Volavkovití
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) |
| Čeleď | volavkovití (Ardeidae) Leach, 1820 |
| Typový rod | |
| Ardea | |
areál rozšíření volavkovitých (oranžově) | |
| Sesterská skupina | |
| ibisovití (Threskiornithidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volavkovití (Ardeidae) jsou jednou z čeledí řádu brodiví a pelikáni (Pelecaniformes). Jedná se o štíhlé ptáky, většinou velké nebo středně velké, s úzkým klínovitým zobákem. Mají 19-20 krčních obratlů, v klidu nesou krk esovitě prohnutý, ale při lovu kořisti dokáží hlavu prudce vymrštit a zobák přitom použijí jako harpunu. Esovitě prohnutý krk mají i za letu,[1] čímž se odlišují od podobných ptáků, jako jsou čápovití, ibisovití, kolpíci a jeřábi.
Nohy volavkovitých jsou dlouhé, s neopeřenými běháky, noha je anizodaktylní, tři prsty směřují dopředu a jeden dozadu.[2] Volavkovití mají na prsou a na kostřeci tzv. pudrové peří, jehož horní část se neustále odlamuje a vzniklý prach si pták vtírá do ostatního opeření. Nebývají pestře zbarvení a samec a samice vypadají velice podobně, ale zvláště ve svatebním šatě mohou mít chocholky či ozdobná pera. Jsou monogamní a hnízdí nad zemí, podle druhu v rákosinách nebo na stromech, vždy v blízkosti vody. Mláďata jsou krmivá.
Typickým životním prostředím volavkovitých jsou mělké sladké vody a mořská pobřeží. Jsou draví, většinou se živí vodními živočichy, rybami a obojživelníky, podle druhu ale požírají i ještěrky, malé savce, měkkýše, ptáky, korýše nebo hmyz. Obvykle na kořist nehnutě číhají a loví jí prudkým vymrštěním ostrého zobáku.
Volavkovití v Česku
[editovat | editovat zdroj]Na území České republiky pravidelně hnízdí čtyři druhy volavkovitých: volavka popelavá (Ardea cinerea), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), bukáček malý (Ixobrychus minutus) a bukač velký (Botaurus stellaris). Nepravidelně zde hnízdí též volavka bílá (Ardea alba) a volavka červená (Ardea purpurea), příležitostně, jako letní host, sem zalétá volavka stříbřitá (Egretta garzetta).
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Do čeledi volavkovitých podle IOC World Bird List (15.1.) spadají následující rody:[3]
Čeleď Ardeidae:
- Rod Aglamia - 1 druh
- Rod Ardea - 16 druhů
- Rod Ardeola - 6 druhů
- Rod Botaurus - 14 druhů
- Rod Butorides - 4 druhy
- Rod Calherodius - 1 druh
- Rod Cochlearius - 1 druh
- Rod Egretta - 13 druhů
- Rod Gorsachius - 2 druhy
- Rod Noctanassa - 2 druhy
- Rod Nycticorax - 6 druhů
- Rod Oroanassa - 1 druh
- Rod Pilherodius - 1 druh
- Rod Syrigma - 1 druh
- Rod Tigriornis - 1 druh
- Rod Tigridova - 3 druhy
- Rod Zabrilus - 1 druh
- Rod Zonerodius - 1 druh
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GAISLER, Jiří; ZIMA, Jiří. Zoologie obratlovců. druhé, přepracované. vyd. Praha: Academia, 2007. 692 s. ISBN 978-80-200-1484-9. Kapitola Létaví (Neognathae), s. 490.
- ↑ MARTÍNEZ-VILALTA,, Albert; MOTIS, Anna. Handbook of the Birds of the World Volume 1, Ostriches to Ducks,. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 978-84-87334-10-8. Kapitola Family Ardeidae (Herons), s. 376–403.
- ↑ Ibises, spoonbills, herons, Hamerkop, Shoebill, pelicans – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2026-03-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HUDEC, K., a kol. Fauna ČR a SR.Ptáci 1. (Druhé a přepracované vydání). Praha: Academia, 2005. 572 s. ISBN 978-80-200-1834-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu volavkovití na Wikimedia Commons
Taxon Ardeidae ve Wikidruzích- FAMILY ARDEIDAE Herons, egrets, bitterns, night herons
