Pasewalk

Pasewalk
Náměstí v Pasewalku
Znak
Poloha
Souřadnice	53°30′18″ s. š., 13°59′25″ v. d.
Nadmořská výška	19 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Meklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okres	Přední Pomořansko-Greifswald
Pasewalk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	54,99 km²
Počet obyvatel	9 590 (2025)[1]
Hustota zalidnění	174,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Danny Rodewald
Vznik	13. století
Oficiální web	www.pasewalk.de
Telefonní předvolba	03973
PSČ	17309
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasewalk (česky archaicky Pozdivlk,^[2] polsky Pozdawilk) je město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Žije zde přibližně 9 600^[1] obyvatel.

Město leží na východním břehu řeky Uecker. Sousedními obcemi jsou Fahrenwalde, Jatznick, Krugsdorf, Papendorf, Polzow, Rollwitz, Schönwalde a Viereck.

Nejstarší připomínka místa je z 11. století, kdy je zde připomínán hrad slovanských Ukranů, ve 12. století se zmiňuje město^[3] slovanským jménem Pozduvolc,^[zdroj?] které krátce po roce 1250 získalo městská práva. Skládalo se z dolního města s kostelem sv. Mikuláše (poprvé zmíněn roku 1176) a horního města německých kolonistů s kostelem Panny Marie. Obyvatelé se živili zemědělstvím a obchodem. Ve 14. století si město postavilo hradby a roku 1535 po velkých nepokojích přijalo reformaci. Za třicetileté války je nejprve dobyli Švédové a roku 1630 císařští, kteří město těžce zpustošili.

Roku 1720 město připadlo Prusku, které podporovalo jeho obnovu a usídlilo zde francouzské exulanty-hugenoty. Ti v kraji zavedli pěstování tabáku a město se stalo tržištěm tabákových listů. Po roce 1812 přicházeli do Pasewalku polští a ruští Židé, kteří si zde roku 1834 postavili synagogu. Od roku 1825 začalo budování silnic a Pasewalk se stal křižovatkou poštovních spojů, od roku 1863 také železničních (trati Berlín – Stralsund a Lübeck – Štětín). Roku 1900 překročil počet obyvatel 10 tisíc a v roce 1918 se zde léčil Adolf Hitler z následků otravy yperitem.

• Kostel svatého Mikuláše, gotická cihlová stavba s příční lodí na románských žulových základech. Věž, poškozená v roce 1945, má jen jednoduchou střechu.
• Kostel Panny Marie, trojlodní cihelná halová stavba s mohutnou věží v průčelí. Věž byla v roce 1984 stržena a obnovena v letech 1989-1994.
• Zbytky středověkých hradeb se dvěma branami (Mlýnská a Prenzlauská brána) a dvěma věžemi (Prašná a Kiek in de Mark).
• Renesanční lovecký zámeček ze 16. století.
• Bývalé lokomotivní depo, proměněné v železniční muzeum Pomerania s řadou historických lokomotiv a wagonů.

• 
  Mlýnská brána
• 
  Náměstí s kostelem P. Marie
• 
  Kostel P. Marie, vnitřek
• 
  Prenzlauer Tor
• 
  Kostel sv. Mikuláše