Stephen Miller

Po dokončení studií začal cestovat. Účastnil se také hrazené cesty do Izraele pořádané programem Taglit-Birthright Israel.^[13] Po návratu do USA mu David Horowitz v prosinci 2007 zajistil zaměstnání u poslankyně Michele Bachmannové, kde dostal na starosti styk s médii.^[18] Přestěhoval se do Washingtonu, D.C. V roce 2009 projevil zklamání z nasazení Bachmannové a Horowitz ho doporučil poslanci Johnu Shadeggovi. Shadegg a Miller se poté účastnili protestů hnutí Tea Party zaměřených proti demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi. V srpnu 2009 začal Miller, znovu na doporučení Horowitze, pracovat u alabamského senátora Jeffa Sessionse. Tam se začal naplno věnovat antiimigrační politice a spojil se se stejně naladěnými organizacemi Center for Immigration Studies, Federation for American Immigration Reform a NumbersUSA.^[13] Při práci u Sessionse se setkal s dalšími význačnými postavami konzervativní pravice – Stevem Bannonem a Andrewem Breitbartem. Vzájemně se spřátelili a spolupracovali spolu.^[13] Miller se v této době snažil ovlivnit obsah Breitbart News propagací obsahu krajně pravicového a antiimigračního webu VDARE a webu American Renaissance, který propaguje myšlenky nadřazenosti bílé rasy.^[13] Miller současně opakovaně vyzýval redaktory Breitbart News, aby si přečetli a propagovali knihu Tábor svatých, ve které je popsán pád západní civilizace z důvodu imigrace.^[19] Roku 2016 se také snažil diskreditovat Marca Rubia, který tehdy kandidoval v republikánských primárkách na prezidenta USA.^[20]

Miller se v roce 2015 chtěl přidat do kampaně Donalda Trumpa. Jeho první motivací byla porážka Marca Rubia, syna kubánského imigranta, v republikánských primárkách. Trumpův volební manažer Corey Lewandowski sice odmítl Millera zaměstnat v kampani, nicméně ten přes své styky ovlivnil Trumpův imigrační program.^[13] V lednu 2016 se Miller oficiálně stal poradcem.^[21] Začal také psát některé Trumpovy projevy, které tím získaly tvrdší ráz proti migrantům a islámu.^[22][13] V závěru voleb již byl Miller, spolu s Bannonem, hlavním autorem Trumpových projevů.^[23][24] Miller byl také autorem Trumpova inauguračního projevu.^[25]

Po nástupu Trumpa do funkce prezidenta se Miller stal jeho poradcem pro domácí politiku.^[26] Bannon a Miller byli autory mhoha prvních Trumpových výkonných nařízení, včetně nařízení, kterým měl být zakázán vstup muslimů do USA.^[27] Postupně se však Miller a Bannon dostávali do sporu s kanceláří Bílého domu a také s ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, kteří podle nich nebyli dost radikální.^[28] Miller si přesto na Trumpa udržel vliv a podporoval jeho kontroverzní politiku oddělování členů zadržených rodin.^[29] Miller Trumpovi radil v pokračování tvrdé politiky proti imigraci, včetně výstavby zdi na hranici s Mexikem nebo rušení automatického občanství pro děti migrantů narozené na půdě USA.^[30] Vypuknutí pandemie covidu-19 ve Spojených státech amerických umožnilo Millerovi prosadit další zpřísnění vstupu cizinců do Spojených států.^[31]

Po útoku na Kapitol Spojených států amerických v lednu 2021 přispíval do Trumpových projevů v této věci. Následně byl mezi vyšetřovanými osobami.^[32] Po Trumpově volební prohře založil v roce 2021 konzervativní zájmovou organizaci America First Legal.^[33] V roce 2022 byl členem neúspěšné senátní kampaně politika Moa Brookse.^[34]

V roce 2025 byl jmenován do funkce náměstka ředitelky kanceláře Bílého domu. Jeho agendou byl politický program.^[35] Současně byl jmenován poradcem pro národní bezpečnost.^[36] Miller je považován za architekta Trumpovy imigrační politiky v tomto období. Je mu připisován nápad využít zákon z roku 1798 k umožnění rychlých deportací.^[37][38]

Miller převzal klíčovou roli v oblasti bezpečnosti: vedl federalizaci Národní gardy distriktu Washingtonu,^[39] po atentátu na Charlieho Kirka slíbil tvrdý postup proti domácímu terorismu,^[40] změnil strukturu bezpečnostních rad a výrazně se podílel na rozhodnutí USA zasáhnout proti venezuelským pašeráckým lodím,^[41] přičemž zároveň dohlížel na zachování dobrých vztahů s Čínou.^[42]

V roce 2025 obvinil Indii z faktického financování ruské války na Ukrajině tím, že nadále nakupuje velké množství ruské ropy.^[43] V lednu 2026, po americkém útoku na Venezuelu a zajetí Nicoláse Madura, Miller opakovaně vyzýval k americké invazi a okupaci Grónska a tvrdil, že „nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy o budoucnost Grónska“.^[44][45]

V listopadu 2026 se stal ředitelem kanceláře Bílého domu, když ve funkci vystřídal Susie Wilesovou.^[46]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Miller na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephen Miller na Wikimedia Commons