Přeskočit na obsah

Samechov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samechov
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecChocerady
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel140 (2021)[1]
Katastrální územíSamechov (4,14 km²)
PSČ257 24
Počet domů71 (2024)[2]
Samechov
Samechov
Další údaje
Kód části obce52051
Kód k. ú.652059
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samechov je vesnice, část obce Chocerady v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se tři kilometry východně od Chocerad. Je vymezena katastrálním územím Samechov o rozloze 4,14 km².[3]

Vesnice Samechov se nachází v kopci nad řekou Sázavou na levém břehu. K místní části Samechov patří též základní sídelní jednotka Samechov-u nádraží na břehu Sázavy na pravé straně ústí Vodslivského podotka, v okolí železničního nádraží Samechov. Na webu obce Chocerady se tyto části označují jako horní a dolní Samechov. Na území obce se nachází též několik chatových osad a zástavba v okolí železniční zastávky Stříbrná Skalice.

Samotnou vesnici tvoří několik statků, chalup a chat. Nachází se zde požární rybník, hasičská zbrojnice, malá kaplička se zvonem a boží muka. Dále také jedno roubené stavení. Vesnice je nepravidelná, náves podlouhlá, prostoupená řadou stromů, hlavně lip. V okolí vrcholové pláně (nejvyšší bod 411 metrů) nad vesnicí (jižně a západně od vesnice) se nacházejí pole. Na jihu a na západě je Samechov ohraničen Vodslivským potokem, na severu Sázavou, z východní strany je do něj vklíněno sousední katastrální území Dojetřice města Sázava. K Samechovu patří stráň na levém břehu Sázavy až téměř k železniční zastávce Plužiny. Část této stráně na úbočí Spáleného vrchu je chráněna jako národní přírodní rezervace Ve Studeném; v jejím severním rohu se před ústím do Sázavy nachází na místním potůčku Samechovský vodopád. Jihovýchodní výběžek katastrálního území tvoří pravá stráň údolí Vodslivského potoka až k místům naproti kopci Bílč. U okraje lesa na této stráni se nachází samota Vestec (ev. č. 74).

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1436.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 200 195 195 211 181 206 215 217 216 189 147 103 113 125 140
Počet domů 32 31 31 31 32 35 49 72 57 43 60 57 64 71

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1910 byl Samechov osadou obce Vodslivy v okrese Benešov. V letech 1910–1960 byl samostatnou obcí v okrese Benešov. Od 1. července 1960 je částí obce Chocerady v okrese Benešov.[7]

Dolní částí katastrálního území prochází po levém břehu Sázavy železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou a na území Samechova má stanici Samechov a zastávku Stříbrná Skalice.

Obě části vsi leží při silnici III/11321, která vede z Chocerad podél železniční trati a z osady Růženín vystupuje do Samechova, kde končí. Po této silnici jezdí autobusová linka PID 465 Chocerady – Samechov, kterou obsluhují tři páry školních spojů a která v Choceradech navazuje na linku 383 z Prahy. V horní části Samechova má konečnou zastávku „Chocerady, Samechov“; u nádraží Samechov zastávku nemá, zastavuje jen na sídlišti v sousedním Růženíně. Ze Samechova vede zpevněná místní komunikace k železniční zastávce Stříbrná Skalice, ležící v katastrálním území Samechov (je vzdálena jeden kilometr cesty), od níž vede most směrem ke Stříbrné Skalici.

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 72.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 499.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]