný druh potravy. Tento teropod byl pravděpodobně na většině těla opeřený a teplokrevný (endotermní), podobně jako všichni jeho nejbližší vývojoví příbuzní.[6]
Zařazení
[editovat | editovat zdroj]
Infernogallus jamesi je zástupcem čeledi Caenagnathidae v rámci kladu Oviraptorosauria. Mezi jeho nejbližší známé vývojové příbuzné patří rody Eoneophron a Anzu rovněž ze souvrství Hell Creek (USA), dále Apatoraptor, Epichirostenotes a Citipes z Kanady a Elmisaurus z Mongolska.[7][8][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOCHA, Vladimír. Éra dinosaurů skončila na přelomu jara a léta. OSEL.cz [online]. 15. prosinec 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ FUNSTON, Gregory F.; DUDGEON, Thomas W.; SIMON, D. Jade. Fruit-eating adaptations in a Late Cretaceous oviraptorosaur (Theropoda). Nature Communications. 2026-10-10. Dostupné online [cit. 2026-10-31]. ISSN 2041-1723. doi:10.1038/s41467-026-78343-w. (anglicky)
- ↑ Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem. ČT24 [online]. [cit. 2026-10-31]. Dostupné online.
- ↑ https://www.dinochecker.com/dinosaurs/INFERNOGALLUS
- ↑ Atkins-Weltman, K.; Snively, E.; O'Connor, P. (2021). Constraining the body mass range of Anzu wyliei using volumetric and extant-scaling methods. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 9 (1).
- ↑ SOCHA, Vladimír. Sup ze souvrství Hell Creek. OSEL.cz [online]. 11. červen 2024. Dostupné online. (česky)
- ↑ Funston, G. F.; Currie, P. J. (2020). New material of Chirostenotes pergracilis (Theropoda, Oviraptorosauria) from the Campanian Dinosaur Park Formation of Alberta, Canada. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1726908
- ↑ Funston, G. (2020). Caenagnathids of the Dinosaur Park Formation (Campanian) of Alberta, Canada: anatomy, osteohistology, taxonomy, and evolution. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 8 (1): 105-153. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29362
- ↑ Atkins-Weltman, K. L.; et al. (2024). A new oviraptorosaur (Dinosauria: Theropoda) from the end-Maastrichtian Hell Creek Formation of North America. PLOS ONE. 19 (1). e0294901.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gilmore, C. W. (1924). A new coelurid dinosaur from the Belly River Cretaceous of Alberta. Canada Department of Mines Geological Survey Bulletin (Geological Series). 38 (43): 1-12.
- Parks, W. A. (1933). New species of dinosaurs and turtles from the Upper Cretaceous formations of Alberta. University of Toronto Studies. Geological Series. 34: 1-33.
- Currie, P. J.; Russell, D. A. (1988). Osteology and relationships of Chirostenotes pergracilis (Saurischia, Theropoda) from the Judith River (Oldman) Formation of Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences. 25: 972-986.
- Currie, P. J. (1989). The first records of Elmisaurus (Saurischia, Theropoda) from North America. Canadian Journal of Earth Sciences. 26 (6): 1319-1324.
- Funston, G. F.; et al. (2020). A new two-fingered dinosaur sheds light on the radiation of Oviraptorosauria. Royal Society Open Science. 7 (10): 201184.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Infernogallus na Wikimedia Commons - Článek o objevu příbuzného druhu Eoneophron na webu Smithsonian Magazine (anglicky)
