Přeskočit na obsah

Ostende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostende
Ostende – znak
Znak
Ostende – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíVlámské
RegionVlámsko
ProvincieZápadní Flandry
ArrondissementOstende
Oostende
Oostende
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha40,95 km²
Počet obyvatel71 557 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 747,4 obyv./km²
Správa
StarostaBart Tommelein (od 2019)
Oficiální webwww.oostende.be
E-mailstadsbestuur@oostende.be
Telefonní předvolba059
PSČ8400
Počet zastupitelů41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu. Je největším městem belgického pobřeží a leží přibližně v jeho středu 35 km od hranic s Nizozemskem a 30 km od hranic s Francií. Žije zde přibližně 72 tisíc[1] obyvatel.

Ostende byla původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží. Její název vznikl složením nizozemských slov Oost (česky „východ“) a ende (stará podoba slova einde, česky „konec“) a odráží skutečnost, že se vesnice nacházela zcela na východě ostrova. Ačkoliv bylo Ostende malé, získalo kolem roku 1265 status města, a tedy i možnost postavit tržnici a pořádat trhy.

Hlavním zdrojem příjmů obyvatel Ostende byl rybolov. Pobřeží Severního moře však bylo vždy poměrně nestabilní, a tak se roku 1395 jeho obyvatelé rozhodli, že založí nové Ostende, chráněné velikými hrázemi a ve větší vzdálenosti od moře.

Strategická poloha na pobřeží Severního moře přinášela Ostende coby přístavnímu městu řadu výhod, ale byla rovněž příčinou problémů. Město často obsazovaly a ničily nepřátelské armády. Nejdůležitější událostí bylo tříleté obléhání Ostende ze strany Španělů v letech 1601–1604, při kterém na obou stranách padlo nebo bylo raněno celkem více než 80 000 lidí.

Po období nepokojů poněkud vzrostl význam přístavu v Ostende. Jedním z důvodů byl úpadek Antverp poté, co Nizozemci uzavřeli Šeldu a Antverpy přišly o přístup k moři. Jižní Nizozemí (dnešní Belgie) bylo tehdy součástí Rakouska a rakouský císař Karel VI. udělil městu monopol na obchod s Afrikou a Dálným východem. Roku 1722 Karel VI. založil Oostendse Compagnie (česky „Ostendská obchodní společnost“), která směla zakládat zámořské kolonie. Nicméně roku 1727 byla Oostendse Compagnie kvůli nátlaku Anglie a Nizozemska nucena ukončit svoji činnost. Anglie a Nizozemsko považovaly mezinárodní obchod za své výsadní právo a nechtěly v tomto směru připustit žádnou konkurenci.

Přístav v Ostende se dál rozvíjel díky vylepšení doku a kvalitnějšímu dopravnímu spojení s vnitrozemím. Roku 1838 bylo vybudováno železniční spojení s Bruselem a roku 1846 z Ostende vyplul první trajekt do Doveru. Dnes funguje trajektové spojení mezi Ostende a Anglií pouze pro nákladní dopravu, a to jako alternativa ke spojení z francouzského Calais do Anglie. Prestiž města stoupla i díky přízni belgických králů Leopolda I. a Leopolda II., kteří v něm s oblibou trávili dovolenou. K potěšení královské rodiny zde byly budovány významné památníky a vily. Brzy se přidali další belgičtí šlechtici a Ostende se stalo známým jako „královna belgických přímořských letovisek“.

Za první světové války u města Ostende kočila západní fronta.

V České republice je podle tohoto vyhlášeného lázeňského pobřežního města pojmenováno několik rekreačních míst u vody, například pláž Ostende rybníka Svět u Třeboně nebo kemp Ostende na Boleveckém rybníku u Plzně.

Sportovní kluby

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní letiště Oostende – Bruggy, které se nachází 5 km od Ostende, je především nákladním letištěm, ale nabízí lety cestujícím do rekreačních destinací v jižní Evropě a Turecku. TUI fly Belgium má sídlo v Ostende.[3] Pobočka TAAG Angola Airlines se nachází v areálu letiště Ostende.[4] Dále zde prochází pobřežní tramvajová trať Kusttram.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Bevolking per gemeente op 1 januari 2022. Statbel. Dostupné online.
  2. ↑ Profil klubu Archivováno 27. 2. 2014 na Wayback Machine. na transfermarkt.com (anglicky)
  3. ↑ "TUIfly Academy Brussels Archivováno 17. 2. 2012 na Wayback Machine.." 23. října 2009.
  4. ↑ "TAAG Offices Archived." TAAG Angola Airlines. 23. ledna 2010.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]