Osoblaha
| Osoblaha | |
|---|---|
Litinová kašna na náměstí | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Osoblaha |
| Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′31″ s. š., 17°42′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 016 (2025)[1] |
| Rozloha | 18,25 km²[2] |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| PSČ | 793 99 |
| Počet domů | 161 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Na Náměstí 106 793 99 Osoblaha [email protected] |
| Starosta | Antonín Rous |
| Oficiální web | www |
Osoblaha | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597716 |
| Kód části obce | 113298 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osoblaha (německy Hotzenplotz,[4] polsky Osobłoga) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion – Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.[5]
- Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677–1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252–1413), Ossoblavia (1655–1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
- Česky Tošovice, německy Taschenberg.
- Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
- Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)[6][7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolní vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé.
V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro.

Na konci druhé světové války bylo město během těžkých bojů z 90 % zničeno v rámci Ostravsko-opavské operace. Z této doby také pochází přezdívka města, odvozená od míry jeho poškození, jako Československý Stalingrad.[8] Osoblaha se stala prvním městem na území dnešního Česka, které bylo na konci války osvobozeno – na rozdíl od většiny území Česka bylo osvobozeno již ve druhé polovině března 1945. Během bojů o město padlo asi 800 vojáků sovětské armády a asi 100 německých vojáků.[9] Po válečné zkáze následovalo vyhnání sudetskoněmeckého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly odstřeleny trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní ve velké většině poválečná. Výjimku tvoří židovský hřbitov, na kterém se zachovalo přes 300 náhrobků, některé až ze 17. století.[10][11][12][13]
Před rokem 1939 bylo v obci mimo jiné provozováno pět mlýnů, pivovar, cukrovar, krajkářská škola, továrna na zápalky, plynárna, cihelna, tiskárny, muzeum a okresní soud.[14]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od Bruntálu je vzdáleno 36,5 kilometru a od statutárního města Ostrava 64 kilometrů. Sousedními obcemi sídla jsou Bohušov, Slezské Pavlovice, Hlinka a Dívčí Hrad.
Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 metrů); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 metrů).
Území Osoblahy patří do povodí Odry, respektive řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník. Do správního území obce zasahuje část přírodní památky Osoblažský výběžek
Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 682 | 4 012 | 3 622 | 3 199 | 2 853 | 2 664 | 2 383 | 563 | 770 | 821 | 828 | 1 127 | 1 153 | 1 049 | 978 |
| Počet domů | 412 | 410 | 410 | 412 | 414 | 407 | 414 | 134 | 112 | 112 | 110 | 126 | 144 | 157 | 161 |
V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[17] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.
Odraz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]
Německý název obce Hotzenplotz zaujal v dětství Sudetoněmeckého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973). V Česku je autorovým nejznámějším dílem Malá čarodějnice, podle kterého vznikl stejnojmenný Večerníček.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:
- Osoblaha
- Studnice u Osoblahy
Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[18]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
- silnice II/457
- silniční hraniční přechod Osoblaha–Pomorzowiczki
- úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha („Osoblažka“) se stanicí Osoblaha.
Služby
[editovat | editovat zdroj]V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Městské opevnění
- Kostel svatého Mikuláše
- Historická litinová kašna na náměstí Osvobození
- Židovský hřbitov
- Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
- výklenková kaple na Pavlovické ulici
- zaniklý kostel svaté Máří Magdaleny
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
- Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik
- Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
- Oskar Gutwinski[19] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
- Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
- Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 197–199.
- ↑ http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
- ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Tyden.cz: Československý Stalingrad vrcholil před sedmdesáti lety. Dostupné online.
- ↑ První osvobozené české město: Ruští vojáci drancovali byty, znásilňovali ženy a dívky. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-05-07 [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Klíč k domovu. krnov.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
- ↑ Proč se na Osoblažsku slaví.. www.obeccasy.cz [online]. [cit. 2021-1219]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny. Obec Osoblaha [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Osoblaha | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny | Obec Osoblaha. www.osoblaha.cz [online]. [cit. 2026-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Udělené symboly – Osoblaha [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
- Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osoblaha na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Osoblaha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Osoblaha na Facebooku
- Osoblaha na Youtube