KHNP

Korea Hydro & Nuclear Power
Logo
Sídlo společnosti, Kjongdžu
Základní údaje
Právní forma	공공단체
Datum založení	2001
Zakladatel	KEPCO
Sídlo	Kjongdžu, Jižní Korea Jižní Korea
Adresa sídla	1655 Bulguk-ro, Yangbuk-myeon, Gyeongju-si, Gyeongsangbuk-do
Klíčoví lidé	Jae-Hoon Chung
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	energetika
Produkty	elektrický výkon
Zaměstnanci	12,551 (k roku 2020)
Mateřská společnost	KEPCO
Majitel	Korea Electric Power Corporation (100 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.khnp.co.kr
LEI	9884008CRY5MLCN8OQ43
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) je společnost zabývající se provozem a výstavbou jaderných, vodních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jedná se o dceřinou společnost korejské korporace KEPCO, která se věnuje výrobě a distribuci elektrické energie v Jižní Koreji a z této korporace byla KHNP také v roce 2001 vydělena.^[1]

Ještě pod KEPCO byly v Jižní Koreji čtyři jaderné elektrárny, první z nich otevřela v roce 1978. V roce 2024 společnost provozuje 9 jaderných elektráren, 37 vodních elektráren, 16 přečerpávacích elektráren, 67 fotovoltaických elektráren a další zdroje s celkovým instalovaným výkonem 31 462 MW (z toho 26 050 MW jaderné zdroje).^[2] V roce 2024 vyráběla asi třetinu korejské produkce elektřiny.^[2]

Společnost působí také mimo Jižní Koreu, hlavně v oblasti výstavby elektráren.^[3] Staví vodní elektrárny v Pákistánu a Indonésii,^[4] provozuje větrné elektrárny ve Spojených státech a fotovoltaické elektrárny v Chile.^[5] V oblasti jaderné energetiky vybudovala jadernou elektrárnu Baráka ve Spojených arabských emirátech, podílí či podílela se také na stavbě jaderné elektrárny El-Dabaa v Egyptě, závodu pro odstraňování tritia v jaderné elektrárně Cernavodă v Rumunsku a rekonstrukci prvního bloku elektrárny tamtéž.^[6] Podílí se také na projektu ITER.^[7]

KHNP používá při výstavbě reaktory APR-1400,^[8] které byly k provozu schváleny v roce 2002 v Koreji, v roce 2017 v Evropské unii a v roce 2018 ve Spojených státech. V Jižní Koreji byl reaktor tohoto typu uveden do provozu v roce 2016 v jaderné elektrárně Kori,^[9] mimo Koreu pak v roce 2021 v jaderné elektrárně Baráka ve Spojených arabských emirátech.^[10] Pro použití v Evropské unii by vyvinut také reaktor APR1000, který byl schválen k provozu v EU v roce 2023.^[11]

KHNP se s technologií chce prosadit také v dalších státech, mj. v Polsku, Egyptě a Saúdské Arábii.^[12][13] Společnost se rovněž úspěšně ucházela o stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany v Česku.^[14]

V červenci 2024 česká vláda rozhodla, že KHNP bude stavět nové jaderné bloky v jaderné elektrárně Dukovany (zatím půjde o dva reaktory APR1000).^[15] Podle smlouvy na realizaci tohoto projektu, podepsané v červnu 2025, dosáhnou celkové náklady 407 miliard korun. Součástí smlouvy je také opce na další dva jaderné bloky v jaderné elektrárně Temelín.^[16] KHNP ve výběrovém řízení nabídla, že je připravena v průběhu celého projektu zapojit české firmy na budování nových jaderných bloků až ze 65 %.^[17] V březnu 2025 KHNP garantovala prvních 20 % spoluúčasti českých firem.^[18] Jednání o zapojení dalších českých podniků pak nadále pokračují. ^[19]

KHNP v minulosti vedla spor s americkým koncernem Westinghouse, který tvrdil, že reaktor pro Česko není společnost KHNP oprávněna používat,^[20] protože zařízení obsahuje technologii Westinghousu.^[21] Šlo o technologii americké společnosti Combustion Engineering, reaktor System 80+, na základě které KECPO vyvinulo vlastní reaktor OPR-1000.^[22] Technologie byla prodána KEPCO s tím ji smí používat pouze v Koreji.^[23] Na základě EPR-1000 KNHP vyvinula reaktory APR-1400 a APR1000,^[22] Westinghouse v roce 2000 odkoupil jaderná aktiva Combustion Engineering.^[24] KHNP a Westinghouse se následně přely, zda omezení exportu platí i na vylepšenou technologii, nebo zda jsou změny natolik významné, že lze zařízení považovat za zcela nové.^[23][24] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal koncem října 2024 předběžné opatření, kterým zakazuje uzavření smlouvy s firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech.^[25] Obě společnosti spor urovnaly skrze vzájemnou obchodní dohodou. ^[26]Po dohodě s Westinghousem se KHNP stáhla v roce 2025 z většiny evropských projektů.^[27] Podle médií měla také Westinghousu zaplatit 150 mil. dolarů za použití technologií v minulosti a zavázat se k subdodávkám pro Westinghouse ve všech exportních jaderných projektech.^[23]

Smlouva na výstavbu nových bloků v Dukovanech nebyla v květnu 2025 uzavřena, kdy její podpis zablokovala francouzská společnost Électricité de France, neúspěšný uchazeč ve výběrovém řízení na stavbu nových bloků.^[28][29] I přesto KNHP v květnu 2025 uzavřela smlouvy o spolupráci při subdodávkách při výstavbě s českými společnostmi Doosan Škoda Power, Škoda JS, ÚJV Řež, Metrostav DIZ, OSC, ZAT, Nuvia a I&C Energo.^[30][31] Předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které podpis smlouvy zakazovalo, pak bylo dne 4. 6. 2025 zrušeno Nejvyšším správním soudem a smlouva na výstavbu nových bloků v Dukovanech byla několik hodin po oznámení podepsána.^[32] O několik týdnů později byly na místě budoucích nových reaktorů zahájeny geotechnické průzkumy, které potrvají až do roku 2026. ^[33]

• KHNP Arena

• Obrázky, zvuky či videa k tématu KHNP na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky