Přeskočit na obsah

Rotruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rotruda
Narození775
Úmrtí6. června 810 (ve věku 34–35 let)
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťRogron I., hrabě z Maine[1]
Partner(ka)Rogron I., hrabě z Maine
DětiLudvík
RodičeKarel I. Veliký[2] a Hildegarda[2]
RodKarlovci
PříbuzníKarel Mladší[3], Pipin Italský[3], Pipin Hrbatý[3], Ludvík I. Pobožný[3], Drogo[3], Hugo[3], Lothar[3], Theodorich[3], Theodrada[3], Berta[3], Gisela Franská[3], Adelaide[3], Hildegarda[3], Chrotais[3], Hiltruda[3], Rothilda[3] a Adaltruda[4] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rotruda také Hruodrud či Hruodhaid[5] (asi 775? – 6. června 810) byla franská princezna, řeholnice a druhá dcera Karla Velikého z jeho manželství s Hildegardou.

Z počátků jejího života se dochovalo jen velmi málo informací. Vzdělávala se na královském dvoře, kde ji byl učitelem Alcuin, který ji ve svých dopisech láskyplně nazýval Columba.[6] Když jí bylo šest roků, zasnoubil ji otec Karel Veliký s mladým byzantským císařem Konstantinem VI. Jednalo se o politickou dohodu s Konstatinovou matkou a regentkou Irenou Athénskou. Řekové Rotrudu nazývali Erythro a poslali na královský dvůr učeného eunucha jménem Elisaeus, aby ji vzdělával v řeckém jazyce i obyčejích "římské říše".[7] V roce 786, když jí bylo jedenáct roků došlo k neshodě s Byzantskou říší a tak se spojenectví rozpadlo. Konstantinova matka Irena v roce 788 zrušila i zasnoubení. Později měla Rotruda vztah s Rorgonem z Rennesu, s nímž měla syna Ludvíka, opata ze Saint-Denis. Nikdy se nevdala.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Rotruda se nakonec stala jeptiškou, čímž se připojila ke své tetě Gisele, abatyši v klášteře Val-de-Marne v Chelles. Obě ženy napsaly dopis Alcuinovi z Yorku, který byl v té době v Tours, v němž ho požádaly, aby napsal komentář vysvětlující Janovo evangelium.[8] Alcuin jim vyhověl a napsal sedm knih Commentaria in Iohannem Evangelistam, které byly k evangeliu přístupnější než náročné traktáty svatého Jana. Historici dopis datují k jaru roku 800, čtyři roky před Alcuinovou smrtí a deset roků před smrtí Rotrudy.[9]

Většina historiků dělí Rotrudin život na dvě fáze. V politické historii jejího otce Karla Velikého o ní hovoří jako o princezně, která byla předmětem politických a sňatkových záměrů svého otce a ženou pochybných mravů,[10] zatímco náboženská historie o ní hovoří jako o druhé jeptišce, spojené z dopisem z Chelles.[11]

  1. ↑ Dostupné online.
  2. 1 2 Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ MCKITTERICK, Rosamond. Charlemagne: The Formation of a European Identity. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-139-47285-2. (anglicky)
  6. ↑ GASKOIN, Charles Jacinth Bellairs. Alcuin: His Life and His Work. New York: Russell & Russell, 1966. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ BURY, J. B. History of the Eastern Roman Empire: From the Fall of Irene to the Accession of Basil I.. [s.l.]: Oxford: Ecclesiastical History Society, 1978. 310 s. Dostupné online. ISBN 978-80-273-0338-0. (anglicky)
  8. ↑ "Epistola Christi Familarum Gislae atque Rechtrudae ad Albinum Magistrum." Patrologia Latina 100:738D-740C
  9. ↑ DÜMMLER, Ernst Ludwig. Monumenta Germaniae Historica Epistolae aevi Carolini II.. [s.l.]: [s.n.] S. 323–325. (latinsky)
  10. ↑ Rotrud,tochter Karls des Grossen († 810). www.manfred-hiebl.de [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (německy)
  11. ↑ Commentaria: Scholarship in Women’s Communities [online]. 2005-12-22 [cit. 2022-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-12-22. (anglicky)