Tatra KT4

Tatra KT4
Tramvaj Tatra KT4D v Liepāji
Výrobce	ČKD Praha, závod Tatra Smíchov
Prototyp(y)	1969, 1973
Výroba v letech	1974–1997
Vyrobeno kusů	1748
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)	18 110 mm
Šířka	2 200 mm
Výška skříně	3 100 mm
Pohotovostní hmotnost	20 300 kg
Max. rychlost	65 km/h
Rozchod	1000 / 1067 / 1435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení	26
Míst k stání	83
Motory a elektrická výzbroj
Motory	TE 022 / TE 023
Počet a výkon motorů	4×40 kW
Elektrická výzbroj	UA 15P / UA 17P
Napájecí napětí	600 V
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatra KT4 je typ dvoučlánkové tramvaje, vyráběné od 70. do 90. let 20. století společností ČKD Tatra Smíchov.

Tramvaj KT4 je jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz sestávající ze dvou článků navzájem spojených kloubem a krycím měchem. Protože byla zpočátku určena převážně pro provoz v německých městech, v jejichž historických centrech často vedou tramvajové tratě úzkými křivolakými uličkami, byl z konstrukce vypuštěn střední podvozek – vůz tak může lépe projíždět ostrými oblouky. KT4 má čtvery skládací dveře, dvoje v každém článku. Vybavena je elektrickou výzbrojí typu UA 15P (zrychlovač) nebo UA 17P (TV 3) a trakčními motory TE 022 s cizí ventilací nebo TE 023 s vlastní ventilací, a spojenými do série.

Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky jak pro normální rozchod kolejí 1435 mm, tak i pro rozchod 1000 mm resp. 1067 mm (Tallinn).

První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Vůz byl testován nejprve v Praze, poté v letech 1972 až 1973 v Liberci. Následně se dostal zpět do Prahy. Výrobce do vozu namontoval novou tyristorovou výzbroj, tramvaj byla přečíslována na ev.č. 8004 a zkušebně jezdila až do roku 1977, kdy byla zrušena.

Dva prototypy tramvaje KT4 byly postaveny v roce 1973 (obdržely ev.č. 8001 a 8002). Po zkušebních jízdách v Praze byly o rok později prodány do Postupimi. Tam pod ev.č. 001 a 002 jezdily do roku 1989. Vůz č. 002 byl zlikvidován, první prototyp byl přeřazen do muzea.

O tramvaje KT4 projevily zájem i dopravní podniky v SSSR. Proto byly v roce 1976 postaveny dva prototypy KT4SU (ev.č. 8007 a 8008), které byly po zkouškách v Praze dodány do Lvova, kde obdržely ev.č. 1 a 2. O čtyři roky později byly přečíslovány na 1001 a 1002. V roce 1998 byly ještě v provozu.

V roce 1983 byly postaveny dva prototypy (ev.č. 0014 a 0015) tramvaje KT4t (vůz KT4 s novou tyristorovou výzbrojí TV3). Po zkouškách v Praze byly předány do Berlína, kde obdržely čísla 219 303 a 219 302. V roce 1992 byly přečíslovány na ev.č. 9702 a 9703. O tři roky později byly oba vozy zmodernizovány na typ KT4M, přičemž zároveň obdržely ev.č. 7011 a 7012. Obě tramvaje jsou zřejmě dosud v provozu.

Do Lvova byl v roce 1986 dodán vůz ev.č. 0023 k výzkumným a měřícím účelům. Další osudy vozu nejsou známy.

• Tatra KTNF6
• Tatra KTNF8

V letech 1973 až 1997 bylo postaveno celkem 1748 vozů. Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby):

Současný stát	Město	Článek	Typ	Roky dodávek	Počet vozů	Evidenční čísla při dodání	Poznámky
Estonsko Estonsko	Tallinn	článek	KT4SU	1980–1990	73 kusů	51 – 123
Chorvatsko Chorvatsko	Záhřeb	článek	∑	1985–1987	51 kusů
			KT4YU	1985–1986	50 kusů	301 – 350
			KT4Dt	1986 (1987?)	1 kus	351
Lotyšsko Lotyšsko	Liepāja	článek	KT4SU	1983–1988	22 kusů	216 – 235	čísla 220 a 221 obsazena dvakrát
Německo Německo	Berlín	článek	∑	1976–1987	574 kusů
			KT4D	1976–1987	475 kusů	viz přehled
			KT4Dt	1983–1987	99 kusů	viz přehled
	Brandenburg an der Havel	článek	KT4D	1979–1983	16 kusů	170 – 185
	Cvikov	článek	KT4D	1987–1990	32 kusů	928 – 954	čísla 945 – 949 obsazena dvakrát
	Erfurt	článek	KT4D	1976–1990	156 kusů	401 – 555	číslo 404 obsazeno dvakrát
	Frankfurt nad Odrou	článek	KT4D	1987–1990	34 kusů	201 – 234
	Gera	článek	KT4D	1978–1990	60 kusů	301 – 344 348 – 363
	Görlitz	článek	KT4D	1983–1990	11 kusů	001 – 011
	Gotha	článek	KT4D	1981–1982	6 kusů	301 – 306
	Chotěbuz	článek	KT4D	1978–1990	65 kusů	1 – 65
	Lipsko	článek	KT4D	1976	8 kusů	1301 – 1308
	Plavno	článek	KT4D	1976–1988	35 kusů	201 – 235
	Postupim	článek	KT4D	1974–1983	45 kusů	001 – 044	číslo 011 obsazeno dvakrát
Rusko Rusko	Kaliningrad	článek	KT4SU	1987–1994	41 kusů	401 – 441
	Pjatigorsk	článek	KT4SU	1988–1994	35 kusů	120 – 154
Srbsko Srbsko	Bělehrad	článek	∑	1980–1997	220 kusů
			KT4YU	1980–1990	200 kusů	201 – 400
			KT4M-YUB	1997	20 kusů	401 – 420	el. výzbroj TV14Z s IGBT tranzistory
Ukrajina Ukrajina	Jevpatorija	článek	KT4SU	1987–1990	18 kusů	30 – 47
	Lvov	článek	KT4SU	1976–1988	145 kusů	1001 – 1145
	Vinnycja	článek	KT4SU	1980–1990	81 kusů	148 – 228
	Žytomyr	článek	KT4SU	1981–1987	20 kusů	19 – 38

Čísla vozů

• Berlín (vozy KT4D): 219 001 – 219 291, 219 304 – 219 312, 219 321 – 219 417, 219 475 – 219 552
• Berlín (vozy KT4Dt): 219 292 – 219 303, 219 418 – 219 474, 219 553 – 219 582

Ve většině uvedených měst stále vozy KT4 jezdí, v Německu jsou již většinou modernizované. Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je nebo byl v provozu typ KT4, je vyšší.

U českých provozovatelů byla dlouhodobě jediná tramvaj KT4. V Liberci se v letech 2004–2014 nacházel jeden vůz KT4 odkoupený z německé Gery. Nebyl v běžném provozu a původně byl zamýšlen pro přestavbu na tzv. party tramvaj. Tento záměr však nebyl uskutečněn a vůz byl v březnu 2014 nakonec odprodán do maďarského Szegedu pro budoucí vzorovou modernizaci pro Lvov.^[1] V roce 2016 stál bez využití na kusé koleji před vozovnou Kistelek.^[2] V roce 2019 prodělal rekonstrukci spojenou s modernizací a bude zařazen do provozu.^[3]

• Potsdam (vůz ev. č.001, první prototyp)
• Leipzig (vůz ev. č.1308)
• Gera (vůz ev. č. 320)
• Berlín (vozy ev. č. 219 282-8 a 219 481-3)
• Eisenbahnmuseum Weimar (erfurtský vůz ev. č. 405)
• Vinnycja (vůz ev. č. 226)

• 
  Tramvaj KT4 v rumunském městě Galati
• 
  Tramvaj KT4 v Záhřebu
• 
  Tramvaj KT4 v Bělehradu
• 
  Berlínský vůz typu KT4D
• 
  Plavenská tramvaj KT4D
• 
  Liepājský vůz KT4SU