Přeskočit na obsah

Kardioida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vznik srdcovky kotálením
Srdcovka a parabola navzájem zobrazené kruhovou inverzí

Kardioida (z řeckého καρδία – srdce) neboli srdcovka je algebraická rovinná křivka 4. stupně (kvartika). Patří mezi kotálnice (cykloidy) a lze ji sestrojit jako trasu pevně daného bodu kružnice, která se kotálí kolem kružnice o stejném poloměru. Zároveň patří mezi konchoidy a lze ji konstruovat tak, že se na kružnici zvolí bod a na všech sečnách procházejících tímto bodem se vezmou body vzdálené od druhého průsečíku právě o poloměr řečené kružnice. Také ji lze získat jako obraz paraboly při kruhové inverzi.

Pojmenoval ji v roce 1741 italský matematik Giovanni Salvemini.

Srdcovka je součástí obrazce ve fraktálu Mandelbrotovy množiny.

Kardioida v kartézském souřadnicovém systému s vyznačenými konstrukčními kružnicemi

Kardioidu lze popsat následujícím parametrickým vyjádřením v kartézských souřadnicích (a je poloměr kružnic při kotálení, počátek je v středu nehybné kružnice):

x=a(2cos⁡t−cos⁡2t−1),
y=a(2sin⁡t−sin⁡2t).

V komplexní rovině tomu odpovídá parametrizace

z=a(2eit−e2it).

Příslušná obecná rovnice v kartézských souřadnicích je

(x2+y2−a2)2−4a2((x−a)2+y2)=0,

respektive v komplexní rovině

(zz¯−a2)2−4a2(z−a)(z¯−a)=0.

Další možností je zápis v polárních souřadnicích:

r=2a(1−cos⁡θ).

Délka srdcovky je rovna

l=16a

a obsah její vnitřní oblasti

S=6πa2.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cardioid na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]