Nisut-bitej

Způsoby užití titulu Nisut-bitej varianty hieroglyfického zápisu
nisut-bitej – „patřící rákosu a včele“
nisut – „král Horního Egypta“
bitej – „král Dolního Egypta“
nisut – „král“

Jméno (resp. titul) nisut-bitej, v egyptologii zpravidla označované jako tzv. trůnní jméno nebo prenomen, je součást královské titulatury ve starověkém Egyptě. V její úplné podobě složené z pěti jmen bylo uváděno jako čtvrté v pořadí a zapisováno do první ze dvou královských kartuší. Poprvé se objevuje za vlády panovníka Dena^[1][2] (podle některých badatelů až za jeho nástupce Adžiba^[3]) v době 1. dynastie. Od doby Střední říše vždy obsahovalo jméno slunečního boha Rea.^[4]

Na rozdíl od současné doby, kdy egyptologové krále označují posledním z jejich jmen, tj. zpravidla jménem syn Reův, uváděli Egypťané své panovníky pod jménem nisut-bitej, jímž byli známi svým poddaným. Je proto pravděpodobné, že sami tuto součást královské titulatury pokládali za nejdůležitější. Jan Assmann upozorňuje na to, že trůnní jména „tradičně obsahovala výpověď o slunečním bohu Reovi, a představovala tak něco jako zásadu, které se měl král držet a která měla období jeho vlády zajistit požehnání slunečního boha.“^[5] Celá královská titulatura (a zejména jméno nisut-bitej) tedy nastiňovala politický program vlády.

Titul nisut-bitej v sobě zahrnoval dva rozdílné, nicméně spolu nerozlučně spojené významy. Protože byl psán hieroglyfy pro ostřici (rákos) a včelu (proto je doslovně překládán jako „patřící rákosu a včele“), které byly heraldickými symboly Horního a Dolního Egypta, je s odkazem na mocensko-politický aspekt vlády chápán pod vlivem svého překladu do řečtiny především ve významu „král Horního a Dolního Egypta“. V této souvislosti mohly být jeho obě části používány samostatně – pak je nisut označení krále Horního království a bitej krále Dolního království. Jako samostatné slovo ovšem mohla být první část titulu používána jako k označení královské moci jako takové. Výrazem tohoto politického aspektu titulu je souběžné zavedení zdvojené červeno-bílé koruny sechemtej složené ze dvou původně samostatných královských čelenek.^[2]

Pro starověké Egypťany ovšem v sobě titul nad svůj politický význam zahrnoval mnohem širší mytologický kontext, který ozřejmuje pojetí královské moci. Jako nisut-bitej je panovník představován ne jen jako vládce severní nebo jižní části Egypta, ale Obou zemí současně, tedy jako jejich sjednotitel. Protože akt sjednocení Egypťané pokládali za počátek lidských dějin a civilizace, je král tím, kdo stojí na tomto počátku. Panovník jako strůjce politické jednoty, která je projevem všezahrnujícího řádu maat, stojí na pomezí lidských dějin a toho, co bylo před nimi, tedy doby bohů. V tomto smyslu lze za nejlepší překlad titulu pokládat označení „dvojí král“: „vztahoval se totiž k množství dualit, nad nimiž panovník vládl – božské a lidské, posvátné a světské, nilské údolí a Delta, záplavová oblast a poušť, východ a západ – a zdůrazňoval, že trvání harmonie protikladů, ačkoli byla vlastní stvořenému řádu, závisí na osobě panovníka.“^[2]

Král sám proto v sobě zahrnuje božskou i lidskou přirozenost, o níž se v titulu vypovídá: část bitej znamená osobní, lidskou přirozenost krále, první část složeniny nisut odpovídá božské přirozenosti, která je v nitru panovníka. Král měl tedy podvojnou přirozenost, odpovídající emanaci božského přítomné v dočasném lidském rozměru.^[6] Ian Shaw k tomu poznamenává, že „titul nisut zřejmě vypovídal o neměnnosti božského krále (téměř odpovídal samotné královské hodnosti). Výraz bitej naopak popisuje současného pomíjivého držitele královské hodnosti: jednoho konkrétního vládnoucího krále v omezeném úseku času. Každý král v sobě tudíž nesl kombinaci božského a smrtelného.“^[3]

Vývoj panovnické titulatury byl uzavřen na počátku Střední říše, nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvozených znaky vypovídajících o povaze královské moci (podle pořadí):

• Horovo jméno
• Obě paní
• Zlatý Hor
• jméno nisut-bitej
• tzv. rodné jméno Syn Reův