Kepler-62
| Kepler-62 | |
|---|---|
 Porovnání velikostí planet soustavy Kepler-62 s vnitřními planetami Sluneční soustavy | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Lyra (Lyra) |
| Rektascenze | 18h 52m 51,05185s[1] |
| Deklinace | +45°20′59,3996″[1] |
| Paralaxa | 3,3209 ± 0,0112 mas[1] |
| Vzdálenost | 982 ± 3[1] ly (301,1 ± 1,0[1] pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 13,982 ± 0,010[2] |
| Radiální rychlost | +16,863 ± 0,016 km/s[2] |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −25,120 ± 0,014 mas/rok[1] |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −31,141 ± 0,013 mas/rok[1] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | K2 V[3] |
| Hmotnost | 0,764 ± 0,011[4] M☉ |
| Poloměr | 0,660 ± 0,018[4] R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0,2565 ± 0,0045[4] L☉ |
| Povrchová teplota | 5 062 ± 71 K[4] K |
| Stáří | 7 ± 4 miliardy let[3] |
| Rotační perioda | 39,3 ± 0,6 dne[3] |
| Další označení | |
| 2MASS | 2MASS J18525105+4520595 |
| Synonyma | KIC 9002278, KOI-701, TIC 164458488, Gaia DR3 2107001283431633408 |
| Databáze | |
| SIMBAD | [data data] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kepler-62 je oranžový trpaslík na hlavní posloupnosti v souhvězdí Lyry. Podle paralaxy družice Gaia se nachází přibližně 982 světelných let neboli 301 parseků od Slunce. Hvězdu obíhá pět potvrzených exoplanet, označovaných Kepler-62b, Kepler-62c, Kepler-62d, Kepler-62e a Kepler-62f. Všechny byly objeveny tranzitní metodou pomocí vesmírného dalekohledu Kepler.[1][5]
Dvě vnější planety, Kepler-62e a Kepler-62f, leží podle modelu použitého v objevové práci v obyvatelné zóně hvězdy. To znamená pouze tolik, že by při vhodném složení atmosféry mohla být na jejich povrchu teoreticky možná kapalná voda. Atmosféry, chemické složení ani skutečné povrchové teploty těchto planet však nejsou známy a voda ani život na nich zjištěny nebyly.[3][4]
Označení a objev planetární soustavy
[editovat | editovat zdroj]Před pozorováním dalekohledem Kepler byla hvězda vedena například jako 2MASS J18525105+4520595 v infračerveném průzkumu 2MASS a jako KIC 9002278 v katalogu Kepler Input Catalog. Po nalezení možných přechodů planet dostala označení KOI-701, kde zkratka KOI znamená Kepler Object of Interest.[2]
Kepler sledoval jasnost hvězdy během své hlavní mise. Pravidelně se opakující nepatrné poklesy jasnosti ukázaly, že před hvězdou z pohledu Země přechází pět těles. Z jejich časového rozestupu byly určeny oběžné doby a z hloubky poklesů poměry velikostí planet a hvězdy. Objev všech pěti planet byl oznámen 18. dubna 2013.[3]
U nejvzdálenější planety Kepler-62f zaznamenal dalekohled během své hlavní mise pouze čtyři přechody. Automaticky zpracovaný katalog ji proto později označil za falešně pozitivní výsledek. Podrobná kontrola dat zveřejněná v roce 2019 však ukázala, že přechody jsou skutečné a Kepler-62f je planeta; NASA Exoplanet Archive ji nadále vede jako potvrzenou.[4][5]
Vlastnosti hvězdy
[editovat | editovat zdroj]V objevové práci a v rozboru z roku 2019 je Kepler-62 klasifikována jako hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy K2 V. Model využívající také vzdálenost z mise Gaia určil hmotnost hvězdy na 0,764 ± 0,011 hmotnosti Slunce, poloměr na 0,660 ± 0,018 poloměru Slunce a zářivý výkon na 0,2565 ± 0,0045 výkonu Slunce. Její efektivní teplota činí přibližně 5 062 K.[3][4]
Spektrální klasifikace není ve všech katalozích shodná. SIMBAD v současnosti přebírá z rozboru spekter přehlídky LAMOST třídu G5, zatímco objevová práce a následná studie z roku 2019 používají K2 V.[2][6]
Stáří hvězdy bylo odhadnuto na 7 ± 4 miliardy let a rotační perioda na 39,3 ± 0,6 dne. Metalicita [Fe/H] = −0,37±0,04 znamená, že poměr železa k vodíku dosahuje přibližně 43 % sluneční hodnoty. Odhady hmotnosti, stáří a dalších vlastností se mezi studiemi liší, protože nejde o přímá měření, ale o výsledky modelování hvězdy.[3][4]
Planetární soustava
[editovat | editovat zdroj]Všech pět známých planet při pohledu ze Země přechází před svou hvězdou. Tranzity umožňují poměrně přesně určit oběžné doby a poloměry planet, nikoli však samy o sobě jejich hmotnosti. Hmotnosti planet soustavy Kepler-62 nebyly spolehlivě změřeny; hodnoty „méně než 9, 4, 14, 36 a 35 hmotností Země“ jsou pouze široké horní meze z objevové práce, nikoli odhady skutečných hmotností.[3][5]
Základní parametry drah a rovnovážné teploty v tabulce pocházejí z objevové studie. Poloměry planet Kepler-62e a Kepler-62f byly později přepočteny s využitím přesnějšího poloměru hvězdy a vzdálenosti určené misí Gaia.[3][4]
| Planeta | Oběžná doba (dny) |
Velká poloosa (AU) |
Poloměr (R⊕) |
Horní mez hmotnosti (M⊕) |
Rovnovážná teplota (K) |
|---|---|---|---|---|---|
| Kepler-62b | 5,714932 ± 0,000009 | 0,0553 ± 0,0005 | 1,31 ± 0,04 | < 9 | 750 ± 41 |
| Kepler-62c | 12,4417 ± 0,0001 | 0,0929 ± 0,0009 | 0,54 ± 0,03 | < 4 | 578 ± 31 |
| Kepler-62d | 18,16406 ± 0,00002 | 0,120 ± 0,001 | 1,95 ± 0,07 | < 14 | 510 ± 28 |
| Kepler-62e | 122,3874 ± 0,0008 | 0,427 ± 0,004 | 1,670 ± 0,051 | < 36 | 270 ± 15 |
| Kepler-62f | 267,291 ± 0,005 | 0,718 ± 0,007 | 1,461 ± 0,070 | < 35 | 208 ± 11 |
Rovnovážné teploty nejsou změřenými teplotami povrchu. Jde o vypočtené hodnoty založené na množství záření přijímaného od hvězdy a na předpokladech o odrazivosti planety a rozvádění tepla. Skutečnou povrchovou teplotu by zásadně ovlivňovala atmosféra, oblačnost, rotace a další dosud neznámé vlastnosti.[3]
Tři vnitřní planety dostávají od hvězdy mnohonásobně více energie než Země od Slunce. Kepler-62c má poloměr přibližně 0,54 poloměru Země, takže se velikostí podobá Marsu. Kepler-62d je naopak téměř dvakrát větší než Země. U žádné z těchto planet není ze samotného poloměru možné bezpečně určit složení.[3]
Podle analýzy z roku 2019 přijímá Kepler-62e přibližně 1,321±0,098násobek a Kepler-62f asi 0,466±0,034násobek zářivého toku, který přijímá Země od Slunce. Poloměr Kepler-62f je slučitelný s převážně kamenným složením, ale bez změřené hmotnosti to nelze potvrdit. U větší Kepler-62e je možnost výrazného podílu plynů nebo jiných těkavých látek ještě obtížnější vyloučit.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kepler-62 na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 Gaia DR3 – zdroj 2107001283431633408. VizieR Online Data Catalog [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 Kepler-62. SIMBAD Astronomical Database [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 BORUCKI, William J.; AGOL, Eric; FRESSIN, François. Kepler-62: A Five-Planet System with Planets of 1.4 and 1.6 Earth Radii in the Habitable Zone. Science. 2013, roč. 340, čís. 6132, s. 587–590. Dostupné online. doi:10.1126/science.1234702. PMID 23599262. Bibcode 2013Sci...340..587B. arXiv 1304.7387. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 BORUCKI, William J.; THOMPSON, Susan E.; AGOL, Eric; HEDGES, Christina. Kepler-62f: Kepler's First Small Planet in the Habitable Zone, but Is It Real?. New Astronomy Reviews. 2019, roč. 83, s. 28–36. doi:10.1016/j.newar.2019.03.002. Bibcode 2018NewAR..83...28B. arXiv 1905.05719. (anglicky)
- 1 2 3 Kepler-62. NASA Exoplanet Archive [online]. NASA Exoplanet Science Institute [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRASCA, Antonio; MOLENDA-ŻAKOWICZ, J.; DE CAT, P. Activity indicators and stellar parameters of the Kepler targets: An application of the ROTFIT pipeline to LAMOST-Kepler stellar spectra. Astronomy & Astrophysics. 2016, roč. 594, s. A39. doi:10.1051/0004-6361/201628337. Bibcode 2016A&A...594A..39F. arXiv 1606.09149. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kepler-62 na Wikimedia Commons - Kepler-62 v databázi SIMBAD (anglicky)
- Soustava Kepler-62 v NASA Exoplanet Archive (anglicky)
