Sobotište

Sobotište
Kaštel v obci
Vlajka
Poloha
Souřadnice	48°43′53″ s. š., 17°24′21″ v. d.
Nadmořská výška	266 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Senica
Tradiční region	Záhoří
Sobotište
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32,25 km²[1]
Počet obyvatel	1 492 (2025)[2]
Hustota zalidnění	46,3 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Vladimír Jan Kružík
Vznik	1251 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.sobotiste.sk
Telefonní předvolba	034
PSČ	906 05
Označení vozidel (do r. 2022)	SE
NUTS	504840
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobotište (česky Sobotiště, německy Sobotischt, maďarsky Ószombat, do roku 1907 Szobotist) je obec v okrese Senica v Trnavském kraji na Slovensku. Žije v něm přibližně 1 500^[2] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1251.^[3] Zeměpisná poloha obce při zemské stezce z Uher na Moravu měla pro lokalitu nejen velký hospodářský význam, související od středověku s rozvojem obchodních cest, ale ve svém důsledku vedla také k tomu, že se obci v době válečných konfliktů nemohla vyhnout pozornost táhnoucích vojsk. Byla přitažlivá již pro husity, kteří ji obsadili v roce 1428, pro Turky, kteří zde plenili a zabíjeli v letech 1623 a 1650 i pro polské kozáky, kteří ji vyrabovali v roce 1621.

Po roce 1620 do Sobotište odešla velká skupina na Moravě pronásledovaných anababtistů (lidově jsou označování také jako Habáni), kteří zde založili vlastní čtvrť (tzv. habánský dvůr) a natrvalo poznamenali kulturní, společenský a hospodářský život tohoto kraje. Rovněž se zde usadila řada pronásledovaných kněží jednoty bratrské a někteří drobní šlechtici. V Sobotišti byla rovněž silná židovská komunita s vlastní synagogou, zcela zlikvidovaná v době existence Slovenského státu. Duchovní život obce v době raného novověku tedy ovlivňoval nejen reformační humanismus, tak jak se etabloval v 16. a 17. století, ale i tolerance související s náboženskou pluralitou.

Obyvatelstvo se živilo pastevectvím a zemědělstvím, pěstováním ovoce a zeleniny. Nepochybně pod vlivem zručných habánských řemeslníků vzkvétalo mezi obyvatelstvem řemeslo mlýnské, tkalcovské, řeznické, pekařské, obuvnické, nožířské, krejčovské a do dnešních dob slavné hrnčířské a keramické. V roce 1700 byl založen v Sobotišti společný cech zmíněných řemesel pro celé Branecké panství. V roce 1770 byla v Sobotišti založena vlnařská manufaktura.

V roce 1831 měla obec 4854 obyvatel, několik desítek hospod, několik mlýnů a menších pivovarů. Také se zde dařilo hroznům a vínu, bylo zde mnoho zemanů a panských úředníků. V tomtéž roce se do obce přistěhoval Samuel Jurkovič, evangelický učitel a vlastenec, který zde 8. února 1845 založil Gazdovský spolok, první úvěrové družstvo v kontinentální Evropě.^[4] K výročí založení spolku byla v roce 1995 vydána poštovní známka. V roce 2019 byla na počest Jurkoviče uspořádaná konference a vysazen strom Samuela Jurkoviče.^[5]

• Sobotište
• Javorec

V obci stojí římskokatolický kostel Panny Marie Nanebevzaté z roku 1637.^[6] Tento kostel byl původně evangelický, dal ho postavit pán na hradě Branč. Jeho střecha je zelená jehlanovitého tvaru. Jako většina starých evangelických kostelů, i tento byl původně zasvěcen svaté Trojici. Relativně blízko v obci se nachází i novější evangelický kostel,^[7] postavený na základě tolerančního patentu, který vydal Josef II. v roce 1784. Původně byl postavený bez věže, která byla dostavěna v roce 1909. Tato věž je červená a má kuželový tvar, tvoří společně s katolickým kostelem dominanty města. Dále je v obci kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1764.^[8]

Další pamětihodnosti:

• Zámek Sobotiště s parkem
• Evangelický kostel
• Zvonice
• Fara s pamětními deskami Pavla Beblavého a Viliama Šuleka
• Radnice
• Kurie
• Židovský hřbitov
• Domy lidové architektura, stodola
• Vodní mlýn
• Pamětní deska Samuela Jurkoviče
• Po obci je pojmenována planetka (26401) Sobotište.

• Jakub Weiss – zdejší habánský keramik a kazatel. Roku 1658 odvedl spolu s Benjaminem Poleyem skupinu habánů do Sedmihradska.
• Bohuslav Šulek (1816–1895), slovenský přírodovědec, jazykovědec a publicista.
• Samuel Jurkovič (1796–1873), národní buditel, pedagog, zakladatel družstevnictví