Mizar
| Mizar | |
|---|---|
 Poloha Mizaru a Alkoru v asterismu Velkého vozu | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Souhvězdí | Velká medvědice (Ursa Major) |
| Rektascenze | 13h 23m 55,54048s[1] |
| Deklinace | +54°55′31,2671″[1] |
| Paralaxa | 39,36 ± 0,30[2] |
| Vzdálenost | 82,9 ± 0,6[2] ly (25,4 ± 0,2[2] pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,04 |
| Radiální rychlost | −6,31[1] |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | +119,01[1] |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −25,97[1] |
| Mizar A (ζ¹ UMa) | |
| Rektascenze | 13h 23m 55,54048s[1] |
| Deklinace | +54°55′31,2671″[1] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,23[1] |
| Barevný index (U-B) | −0,01 |
| Barevný index (B-V) | +0,02 |
| Mizar B (ζ² UMa) | |
| Rektascenze | 13h 23m 56,330s[3] |
| Deklinace | +54°55′18,56″[3] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 3,88[3] |
| Barevný index (U-B) | +0,09 |
| Barevný index (B-V) | +0,13 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Mizar A (ζ¹ UMa) | |
| Spektrální typ | A2Vp + A2Vp |
Mizar B (ζ² UMa) | |
| Spektrální typ | kA1h(eA)mA7IV–V |
| Systém1 | |
| Primární hvězda | Mizar Aa |
| Průvodce | Mizar Ab |
| Doba oběhu | 20,5386 dne[4] |
| Velká poloosa | 9,83 ± 0,03 mas[5] |
| Excentricita dráhy | 0,5415 ± 0,0016[4] |
| Sklon dráhy | 60,5 ± 0,3°[4] |
| Délka vzestupného uzlu | 106,0 ± 0,4°[5] |
| Argument šířky pericentra | 105,27 ± 0,23°[4] |
| Systém2 | |
| Primární hvězda | Mizar Ba |
| Průvodce | Mizar Bb |
| Doba oběhu | 175,06 ± 0,04 dne[6] |
| Excentricita dráhy | 0,56 ± 0,02[6] |
| Argument šířky pericentra | 353,1 ± 4,1°[6] |
| Systém3 | |
| Primární hvězda | Mizar A |
| Průvodce | Mizar B |
| Doba oběhu | řádově několik tisíc let[7] |
| Označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 116656 / 116657 |
| Bonner Durchmusterung | BD +55° 1598 |
| Bright Star katalog | HR 5054 / 5055 |
| SAO katalog | SAO 28737 / 28738 |
| Katalog Hipparcos | HIP 65378 |
| General Catalogue | GC 18133 / 18134 |
| Bayerovo označení | ζ UMa |
| Flamsteedovo označení | 79 UMa |
| Synonyma | STF 1744 AB, ADS 8891 AB, WDS J13239+5456 AB, CCDM J13240+5456 AB |
| Databáze | |
| SIMBAD | data (systém) |
| SIMBAD | data (Mizar A) |
| SIMBAD | data (Mizar B) |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Mizar (ζ Ursae Majoris, zkráceně ζ UMa) je čtyřhvězdný systém v souhvězdí Velké medvědice, vzdálený přibližně 83 světelných let od Slunce. Tvoří prostřední hvězdu oje asterismu Velkého vozu. Systém má kombinovanou zdánlivou hvězdnou velikost 2,04, a je proto snadno viditelný pouhým okem.
Mizar se skládá ze dvou dalekohledem rozlišitelných složek Mizar A a Mizar B, přičemž každá z nich je sama spektroskopickou dvojhvězdou. Jednotlivé hvězdy se označují Mizar Aa, Ab, Ba a Bb. Pouhým okem tvoří Mizar nápadnou dvojici s méně jasným Alkorem, který je rovněž dvojhvězdou. Mizar i Alkor patří k pohybové skupině Velké medvědice, není však bezpečně prokázáno, zda jsou navzájem gravitačně vázány.
Název
[editovat | editovat zdroj]Tradiční jméno Mizar pochází z arabského výrazu miʼzar, který znamená „zástěra“, „přehoz“ či „pokrývka“.[8] Mezinárodní astronomická unie v roce 2016 schválila jméno Mizar výslovně pro složku ζ UMa Aa. V tradičním a běžném užití se jím nadále označuje celý čtyřhvězdný systém.[9]
Složení a vlastnosti systému
[editovat | editovat zdroj]Mizar A a Mizar B
[editovat | editovat zdroj]Mizar A (ζ¹ UMa) a Mizar B (ζ² UMa) tvoří fyzickou dvojhvězdu. Jejich úhlová vzdálenost činí přibližně 14,4 obloukové sekundy, takže je lze snadno rozlišit i malým dalekohledem.[7] Při vzdálenosti 25,4 parseku odpovídá tento rozestup promítnuté vzdálenosti přibližně 370 astronomických jednotek. Skutečná prostorová vzdálenost nemůže být menší. Protože byl během několika staletí pozorován jen velmi malý úsek vzájemné dráhy, její parametry nejsou spolehlivě určeny; oběžná doba se odhaduje řádově na několik tisíc let.[7]
Použitá paralaxa 39,36 ± 0,30 mas je dynamická neboli orbitální paralaxa odvozená z dráhy Mizaru A, nikoli přímá paralaxa z katalogu Hipparcos.[2]
Mizar A
[editovat | editovat zdroj]Mizar A je dvoučárová spektroskopická dvojhvězda. Složky Aa a Ab oběhnou společné těžiště za 20,5386 dne po výrazně výstředné dráze s excentricitou přibližně 0,542.[4] Obě jsou si velmi podobné: mají spektrální typ A2Vp a patří mezi chemicky pekuliární hvězdy. Každá má teplotu přibližně 9 000 K, poloměr asi 2,4násobku Slunce a zářivost přibližně 33násobku sluneční zářivosti.[5] Novější kombinované vyhodnocení astrometrických a spektroskopických měření určilo jejich hmotnosti na 2,2224 ± 0,0221 a 2,2381 ± 0,0219 hmotnosti Slunce.[4]
Mizar B
[editovat | editovat zdroj]Mizar B je jednočárová spektroskopická dvojhvězda. Ve spektru je přímo patrná pouze složka Ba, chemicky pekuliární hvězda typu Am se spektrální klasifikací kA1h(eA)mA7IV–V. Zápis vyjadřuje, že čára vápníku K odpovídá typu A1, vodíkové čáry ranému typu A a ostatní kovové čáry typu A7; svítivost leží na rozhraní hlavní posloupnosti a podobrů.[3]
Nová spektroskopická dráha publikovaná v roce 2025 udává periodu 175,06 ± 0,04 dne a excentricitu 0,56 ± 0,02.[6] Podle katalogu vícenásobných hvězd má viditelná složka Ba přibližně 1,85 hmotnosti Slunce, zatímco málo hmotná složka Bb asi 0,25 hmotnosti Slunce.[10]
Mizar a Alkor
[editovat | editovat zdroj]Mizar a Alkor jsou na obloze vzdáleny přibližně 11,8 obloukové minuty. V roce 2009 byl pomocí adaptivní optiky objeven slabý hvězdný průvodce Alkoru, takže Mizar a Alkor dohromady obsahují šest známých hvězd.[2]
Jejich vzájemná gravitační vazba však zůstává sporná. Mamajek a spoluautoři odvodili prostorovou vzdálenost obou systémů 0,36 ± 0,19 parseku, tedy 74 000 ± 39 000 astronomických jednotek, a zjistili jen okrajovou shodu jejich prostorových rychlostí. Na základě blízkosti a společného pohybu přesto navrhli považovat Mizar a Alkor za šestihvězdný systém.[2] González-Payo a Caballero je v práci z roku 2024 naopak označili za gravitačně nevázané, přestože jsou souvěkými členy stejné pohybové skupiny.[11] Označení celé dvojice za gravitačně vázanou hierarchickou šestihvězdu proto není nesporným závěrem.
Historie výzkumu
[editovat | editovat zdroj]Mizar má významné místo v dějinách výzkumu dvojhvězd:
- Dne 7. ledna 1617 požádal italský matematik a benediktinský mnich Benedetto Castelli Galilea Galileiho, aby Mizar prohlédl dalekohledem; ze znění dopisu vyplývá, že jeho podvojnost již znal. Galileo pravděpodobně kolem 15. ledna 1617 pořídil první dochovaný podrobný záznam. Změřil rozestup složek přibližně na 15″, ale kvůli mylnému předpokladu o zdánlivém průměru hvězd odhadl vzdálenost Mizaru na pouhých 300 astronomických jednotek.[7] Castelli je proto považován za pravděpodobného prvního pozorovatele, který Mizar teleskopicky rozlišil; přesnější je mluvit o první známé teleskopicky rozlišené dvojhvězdě v Evropě, nikoli o první známé dvojici hvězd vůbec.
- Dne 27. dubna 1857 pořídili John Adams Whipple a George Phillips Bond první úspěšnou fotografii dvojhvězdy Mizar. Následujícího dne ji Alvan Clark proměřil a získal výsledky odpovídající vizuálním pozorováním.[7]
- Při klasifikaci hvězdných spekter si Antonia Mauryová všimla, že se vápenatá čára K ve spektru Mizaru A periodicky zdvojuje. Ředitel observatoře Edward Charles Pickering objev oznámil 13. listopadu 1889 a správně jej vysvětlil jako důsledek oběhu dvou nerozlišených hvězd. Mizar A se tak stal první objevenou spektroskopickou dvojhvězdou.[7]
- Původní perioda odvozená na Harvardu byla chybná. Správnou periodu přibližně 20,5 dne určili Hermann Carl Vogel a jeho spolupracovníci z pozorování pořízených v roce 1901.[7]
- V roce 1908 Edwin B. Frost a Hans Ludendorff nezávisle zjistili změny radiální rychlosti Mizaru B. Tím bylo prokázáno, že samotný Mizar obsahuje čtyři hvězdy.[7]
- V letech 1925 a 1927 Francis G. Pease interferometricky rozlišil složky Mizaru A pomocí šestimetrového Michelsonova interferometru připojeného ke 100palcovému Hookerovu dalekohledu na observatoři Mount Wilson.[7]
- V květnu 1996 pozoroval Mizar A optický interferometr Navy Prototype Optical Interferometer. Měření dosáhla přesnosti přibližně 0,1 tisíciny obloukové sekundy a umožnila velmi přesně zmapovat jeho dráhu.[5]
- V roce 2009 byl objeven slabý průvodce Alkoru, čímž počet známých hvězd v širší dvojici Mizar–Alkor vzrostl na šest.[2]
Mizar a Alkor jako zkouška zraku
[editovat | editovat zdroj]Schopnost rozlišit Mizar a Alkor pouhým okem byla v několika kulturách tradičně považována za zkoušku dobrého zraku. Moderní oftalmologická studie ji porovnala s ostrostí 20/20 na Snellenově optotypu.[12] Výsledek však nezávisí pouze na zrakové ostrosti. Ovlivňuje jej rozdíl jasností obou hvězd, světelné znečištění, průzračnost atmosféry, výška dvojice nad obzorem i zkušenost pozorovatele. Rozestup 11,8′ proto nelze prostě srovnat s přibližně jednominutovou rozlišovací schopností oka pro stejně jasné, vysoce kontrastní objekty.
Členství v pohybové skupině
[editovat | editovat zdroj]Mizar i Alkor patří k jádru pohybové skupiny Velké medvědice, označované také jako Collinder 285. Její členové mají podobný prostorový pohyb, chemické složení a stáří a pravděpodobně vznikli společně. Do jádra skupiny patří pět ze sedmi hlavních hvězd Velkého vozu; výjimkami jsou Dubhe a Alkaid.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 HD 116656 [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 MAMAJEK, Eric E.; KENWORTHY, Matthew A.; HINZ, Philip M.; MEYER, Michael R. Discovery of a Faint Companion to Alcor Using MMT/AO 5 μm Imaging. The Astronomical Journal. 2010, roč. 139, čís. 3, s. 919–925. Dostupné online. doi:10.1088/0004-6256/139/3/919. (anglicky)
- 1 2 3 4 HD 116657 [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 SCHULZE-HARTUNG, Tim; LAUNHARDT, Ralf; HENNING, Thomas. Bayesian analysis of exoplanet and binary orbits. Astronomy & Astrophysics. 2012, roč. 545, s. A79. Dostupné online. doi:10.1051/0004-6361/201219074. (anglicky)
- 1 2 3 4 HUMMEL, Christian A.; MOZURKEWICH, David; ARMSTRONG, J. Thomas; HAJIAN, Arsen R.; ELIAS, Nicholas M.; HUTTER, Donald J. Navy Prototype Optical Interferometer Observations of the Double Stars Mizar A and Matar. The Astronomical Journal. 1998, roč. 116, čís. 5, s. 2536–2548. Dostupné online. doi:10.1086/300602. (anglicky)
- 1 2 3 4 VAIDMAN, Nadezhda L.; NURMAKHAMETOVA, Shakhida T.; MIROSHNICHENKO, Anatoly S.; KHOKHLOV, Serik A., Agishev, Aldiyar T.; Khokhlov, Azamat A.; Ashimov, Yeskendyr K.; Yermekbayev, Berik S. Determination of Orbital Parameters of Binary Star Systems Using the MCMC Method. Galaxies. 2025-09-02, roč. 13, čís. 5, s. 101. Dostupné online. doi:10.3390/galaxies13050101. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 ONDRA, Leos. A New View of Mizar. Sky & Telescope. 2004-07, roč. 108, čís. 1, s. 72–75. Dostupné online [cit. 2026-07-31]. ISSN 0037-6604. (anglicky)
- ↑ KUNITZSCH, Paul; SMART, Tim. A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations. Cambridge, Massachusetts: Sky Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-931559-44-7. (anglicky)
- ↑ Bulletin of the IAU Working Group on Star Names, No. 1 [online]. International Astronomical Union, 2016-07 [cit. 2026-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOKOVININ, Andrei. The Updated Multiple Star Catalog. The Astrophysical Journal Supplement Series. 2018, roč. 235, čís. 1, s. 6. Dostupné online. doi:10.3847/1538-4365/aaa1a5. (anglicky)
- ↑ GONZÁLEZ-PAYO, Javier; CABALLERO, José A. Discovery of double stars by Giovanni Battista Hodierna in 1654. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2024, roč. 533, čís. 3, s. 3379–3386. Dostupné online. doi:10.1093/mnras/stae2010. (anglicky)
- ↑ BOHIGIAN, George M. An Ancient Eye Test—Using the Stars. Survey of Ophthalmology. 2008, roč. 53, čís. 5, s. 536–539. Dostupné online. doi:10.1016/j.survophthal.2008.06.009. PMID 18929764. (anglicky)
- ↑ KING, Jeremy R.; VILLARREAL, Adam R.; SODERBLOM, David R.; GULLIVER, Austin F.; ADELMAN, Saul J. Stellar Kinematic Groups. II. A Reexamination of the Membership, Activity, and Age of the Ursa Major Group. The Astronomical Journal. 2003, roč. 125, čís. 4, s. 1980–2017. Dostupné online. doi:10.1086/368241. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mizar na Wikimedia Commons - (anglicky) A New View of Mizar – rozšířená autorská verze článku Leoše Ondry
- (anglicky) A New View of Mizar – sken článku v časopise Sky & Telescope
- (anglicky) Mizar v databázi SIMBAD
- (anglicky) Mizar na stránkách Jima Kalera
