Ivan Adamec

Mgr. Ivan Adamec
2. senátor za obvod č. 39 – Trutnov
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 2. listopadu 2008
Předchůdce	Vlastimil Šubrt
Nástupce	Pavel Trpák
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Zastupitel Královéhradeckého kraje
Úřadující
Ve funkci od: 8. října 2016
Starosta města Trutnov
Ve funkci: 1998 – 13. prosince 2021
Předchůdce	Gustav Hillebrand
Nástupce	Michal Rosa
Zastupitel města Trutnov (v letech 1996–1998 také radní města)
Úřadující
Ve funkci od: 19. listopadu 1994
Stranická příslušnost
Členství	ODS (od 1994)
Narození	21. března 1960 (66 let) Československo Československo
Národnost	česká
Občanství	Česko
Choť	Irena Adamcová
Děti	syn Václav a dcera Kateřina
Sídlo	Trutnov
Alma mater	PdF UK v Praze
Profese	politik a pedagog
Webová stránka	adamecivan.cz
Commons	Ivan Adamec
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Adamec (* 21. března 1960) je český politik a pedagog, od roku 2013 poslanec za ODS a od roku 2016 zastupitel Královéhradeckého kraje. V letech 1998–2021 byl starostou Trutnova a v letech 2002–2008 senátorem za obvod č. 39 – Trutnov.

V letech 1978–1983 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci začal pracovat na Okresním národním výboru v Mělníku, poté absolvoval základní vojenskou službu. Mezi lety 1986–1990 byl zaměstnán u Krajského národního výboru v Hradci Králové. V období 1990–1998 vykonával funkci ředitele ZŠ Trutnov a učil zde matematiku a chemii. S manželkou Irenou vychovává syna Václava a dceru Kateřinu.

Do ODS vstoupil v roce 1994.^[1] Od roku 1994 zasedá v zastupitelstvu města Trutnova, od roku 1996 působí v radě města a od roku 1998 zastával post starosty. Na funkci po 23 letech v úřadu rezignoval 13. prosince 2021 poté, co se stal předsedou Hospodářského výboru v Poslanecké sněmovně.^[2] Nahradil ho architekt a dosavadní radní za ODS Michal Rosa.^[3] Od roku 2008 je předsedou krajského sdružení ODS v Královéhradeckém kraji.^[4]

Ve volbách 2002 se stal členem horní komory českého parlamentu, když v obou kolech porazil sociálního demokrata Pavla Trpáka.^[5] V senátu v období 2006–2008 předsedal Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ve volbách 2008 si souboj s Trpákem zopakoval, v prvním kole jej porazil v poměru 30,67 % ku 27,56 % hlasů, ovšem ve druhém kole zvítězil sociálnědemokratický lékař.^[6]

Ve volbách v roce 2013 se v Královéhradeckém kraji dostal do sněmovny z 9. místa, díky kroužkování přeskočil všechny spolustraníky, kteří byli na kandidátce před ním. V listopadu byl zvolen členem předsednictva poslaneckého klubu ODS.^[7]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Trutnova, když vedl tamní kandidátku ODS, která volby vyhrála.^[8] Dne 10. listopadu 2014 byl zvolen starostou města na další funkční období.^[9] Rovněž ve volbách v roce 2018 obhájil mandát zastupitele města Trutnov, když vedl tamní kandidátku ODS.^[10]

V krajských volbách v roce 2016 byl za ODS zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje.^[11] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Královéhradeckém kraji.^[12] Získal 2 673 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance.^[13]

V krajských volbách v roce 2020 obhájil jako člen ODS mandát zastupitele Královéhradeckého kraje, když kandidoval za koalici „Občanská demokratická strana + STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ a VÝCHODOČEŠI“.^[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Královéhradeckém kraji.^[15] Z prvního místa byl však svými koaličními kandidáty přehlasován a z pozice lídra odsunut až na třetí příčku kandidátky. Ze čtyř postupujících kandidátu byl nakonec zvolen poslancem.

V prosinci 2021 byl zvolen předsedou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, následně rezignoval na post starosty Trutnova.

V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval z 9. místa kandidátky Občanské demokratické strany (ODS) v Trutnově a byl zvolen městským zastupitelem.^[16] V krajských volbách v roce 2024 obhájil mandát zastupitele Královéhradeckého kraje jako člen ODS na kandidátce uskupení „SILNÍ LÍDŘI pro kraj - ODS, KDU-ČSL a VÝCHODOČEŠI“.^[17]

Po krajských volbách v roce 2024 byl Adamec za hnutí Silní lídři zařazen do vyjednávacího týmu, kde nahradil svého odstoupivšího spolustraníka Červíčka s cílem vyjednat krajskou vládu v Královéhradeckém kraji. Jednání o sestavení koalice však nebyla úspěšná a uskupení Silní lídři se následně ocitlo v opozici. Post hejtmana nakonec získal lídr ANO Petr Koleta.^[18][19]

V lednu 2025 oznámil Hradecký deník, že lídrem ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 bude Adamec za ODS.^[20] To se však nakonec nestalo a Adamec byl jako člen ODS odsunut z pozice lídra na 2. místo kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Královéhradeckém kraji.^[21] Ve volbách získal 5 445 hlasů, ale díky preferenčním hlasům byl přeskočen kandidátem KDU-ČSL Jiřím Vojáčkem a obsadil tak třetí místo mezi třemi zvolenými kandidáty koalice SPOLU v Královéhradeckém kraji. Do Poslanecké sněmovny nakonec postoupil s velmi těsným výsledkem, když ho od čtvrtého kandidáta dělilo pouze 238 preferenčních hlasů.^[22][23] Po volbách byl zvolen místopředsedou poslaneckého klubu ODS a místopředsedou sněmovního hospodářského výboru.^[24][25] Funkci místopředsedy poslaneckého klubu ODS nicméně vykonával jen do února 2026.^[26]

Prosazuje zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích na 150 km/h.^[27]

V roce 2004 podporoval výstavbu sjezdovky v městském Lesoparku za trutnovským náměstím, v místech, kde jsou pohřbeni vojáci padlí v bitvě u Trutnova. V reportáži Radiožurnálu z 19. března 2004 kritizoval petici proti tomuto záměru: "Myslím si, že když se podíváte podrobně, tak většina jsou neúspěšní kandidáti do zastupitelstva a někteří si myslím, že by si měli zamést před vlastním prahem". Autor petice Martin Věchet namítl, že mezi jejími iniciátory byli také lidé z dalších společenských skupin: "Mimo jiné zástupci občanských ekologických iniciativ nebo církevní představitelé. Takové argumenty mi připomínají doby minulé, když se používá slovník typu samozvanci a ztroskotanci, určitě si to mnozí pamatujeme".^[28] Adamec dále odpůrce výstavby sjezdovky v reportáži České televize označil za "místní škodílky, kterým bude vadit, že padne nějaký strom".^[29] Sjezdovka nakonec nevznikla.

V roce 2016 se v Trutnově vedla veřejná debata o tom, kterou komunikaci ve městě pojmenovat po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi. Občanská iniciativa kolem organizátora festivalu Martina Věcheta navrhovala přejmenování části Horské ulice, zatímco městská názvoslovná komise doporučila přejmenovat Revoluční ulici podél řeky Úpy. Zastupitelstvo následně schválilo variantu přejmenování Revoluční ulice na nábřeží Václava Havla; návrh na pojmenování části Horské ulice podporu nezískal.^[30][31]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

V médiích a veřejné debatě se objevila kritika některých jeho vyjádření a politických kroků, mimo jiné v souvislosti s tématem výstavby Dálnice D11 do Trutnova. Publicista a bývalý disident Martin Věchet v této souvislosti uvedl, že Adamec měl v této záležitosti podle něj pouze omezený a formální vliv, přesto však měl veřejně opakovaně deklarovat snahu o urychlení dokončení.^[32] Věchet dále kriticky komentoval Adamcovo působení v krajském národním výboru před rokem 1989 a jeho následnou politickou kariéru v ODS po roce 1989.^[33]

V roce 2011, kdy v Trutnově navzdory dlouholetému vztahu Václava Havla k městu nebyla po bývalém prezidentovi pojmenována žádná ulice ani jiné veřejné prostranství, odmítl tehdejší starosta Adamec návrh na vytvoření naučné stezky připomínající Havlovy pobyty ve městě a jeho okolí.^[34] S návrhem se na něj obrátil vrchlabský učitel dějepisu Ivo Farský, který setkání později popsal v týdeníku Respekt: „Adamec zbrunátněl a odmítl to se slovy, že nemají s Havlem nic společného a že nebude po ulicích tlouct žádné cedule. Pak mě vyhodil.“^[35]

V roce 2015 Adamec čelil kritice od trutnovských Pirátů kvůli smlouvám v milionových částkách, které město platí soukromé agentuře Xantipa Agency s.r.o. za PR služby. „Celkový součet PR služeb byl za 26 měsíců přes 3 miliony korun. Vychází to na více jak sto tisíc korun měsíčně,“ uvedli představitelé Pirátské strany.^[36]

V posledních letech došlo ke sporům mezi vedením města a organizátory Trutnov Open Air Music Festivalu, zejména se zakladatelem festivalu Martinem Věchetem. Zdroje uvádějí, že vztahy radnice s organizátory byly původně bez výraznějších konfliktů, později však ochladly v souvislosti s veřejnými komentáři k vedení města a s debatou o využití území v okolí festivalového areálu.^[37]

V médiích se objevily informace o změnách v okolí festivalového areálu (např. stavební záměry a úpravy území), které organizátoři kritizovali; zástupci města naopak uváděli, že v okolí je dostatek jiných vhodných ploch a že se festival může konat i nadále.^[38][39]

V souvislosti s oceněním a čestným občanstvím pro Václava Havla v roce 2010 se v médiích objevila debata o formě předání; podle dobových zpráv část zastupitelů odmítla předání v prostředí festivalu a Havel nakonec ocenění převzal v trutnovském společenském centru Uffo.^[40][41]

Adamec odmítl, že by chtěl festival zničit; podle jeho vyjádření šlo o spor o interpretaci a odpovědnost mezi radnicí a organizátory.^[42]

V roce 2020 se festival přestěhoval do Brna pod názvem TrutnOFF BrnoON.^[43]