Přeskočit na obsah

Theodor Morell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodor Morell
Theodor Morell čtvrtý zprava
Theodor Morell čtvrtý zprava
Rodné jménoTheodor Karl Ludwig Gilbert Morell
Narození22. července 1886
Trais
Úmrtí26. května 1948 (ve věku 61 let)
Tegernsee
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
ObčanstvíNěmecko, nacistické Německo, Výmarská republika a Hesenské velkovévodství
Alma materMnichovská univerzita
Povolánílékař, urolog a politik
OceněníKnight's Cross of the War Merit Cross without Swords (1944)
medaile Na památku 13. března 1938
Zlatý stranický odznak
Kříž cti s meči pro frontové bojovníky
War Merit Cross 1st Class without Swords
… více na Wikidatech
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana (od 1933)
RodičeKarl Morell[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor "Theo" Karl Ludwig Gilbert Morell (22. července 1886 Trais-Münzenberg – 26. května 1948 Tegernsee) byl osobní lékař Adolfa Hitlera.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. července 1886 v hesenském Trais-Münzenbergu v rodině učitele. Se studiem lékařství začal v roce 1907, v roce 1914 začal provozovat praxi. Do první světové války byl povolán v roce 1915, ale ještě před jejím koncem byl coby služby neschopný propuštěn. Důvodem propuštění bylo onemocnění ledvin, kvůli kterému Morell strávil většinu války jako lékař v polních nemocnicích a zajateckých táborech. V roce 1918 byl propuštěn kvůli pracovní neschopnosti.[2] Poté se věnoval urologii v Berlíně a stal se uznávaným, jeho pacienty se stali četní prominenti.

Morell vstoupil do NSDAP 1. května 1933 s pořadovým číslem 2.636.239.[3] V roce 1935 přesunul Morell svoji ordinaci na ulici Kurfürstendamm a sám sebe označil jako odborného lékaře na kožní a pohlavní nemoci.[4] V roce 1935 byl povolán k Adolfovi Hitlerovi, aby mu provedl vyšetření. Ten byl z něj tak nadšen, že ho okamžitě jmenoval svým osobním lékařem. Mezi lety 1939 a 1945 doprovázel Hitlera na všech cestách, přesto i dál provozoval svou praxi. Své postavení dovedl využít. Od roku 1943 budoval farmaceutické impérium, byl podílníkem ve firmě Nordmark, měl vlastní laboratoř, kterou mu věnoval Hitler.

Na území Protektorátu, také na základě Hitlerova rozhodnutí, vlastnil od 15. března 1942 olomouckou potravinářskou továrnu S. Heikorn. Továrnu zkonfiskovanou židovské rodině Heikornů Morell přejmenoval 1. listopadu 1943 na MILO-Werke. Zkratku MILO užívali Heikornové jako jednu ze svých ochranných známek a znamená Mährische Industrie für Lebensmittel Olmütz – Moravský potravinářský průmysl Olomouc.[5]

Krátce před Hitlerovou sebevraždou Morell opustil Berlín a přesunul se do Bavorska, kde byl zajat Američany. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl v roce 1947 propuštěn a v květnu zemřel v nemocnici v Tegernsee. Jeho léčebné postupy vyvolávaly a dodnes vyvolávají značné kontroverze. Kritika jeho postupů stála např. kariéru druhého Hitlerova osobního lékaře Karla Brandta. Vyskytují se i četné názory, že Hitlerův neutěšený zdravotní stav v závěru války měl na svědomí právě on. Hitlerovi za celou svojí kariéru podal nespočet léků (73 druhů).[zdroj?]

Morell v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Dialog v Plzni uvedlo historické drama Morell, které mělo premiéru 3. března 2023. Libreto napsal Jan Sojka a inscenaci nazkoušel divadelní soubor Divadlo JakoHost.[6]

  1. ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2026-11-05].
  2. ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Morell, Theodor - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2026-08-26]. Dostupné online. (německy)
  3. ↑ NSDAP-Mitgliederkartei: Gaukartei. [s.l.]: Bundesarchiv (Spolkový archiv), Berlín-Lichterfelde Signatura R 9361-IX KARTEI/29140267. (německy)
  4. ↑ SCHMIDT, Mathias; GROSS, Dominik; WESTEMEIER, Jens. Die Ärzte der Nazi-Führer: Karrieren und Netzwerke. [s.l.]: LIT Verlag Münster, 2018. ISBN 978-3-643-13689-3. S. 52.
  5. ↑ Život v Olomouci za okupace v letech - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ Divadelní inscenace Morell. www.divadlodialog.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Morell na Wikimedia Commons