Wikipedie:Wikikonference/2023/Program

Přednáška na vybrané téma v rozsahu 20 minut + dotazy z publika. Možno s promítáním prezentace, flipchartem apod.

Lightning Talk je stručná 3–5minutová ústní prezentace, která vypovídá o vašem výzkumu, aktivitě, tématu. Dobrým pravidlem pro ústní prezentaci je, že diskuse o jednom slajdu trvá přibližně minutu, takže vaše přednáška by neměla mít více než 5 slajdů. V našem formátu k ní přináleží až 5 minut na dotazy a reakce z publika.

Prakticky zaměřená dílna/workshop s vybraným modelem aktivity či sdílením něčeho praktického na co si lidé mohou “sáhnout”. K tomu adekvátně zvolenou metodikou. Pokud účastníci něco potřebují na workshop, měli by to vědět předem. Omezená kapacita, registrace.

Krátká otevřená diskuse na libovolné wiki-téma, které nás zajímá nebo trápí. Navrhněte témata, která zatím nejsou v programu!

Diskusní moderovaný panel pozvaných hostů v rozsahu 60 minut. Vhodná počet hostů na 60 min je 3-4 + 1 moderátor panelu. Je dobré mít předem připravené okruhy/otázky, seznámit s nimi panelisty a případně i odebrat otázky z publika.

Marek Blahuš ukázal Wikipedii nejen jako populární encyklopedii, ale také jako unikátní nástroj, který odráží zájem veřejnosti o různé aktuální i pravidelné jevy a události. Ukázal, že Wikipedie zachycuje mnohem více, než si často uvědomujeme, a lze z ní vyčíst trendy a chování společnosti v reálném čase.

Jako příklad uvedl prezidentské volby, kdy byl během prvního kola patrný výrazný zájem o článek o Andreji Babišovi, zatímco o jeho soupeřku Danuši Nerudovou už méně. Dále poukázal na pravidelné vzory v návštěvnosti článků – například každou první středu v měsíci stoupá zájem o článek o zkoušku sirén, což souvisí s pravidelnými cvičeními. Mezi přírodní jevy, které pravidelně přitahují pozornost, patří úplněk, který se opakuje jednou za 28 dní, a s ním spojené Velikonoce. Zajímavé je, že Češi o Velikonocích vyhledávají informace více než o Vánocích, přičemž zájem o svátky roste už od začátku adventu a masopustu.

Blahuš také ukázal, že zájem o školní témata má svůj rytmus – během letních prázdnin návštěvnost klesá, podobně menší propady jsou během podzimních a zimních prázdnin. V průběhu týdne je nejnižší návštěvnost v sobotu. Wikipedie dokáže sledovat i epidemiologické trendy – například zájem o článek o spále výrazně vzrostl už v září, což předcházelo oficiálním hlášením lékařů a hygieniků, a díky tomu lze získat včasné informace o epidemii dříve než z tradičních zdrojů.

Dále přednášející zmínil sezónní trendy, například pokles zájmu o kořenovou zeleninu v určitém období, a naopak zvýšený zájem během pandemických let, kdy lidé více sázejí. Editační aktivita na Wikipedii je také ovlivněna počasím – čím je venku tepleji, tím je méně editací, s výjimkou Vánoc, kdy se obecně needituje. Wikipedisté navíc často nechtěně odhalují své osobní zvyklosti a působiště, což může být užitečné například při organizaci setkání. Jeden z příkladů byl wikipedista, který téměř nikdy needituje v neděli ráno, protože chodí do kostela, a tím tak odhaluje své náboženské vyznání.

Provedl experiment, kdy do 186 článků přidal odkazy na článek o psacím stroji, což vedlo ke zvýšení návštěvnosti tohoto článku – z původních 21 návštěvníků denně na 30 a tento efekt přetrval i po čtyřech měsících.

Po přednášce následovala diskuze, kde Blahuš odpovídal na dotazy ohledně rozšíření analýz na další regiony a wikipedisty, možnosti predikce trendů na základě návštěvnosti článků a využití nástrojů pro lepší koordinaci komunitních aktivit a zapojení jednotlivých přispěvatelů do konkrétních projektů či akcí. Zdůraznil, že má k dispozici skripty, které umí sledovat přispívání jednotlivců i rychle rostoucí zájem o témata, což umožňuje reagovat na aktuální události s předstihem.

Josef Klamo ve své přednášce představuje nástroj sledující návštěvnost článků na Wikipedii z různých zařízení, včetně robotů, které někdy uměle navyšují počty zobrazení. Proto musel robotické návštěvy filtrovat, i když úplná jistota není možná. Do analýzy zahrnul i přesměrování článků, protože nástroj je sám nezapočítává, což vyžaduje ruční úpravy pro přesnější data.

Plánuje ukázat první desítku nejnavštěvovanějších článků, dalších deset přehledně a zakončit kvízem, kde si posluchači tipnou, který článek byl populárnější. Jako první uvádí článek o Ukrajině, který se posunul o 97 míst a má vysokou návštěvnost měřenou počtem zobrazení stránky (pageviews). Článek o Ukrajině měl už předtím značný zájem, což odráží aktuální sledovanost tohoto tématu.

Druhé místo patří článku o Česku, trvale vyhledávanému tématu, které si Češi rádi čtou, a proto je důležité jej pravidelně aktualizovat. Návštěvnost byla oproti minulému roku stabilní. Třetí místo zaujímá článek spojený s koncem pandemie covidu-19, jehož návštěvnost klesla, ačkoliv byl v daném období velmi čtený, ale dlouhodobě není trvalým tématem.

Klamo dále rozebírá případ článku o americkém masovém vrahovi, jehož popularita vzrostla díky seriálu na Netflixu, ale není jisté, zda zájem byl přirozený, nebo uměle podpořený roboty. Diskutuje také vliv populárních seriálů na návštěvnost a zdůrazňuje, že lokalizace obsahu do češtiny může výrazně ovlivnit zájem českých uživatelů. Netflix umožňuje sledování kdykoliv, což vede k trvalému zájmu bez výrazných výkyvů.

Jako další příklad uvádí nárůst návštěvnosti článku o havárii jaderné elektrárny Fukušima v souvislosti se seriálem na Netflixu. Připomíná, že mediální propagace má významný, ale ne vždy stoprocentně předvídatelný vliv na zájem veřejnosti. Některá méně známá témata, jako „Ordinace v růžové zahradě“, nejsou v první stovce, ale mají své zvědavé čtenáře.

Na pátém místě je článek o Severoatlantické alianci (NATO), který souvisí s invazí na Ukrajinu a zaznamenal posun o 83 míst, což svědčí o trvalém zájmu. Klamo upozorňuje, že některá témata, jako NATO, mohou být populárnější než tradičně sledovaná, například Rusko, což je překvapivé. Článek o NATO se posunul o 171 míst a měl už předtím vysokou návštěvnost.

Následně Klamo připravuje interaktivní kvíz, kde posluchači tipují, který z párů témat byl více čtený. Například Václav Havel má vyšší návštěvnost než Miloš Zeman, což souvisí s tím, že Havel je školním tématem, zatímco o Zemanovi už lidé méně čtou. V bulvárních tématech je populárnější Jaromír Soukup než Agáta Hanychová, protože čtenáři Wikipedie nejsou typicky bulvární.

Klamo také poznamenává, že podobné sledování návštěvnosti probíhá i na anglické Wikipedii, kde existují stránky s uvolněnějšími komentáři k trendům, zatímco v české komunitě se pravidelná analýza zatím neprovádí kvůli náročnosti práce.

Jan Sommer reflektuje své zkušenosti jako jeden z prvních památkářů působících na Wikipedii, kdy byla účast památkářů na internetu často zakázaná nebo opomíjená. Dnes sleduje diskuse o názvosloví památek a upozorňuje na problém vytváření rozlišovačů v názvech článků, které komplikují vyhledávání. Zdůrazňuje, že uživatelé hledají památky podle lokality, nikoliv podle specifických názvů objektů, což často není v názvech zohledněno, a podobný problém existuje i v cizích verzích Wikipedie.

Navrhuje, aby názvy článků více reflektovaly praktické hledání podle místa a uvedl příklad kostela sv. Haštala, který nemá rozlišovač, zatímco jiné kostely sv. Haštala ano, což orientaci neulehčuje. Také upozorňuje, že vyhledávač Wikipedie často nenajde kostel podle lokality, protože je pojmenován podle objektu, což ztěžuje uživatelům hledání.

Sommer dále komentuje problematiku kategorií, které byly dříve opomíjené, ale dnes jsou aktivní, přesto chybí veřejná diskuze o jejich správném vytváření. Navrhuje vytvořit samostatná hesla pro různé varianty názvů s přesměrováním na hlavní článek, například u kostela sv. Rocha v Praze. Doporučuje také vytvořit návod pro správné pojmenování památek, aby se sjednotila praxe a usnadnila orientace nových editorů, přičemž sám často rezignuje na neproduktivní diskuze.

Zmiňuje soutěže jako „Popiš památku“, které podporují psaní článků o kulturních památkách, a apeluje na větší systematičnost a koordinaci v názvosloví a kategorizaci, což by usnadnilo vyhledávání a zpracování památek na Wikipedii.

Upozorňuje na historický problém, kdy první vytvořený článek o památce často nemá rozlišovač, i když není nejvýznamnější, zatímco důležitější objekty rozlišovač mají, což ztěžuje orientaci. Věří, že Wikidata by tento problém mohly řešit, ale propojení mezi Wikipedií a Wikidaty je zatím složité.

Dále poukazuje na problém s Commons, kde mnoho fotografií památek není propojeno s odpovídajícími Wikipedickými články, což by mělo být řešeno už v popisu souborů. Připomíná, že ačkoliv byla myšlenka strukturovaných dat na Commons představena už před lety, reálný průlom v jejich využívání zatím nenastal.

Uvádí příklad Švédska, kde je propojení fotografií s databázemi památek velmi dobře vyvinuté a slouží jako vzor. Česká komunita Wikipedie má před sebou výzvu v lepší koordinaci, spolupráci s památkáři a využívání moderních technologií.

Nakonec zdůrazňuje, že probíhají jednání s Národním památkovým ústavem o obnovení spolupráce, která by umožnila zpřístupnit větší množství sbírkových předmětů pro Wikipedii. Zvláštní pozornost věnuje i okrajovým sbírkám, jako jsou lapidária, která jsou často opomíjená, ale pro Wikimedia projekty cenná. Vyzývá komunitu, aby specifikovala své zájmy, protože menší a konkrétní projekty se řeší snáze než komplexní, často právně či technicky náročné úkoly.