Přeskočit na obsah

Livermorium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Livermorium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p4
(založeno na poloniu)
(293) Lv
116
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Livermorium, Lv, 116
Cizojazyčné názvy angl. Livermorium
Skupina, perioda, blok 16. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 293
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p4
(založeno na poloniu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
290Lv umělý 0+ 15 ms α 11 286Fl[1]
291Lv umělý α 10,890 287Fl[2]
292Lv umělý 0+ 18 ms α 10,774 288Fl[3]
293Lv umělý 53 ms α 10,680 289Fl[4]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Po
⋏
Moscovium ≺Lv≻ Tennessin

Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.

Původ názvu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 IUPAC předložila k veřejné diskusi své doporučení pojmenovat prvek livermorium na počest sídla ústavu Lawrence Livermore National Laboratory, kde v roce 1977 poprvé proběhl pokus o syntézu prvku. Návrh vychází z dohody objevitelů prvků 114 a 116 a jejich společného návrhu.[5][6][7] Ruští objevitelé předtím navrhovali jméno moscovium na počest Moskevské oblasti, kde leží sídlo Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.[8] Nové jméno bylo oficiálně schváleno IUPAC 30. května 2012.[9][10]

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků livermoria a oganessonu, článek byl publikován v časopise Physical Review Letters. O rok později svůj objev stáhli zpět na základě faktu, že se přípravu nepovedlo provést v jiné laboratoři. V roce 2001 publikovali vědci ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně přípravu 292Lv ostřelováním atomů 248Cm atomy 48Ca,[11] pozdější analýzou byl výsledný izotop změněn na 293Lv (namísto 4 neutronů byly v reakci emitovány pouze 3):[12]

2048Ca+96248Cm→116296Lv∗→116293Lv+301n

Jeho poločas rozpadu je 18 milisekund a rozpadá se na 288Fl. 11. května 2001 institut oznámil přípravu druhého atomu. Zjištěné vlastnosti potvrdily oblast zvýšené stability (tzv. ostrov stability).[12]

V roce 2024 byla publikována příprava izotopů livermoria ostřelováním terče z plutonia urychlenými jádry titanu:[13][14]

2250Ti+94244Pu→116294−xLv+x01n

Dosud (2018) jsou známy následující izotopy livermoria:

IzotopRok objevuReakcePoločas rozpadu
289Lv?
290Lv2002249Cf(48Ca,3n)15 ms
291Lv2003245Cm(48Ca,2n)6,3 ms
292Lv2004248Cm(48Ca,4n)18 ms
293Lv2000248Cm(48Ca,3n)53 ms
  1. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
  2. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
  3. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
  4. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
  5. ↑ IUPAC NEWS: Start of the Name Approval Process for the Elements of Atomic Number 114 and 116. www.iupac.org [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04.
  6. ↑ Livermore and Russian scientists propose new names for elements 114 and 116, PhysOrg, 1. 12. 2011 (anglicky)
  7. ↑ Jennifer Welsh: Two Elements Named: Livermorium and Flerovium, LiveScience, 2. 12. 2011 (anglicky)
  8. ↑ Российские физики предложат назвать 116 химический элемент московием. RIAnovosti, 26. 3. 2011 (rusky)
  9. ↑ Element 114 is Named Flerovium and Element 116 is Named Livermorium Archivováno 2. 6. 2012 na Wayback Machine.. IUPAC news, 30. května 2012 (anglicky)
  10. ↑ STARK, Anne M.: Livermorium and Flerovium join the periodic table of elements. PhysOrg, 31. května 2012 (anglicky)
  11. ↑ Oganessian, Yu. Ts. Observation of the decay of ^{292}116. Physical Review C. 2000, roč. 63, s. 011301. doi:10.1103/PhysRevC.63.011301.
  12. 1 2 J. B. Patin, K. J. Moody, M. A. Stoyer, J. F. Wild, D. A. Shaughnessy, N. J. Stoyer. Confirmed results of the 248Cm(48Ca,4n)292116 experiment. Lawrence Livermore National Laboratory, 19. listopad 2003. Dostupné online Archivováno 30. 1. 2016 na Wayback Machine.. (anglicky)
  13. ↑ MIHULKA, Stanislav. Fyzici objevili slibnou cestu na bájný ostrov stability supertěžkých prvků. OSEL.CZ [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.
  14. ↑ APPELL, David. Scientists discover a promising way to create new superheavy elements. Phys.org [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]