Peruc

Peruc
Zámek v Peruci
ZnakVlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Louny
Obec s rozšířenou působností	Louny (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′33″ s. š., 13°57′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 347 (2025)[1]
Rozloha	53,38 km²[2]
Nadmořská výška	335 m n. m.
PSČ	439 07, 439 08, 440 01
Počet domů	1 228 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Oldřichova 49 439 07 Peruc info@peruc.cz
Starosta	Jan Vnouček
Oficiální web	www.peruc.cz
Peruc
Další údaje
Kód obce	566551
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peruc je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji. Leží asi jedenáct kilometrů východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300^[1] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).^[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.^[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.^[5]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.^[6]

První písemná zmínka o Peruci pochází z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.^[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,^[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.^[8]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[9]

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,^[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.^[14] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.^[16] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

• Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku.^[17] Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
• Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.^[8]
• Husův sbor na Peruci
• Radnice čp. 49
• Zvonička – „vidlák“,^[18] stojí na náměstí
• Boží muka před nákupním střediskem^[19]
• Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela^[20]
• Pomník padlým v první světové válce na náměstí^[21]
• Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly^[22]
• Radnice (dům čp. 49)^[23]
• Boženina studánka
• Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
• Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem^[24]
• Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“^[25]
• Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu^[26]
• Kameny zmizelých před domem Rosenbaum^[27]
• Věžový vodojem jihozápadně od městyse

• Vladimír Čech (1848–1905), pedagog, novinář, politik a spisovatel
• Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog
• Vladimír Václav Heinrich (1884–1965), astronom
• Josef Vyleta (1884–1959), blovický starosta
• Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
• Emil Filla (1882–1953), malíř, v Peruci žil a pracoval v letech 1947–1952

• 
  Kostel svatých Petra a Pavla
• 
  Muzeum české vesnice
• 
  Škola
• 
  Oldřichův dub
• 
  Boženina studánka
• 
  Dům Rosenbaum na Peruci u Boženiny studánky
• 
  Kameny zmizelých před domem Rosenbaum