Zimbabwe
.svg)
Zimbabwe, plným názvem Republika Zimbabwe,[pozn. 1] je vnitrozemský stát v jižní Africe. Na severu hraničí se Zambií, na východě s Mosambikem, na jihu s Jihoafrickou republikou a na jihozápadě s Botswanou. Většinu území tvoří rozsáhlá náhorní plošina, která se na severu a na jihu svažuje do nížinných oblastí. Podnebí je převážně vlhké subtropické s výrazným obdobím dešťů a sucha, na jihu horké polopouštní. Zimbabwe se dělí na 10 provincií, na ploše 391 000 km² žije přibližně 17,2 milionu obyvatel.[2] Hlavním a největším městem je Harare, mezi další významné město patří Bulawayo. Největšími etnickými skupinami v Zimbabwe jsou Šonové a severní Ndebelové, kteří dohromady tvoří 95 % obyvatelstva. Zimbabwe má 16 úředních jazyků,[3] z nichž nejrozšířenější jsou angličtina, šonština a ndebeleština. Celkem 85 % obyvatel se hlásí ke křesťanství, menšina vyznává tradiční náboženství.
Území dnešního Zimbabwe bylo osídleno lidmi již v pravěku a od prvního tisíciletí n. l. se zde usazovaly skupiny bantuských zemědělců a pastevců. Od 11. století zde vznikala mocenská centra spojená s Velkým Zimbabwe, které se stalo jedním z nejvýznamnějších afrických obchodních center a jejíž kamenné stavby patří k nejvýznamnějším památkám předkoloniální Afriky. Oblast byla později ovládána zejména Mutapaskou říší a říší Rozvi. Od 16. století se v oblasti začali prosazovat Portugalci a v 19. století ji zasáhly politické a vojenské změny spojené s mfecane a příchodem Ndebelů. Na konci 19. století začala oblast ovládat Britská Jihoafrická společnost vedená Cecilem Rhodesem. Území bylo následně spravováno jako Jižní Rhodesie a stalo se součástí britské koloniální sféry. V roce 1953 byla Jižní Rhodesie spojena se Severní Rhodesií a Ňaskem do Federace Rhodesie a Ňaska, která zanikla v roce 1963. V roce 1965 vyhlásila bělošská menšinová vláda vedená Ianem Smithem jednostranně nezávislost na Spojeném království.
Proti vládě bělošské menšiny následovala patnáctiletá občanská válka, v níž proti vládě bojovala především ZANU vedená Robertem Mugabem a ZAPU vedená Joshuou Nkomem. Konflikt byl ukončen Lancasterskou dohodou a v dubnu 1980 získalo Zimbabwe mezinárodně uznanou nezávislost. Prvním předsedou vlády se stal Robert Mugabe, který se v roce 1987 stal prezidentem. Jeho vláda zavedla rozsáhlou pozemkovou reformu a v roce 2000 začala konfiskace velkých komerčních farem převážně vlastněných bělošskými farmáři. Země následně čelila hluboké ekonomické krizi, vysoké inflaci, politickému násilí a porušování lidských práv, které bylo celosvětově odsuzováno.[5] Po sporných prezidentských volbách v roce 2008 vznikla vláda národní jednoty, v níž se předsedou vlády stal Morgan Tsvangirai. Mugabe odstoupil z funkce prezidenta v roce 2017 po vojenském převzetí moci a nahradil jej Emmerson Mnangagwa.[6]
Zimbabwe je prezidentskou republikou, v jejímž čele stojí prezident, který je zároveň hlavou státu a hlavou vlády. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament. Patří mezi země s nižšími středními příjmy a její hospodářství je založeno zejména na zemědělství, těžbě nerostných surovin, průmyslu a službách. Mezi nejvýznamnější těžební produkty patří zlato, nikl, chrom, diamanty a uhlí.[7] Významnou zemědělskou plodinou je tabák, který patří k hlavním vývozním komoditám. Země dlouhodobě čelí vysoké míře chudoby a nezaměstnanosti, nedostatku zahraničních investic a problémům s dostupností veřejných služeb.[8] V indexu lidského rozvoje zaujímá 153. místo. Zimbabwe má bohatou biodiverzitu. Zimbabwe je členem Organizace spojených národů, Africké unie, Jihoafrického rozvojového společenství, Společného trhu pro Východní a Jižní Afriku a Světové obchodní organizace.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název „Zimbabwe“ pochází z výrazu v šonštině označujícího Velké Zimbabwe, rozsáhlé středověké městské a mocenské centrum na jihovýchodě země nedaleko dnešního města Masvingo. O původu tohoto slova existují dvě různé teorie. Mnoho zdrojů se domnívá, že „Zimbabwe“ pochází z výrazu dzimba-dza-mabwe, který se z karangského dialektu jazyka Šona překládá jako „kamenné domy“ (dzimba = množné číslo od imba, „dům“; mabwe = množné číslo od ibwe, „kámen“).[9][10][11] Šonové hovořící karangsky žijí v okolí Velkého Zimbabwe v dnešní provincii Masvingo. Podle rozšířeného výkladu pochází „Zimbabwe“ z výrazu „dzimba-hwe“, který v karangském dialektu šonštiny znamená „kamenné domy“.[12]
Zimbabwe bylo dříve známé jako Jižní Rhodésie (1898–1964), Rhodésie (1965–1979) a Zimbabwe Rhodésie (1979–1980). První zaznamenané použití pojmu „Zimbabwe“ jako označení budoucího státu pochází z roku 1960 a je dílem černošského nacionalisty Michaela Mawemy,[13] jehož strana Zimbabwe National Party jako první tento název v roce 1961 oficiálně použila.[14] Termín „Rhodésie“, odvozený od příjmení Cecila Rhodese, hlavního představitele britské kolonizace tohoto území, byl africkými nacionalisty odmítán kvůli svému koloniálnímu původu a konotacím.[13]
Podle Mawemy se černošští nacionalisté v roce 1960 sešli, aby vybrali alternativní název země. Navrhovali například názvy „Matshobana“ a „Monomotapa“, než se prosadil jeho návrh „Zimbabwe“.[15] Zpočátku nebylo jasné, v jaké podobě se má nový název používat; Mawemův dopis z roku 1961 například hovoří o „Zimbabwelandu“[14] –, ale do roku 1962 se „Zimbabwe“ natolik ujalo, že se stalo obecně preferovaným termínem černošského nacionalistického hnutí.[14] Stejně jako některé další názvy afrických států přijaté v období dekolonizace se název „Zimbabwe“ nevztahuje přímo k žádné z hlavních etnických skupin země.[16]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Raná historie
[editovat | editovat zdroj]
Archeologické vykopávky potvrdily, že tato místa byla osídlena už ve 3. století n. l., kdy sem přicházely první bantuské kmeny. Byli to zemědělci, pěstující proso a čirok, chovající kozy a ovce. Byly u nich známy i umělecké předměty, vytvářené z různých přírodních materiálů, například mušlí. V 5. století migrovali do těchto míst i kmeny Wakarangů. Přibližně od roku 1000 se zde začínala rozvíjet kultura Leopardí Kopje (tzv. Nthabazingwe). Mezi lety 1250–1400 se zde rozrostla první stabilnější říše, tzv. Velké Zimbabwe, jež vzniklo ze soupeření klanů o hranice pastvin. Tato říše je známa kamennými stavbami, které v té době i po ní neměly v těchto místech obdoby, neboť tradičním stavebním materiálem bylo dřevo a hlína. Pravděpodobně přímo na Velké Zimbabwe navázala říše Munhumutapa, (také Monomotapa, ale i Mwanamutapa), v té době největší v celé Jižní Africe. Rozkládala se kolem řeky Zambezi, tam, kde leží dnešní Zimbabwe a Mosambik. Tato říše prosperovala z obchodu se zlatem, otroky a slonovinou, které dodávala obchodníkům na pobřeží Indického oceánu. Na konci 17. století skončila pod nájezdy Mašonů.
Koloniální éra
[editovat | editovat zdroj]Matabele
[editovat | editovat zdroj]V oblasti se už od 16. století objevoval obchod autochtonních Šonů s Portugalci. Státy Šonů zanikly ve 30. letech 19. století pod nájezdy Ndebelů (Zulští Matabelové), vedených náčelníkem Mzilikazim. Ti zde založili stát Matabele. V roce 1867 byla v oblasti objevena nová naleziště zlata, což vyvolalo evropskou kolonizaci. Portugalci měli zájem zde rozvíjet svůj plán tzv. Růžové mapy: (spojení Mosambiku s na západě se nacházející Angolou). Podobný úmysl měli i Němci, rozdíl byl pouze v tom, že se snažili spojit Namibii a Tanzanii. Do oblasti se tlačili i Búrové. Tyto expanzivní zájmy nakonec překazila Británie a v roce 1889 zde vznikla Britská Jihoafrická společnost pod vedením Cecila Rhodese. V roce 1893 a 1896 proběhla povstání Matabelů, v letech 1896 a 1897 povstání Mašonů. Všechna povstání byla Brity brutálně potlačena.
Rhodesie
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1895 byla území Mašonů (Mašonsko) a území Matabelů spojena Brity v jedno a vznikl celek Rhodesie. V roce 1923 platnost smlouvy Britské jihoafrické společnosti končila a protože v referendu z roku 1922 byla účastníky odmítnuta možnost připojit se k Jihoafrické unii, území převzala Británie a v říjnu vytvořila samosprávnou kolonii Jižní Rhodesie. V roce 1953 se britské državy Jižní Rhodesie, Severní Rhodesie a Ňasko spojily ve federační celek Federace Rhodesie a Ňaska. Tento útvar vydržel jen deset let a poté, co Ňasko i Severní Rhodesie v roce 1963 odstoupily, se federace zhroutila. Dvě hlavní byly ZANU a ZAPU. ZAPU – (Zimbabwská unie afrického lidu) byla podporována Ndebely, kterou v té době vedl Joshua Nkomo. ZANU – (Zimbabwská africká národní unie) vedena Ndabaningi Stiholem, později Robertem Mugabe podporovali Mašoni. V roce 1964 se vůdce Rhodéské fronty (tzv. strany evropských usedlíků) Ian Douglas Smith stal ministerským předsedou a 11. listopadu 1965 rozhodl pro vyhlášení nezávislosti Rhodésie, kterou uznalo i materiálně podporovalo jen pár států, například Jihoafrická republika. Ian Douglas Smith vedl republiku rasistickými způsoby, za což byl OSN sankcionován. V roce 1975 rozhodl Mezinárodní olympijský výbor o zrušení olympijského výboru Rhodesie a zamítl mu tak možnost reprezentovat se na olympijských hrách v Montrealu 1976.[17]
Paradoxem je, že evropských obyvatel žilo v zemi oproti domorodcům minimum. Proti způsobu vlády se obě černošské strany spojily a vedly guerillový boj proti režimu, která je známá pod anglickým názvem Rhodesia Bush War Roku 1976 vzbouřenci utvořili koalici tzv. Vlasteneckou frontu Zimbabwe. Tlak na vládu Iana Smithe jak ze strany znepřátelených domorodců, tak i ze strany OSN vedl k pokusům svrhnout nenáviděnou vládu. První pokus v březnu 1978 – dohoda mezi Smithovou vládou a třemi africkými stranami o tzv. vnitřním urovnání – nevyšel. 1. června 1979 byla polovina poslaneckých mandátů předána kolaborujícím africkým předákům a byl zvolen černošský premiér, země potom dostala název Zimbabwe Rhodesie. Tento stav nebyl uznán Británií a ani u africké většiny v Zimbabwe neměl úspěch. Nakonec se po konferencích v Londýně Zimbabwe dočkala nezávislosti 18. dubna 1980.
Nezávislá Zimbabwe
[editovat | editovat zdroj]
Po nezávislosti se prezidentem stal Canaan Sodindo Banana. Robert Mugabe byl v té době premiérem, po roce 1980 vládla vlastenecká fronta. Tato koaliční vláda vydržela jen do roku 1982, kdy se přišlo na plánovaný převrat, vedený Joshua Nkomem. Nkomo posléze musel odejít z vlády. Od roku 1983 až 1987 trvaly pogromy na minoritní Ndebele. V roce 1987 se v nově zřízeném prezidentském systému stal prezidentem Robert Mugabe, jehož diktatura trvala až do roku 2017. K jeho hegemonii dopomohl i fakt, že Nkomo a Mugabe se dohodli na spojení svých stran. V roce 1990 se tak Nkomo mohl stát Mugabeho a zimbabwským viceprezidentem. Mugabeho reformy a diktatura dostaly zemi do hluboké ekonomické krize. Přerozdělováním půdy, kdysi ve vlastnictví bílých statkářů do rukou domorodých obyvatel, hlavně bývalých vojáků, si Mugabe získal obrovskou podporu. Tyto reformy měly za následek velikou neefektivitu zemědělství a nízkou produkci, což vyvolalo poptávku po základním zboží.
Zimbabwe trpěla hyperinflací, podle údajů z června 2008 byla roční inflace 11,2 milionů procent ročně, což byla největší inflace na světě.[18] V listopadu už to byly triliardy procent. Zimbabwe poté devalvovalo hodnotu své měny desetmiliardkrát a na začátku roku 2009 nakonec měnu zrušilo. Tato fakta se odrážela na každodenním životě, neboť po nedostatku produkce a importu chyběly i ty nejzákladnější komodity. Podle údajů z roku 2011 byla Zimbabwe druhá nejchudší země světa po Demokratické republice Kongu. Nezaměstnanost dosahovala oficiálně kolem 70 %, běžně se však operovalo s čísly přesahujícími 90 %. Podle zdrojů Mezinárodního měnového fondu přesahuje státní dluh Zimbabwe 70 % HDP, podle zdrojů CIA tvoří asi 230 % HDP a byl tak řazen na první místo na světě.
Prezidentské volby se konaly v. březnu 2008 a situace před jejich konáním byla komplikovaná.[19] Proti Mugabemu se voleb zúčastnila opoziční MDC (Movement for Democratic Change), vedená Morganem Tsvangiraiem. Volby byly zfalšovány. Ve věznicích byli například vězni nuceni odevzdat své hlasy Mugabemu.[20] První kolo velmi pravděpodobně vyhrál Tsvangirai, což ale strana ZANU popírá. Před druhým, rovněž nelegitimním kolem voleb, které proběhlo v červnu 2008 Mugabeho jednotky povraždily desítky stoupenců opozice a asi 100–200 tisíc jich vyhnaly z domovů. Mugabe sám navíc výslovně prohlásil, že pokud prohraje volby, půjde do války, takže Tsvangirai nakonec odstoupil a vyzval své voliče, aby k volbám nechodili. Vládní jednotky a stoupenci zavedli před druhým kolem systém značení voličů barvou a registraci čísel volebních lístků, který jim má umožnit překontrolovat, kdo šel k volbám a jak hlasoval, pročež se opozice i zahraniční komentátoři obávají dalšího teroru. Státy EU i řada dalších odmítly výsledek „voleb“ uznat.
Prezident Zimbabwe Robert Mugabe podepsal v Harare v září 2008 s opozičním vůdcem Morganem Tsvangiraiem a šéfem odštěpenecké skupiny poslanců Arthurem Mutambarou dohodu o rozdělení vládní moci, která ukončila dlouhodobou politickou krizi v zemi.[21] Novým předsedou vlády Zimbabwe se v únoru 2009 stal Morgan Tsvangirai. Po měsících sporů s prezidentem Robertem Mugabem se tak naplnila dohoda o koaliční vládě.[22]
.jpg)
V roce 2014 došlo ke krátkému oživení ekonomiky.[23][24] V roce 2016 došlo kvůli ekonomickému kolapsu k uvěznění Mugabeho za podpory armády, ale armáda popřela, že by šlo o vojenský převrat.[25][26] V témže roce byl povolen pro obchodování americký dolar, jihoafrický rand, botswanská pula, euro, britská libra a další měny.[27] V roce 2018 byla inflace 42 %, v roce 2019 už 175 % a v zemi došlo k občanským nepokojům.[28] Byl znovuobnoven zimbabwský dolar a zakázány cizí měny, což podnítilo obavy o další období hyperinflace.[29] V srpnu 2019 přestala vláda zveřejňovat data o inflaci. Zimbabwská centrální banka na konci roku 2019 uvedla, že roční inflace činí 521 % a že doufá v pokles inflace na 50 % v roce 2020.[30]
V lednu 2025 byl po schválení parlamentem a po podepsání prezidentem Emmersonem Mnangagwaou zrušen trest smrti. Poslední trest smrti byl vykonán na začátku 21. století. Sama hlava státu jemu čelila v 60. letech 20. století, když během války za nezávislost na vládě bílé menšiny vyhodil do povětří vlak. Jeho trest byl později změněn na deset let vězení.[31][32][33][34][35]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se sedmi vodorovnými pruhy, v barvách: zelené, žluté, červené, černé a znovu červené, žluté a zelené. Směrem k žerdi je černým, úzkým lemem ohraničený bílý klín (lem je pouze na odvěsnách), v němž je na pozadí červené pěticípé hvězdy ve žluté barvě zobrazen národní symbol Zimbabwe v podobě do mastku vytesaného orla (pravděpodobně orlík kejklíř nebo orel jasnohlasý), přesahující do bílého pole.[36][37]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwský státní znak je tvořen zeleným štítem se stylizovanou kresbou ruin Velké Zimbabwe. Ve stříbrné (bílé) hlavě štítu je sedm svislých, zvlněných, modrých pruhů. Nad štítem je velká, pěticípá, červená hvězda, nad ní žlutá soška ptáka, která byla nalezena v ruinách Velké Zimbabwe a žluto-zelená točenice. Štít podpírají zkřížený samopal s motykou a po stranách pár antilop kudu. Antilopy stojí na tmavě žlutém pažitu ozdobeném klasy pšenice, bavlníkem a kukuřičným klasem. Pod štítem je stříbrná (z druhé strany červená) stuha s nápisem "UNITY • FREEDOM • WORK" (česky Jednota, svoboda, práce).[37]
Hymna
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwská hymna je píseň Simudzai Mureza wedu WeZimbabwe (česky Vznes náš prapor, vlajku Zimbabwe). Slova napsal Solomon Matswairo a hudbu složil Fred Cangundega.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Zimbabwe je vnitrozemská země na východě jižní Afriky. Na severu a severozápadě hraničí se Zambií (délka hranice 797 km), na východě a severovýchodě s Mosambikem (1 231 km), na jihu s Jihoafrickou republikou (225 km) a na jihozápadě s Botswanou (813 km). Na nejzápadnějším místě země u města Kazungula na trojmezí s Botswanou a Zambií leží ve vzdálenosti asi 100–150 m hranice Namibie, hranice tu skoro tvoří čtyřmezí. Země má přibližně kruhový tvar, od severu k jihu měří asi 760 km a od západu k východu asi 800 km. Má rozlohu 390 757 km². Země leží mezi 15° 30′ a 22° 30′ j. š. a 25° a 33° 10′ v. d. Většinu území tvoří rozsáhlá náhorní plošina s průměrnou nadmořskou výškou 1 000 až 1 200 m, která na severu klesá do údolí Zambezi a na jihu do údolí Limpopo. Nejvýchodnější část země je hornatá; tato oblast je známá jako Východní vysočina. Jejím nejvyšším bodem je hora Nyangani, která s nadmořskou výškou 2 592 m představuje nejvyšší horu Zimbabwe.[38][39]
Přibližně 20 % území země tvoří nížinné oblasti (tzv. „low veld“) s nadmořskou výškou pod 900 m. Viktoriiny vodopády, jedny z nejvýznamnějším vodopádům na světě, se nacházejí v nejzápadnější části země na řece Zambezi.[40][41] Nedaleko východně, též na řece Zambezi, leží přehrada Kariba, největší vodní plocha v zemi a objemem největší umělá vodní plocha na světě. K nejvýznamnějším řekám patří i Limpopo. Podnebí je převážně vlhké subtropické s výrazným obdobím dešťů a sucha, na jihu vládne horké polopouštní podnebí.
Topografie a reliéf
[editovat | editovat zdroj]Většina území Zimbabwe leží na rozsáhlé náhorní plošině, která se od jihozápadu k severovýchodu postupně zvedá. Její nejvýše položenou částí je centrální Highveld, který prochází středem země a představuje rozvodí mezi povodími řek Zambezi a Limpopo. Na okrajích náhorní plošiny terén postupně klesá do níže položených oblastí, zejména do údolí Zambezi na severu a Limpopa na jihu. Více než tři čtvrtiny území Zimbabwe leží v nadmořské výšce mezi 600 a 1 500 m.[42]
Ve východní části země se rozkládá Východní vysočina, horské území při hranici s Mosambikem. Nejvyšším masivem je Nyangani, jehož stejnojmenný vrchol dosahuje nadmořské výšky 2 592 m a je zároveň nejvyšším bodem Zimbabwe. K významným masivům této Východní vysočiny patří Chimanimani (nejvyšší hora Monte Binga, 2 436 m) a pohoří Bvumba.[42]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]
Geologickým základem Zimbabwe je Zimbabwejský kraton, rozsáhlý blok kontinentální kůry, jehož horniny patří k nejstarším v Africe. Tvoří jej především granitoidy, ruly, břidlice a další metamorfované horniny; místy se nacházejí také zelenokamenné pásy s významnými ložisky zlata.[43]
Výrazným geologickým útvarem je Velká zimbabwská hráz (Great Dyke), která se táhne v délce přibližně 550 km severojižním směrem střední částí země. Jde o rozsáhlé těleso vyvřelých hornin, které vzniklo přibližně před 2,6 miliardy let. Oblast je významná zejména výskytem chromitu, platinových kovů, niklu a mědi.[44]
Na geologické stavbě země se podílejí také mladší sedimentární horniny a další horninová tělesa. Geologická stavba Zimbabwe je úzce spojena s jeho nerostným bohatstvím a významně ovlivnila rozmístění těžby zlata, platiny, chromu, niklu a dalších nerostných surovin.[45][46]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]
Území Zimbabwe náleží především do povodí Zambezi a Limpopo, které obě ústí do Indického oceánu. Menší oblasti jsou odvodňovány směrem k Okavangu (která končí v bezodtoké oblasti pouště Kalahari) nebo prostřednictvím řek Sabi, Pungwe a Buzi též do Indického oceánu.
Nejvýznamnější řekou je Zambezi, která tvoří část severní hranice Zimbabwe. Na jejím toku se nachází Viktoriiny vodopády, jedny z největších a nejznámějších vodopádů na světě. Zambezi je také přehrazena přehradou Kariba, za níž vznikla jedna z největších umělých vodních nádrží na světě.[47]
Jižní část Zimbabwe odvodňuje především Limpopo, který pokračuje do Mosambiku a ústí do Indického oceánu. Významnými vodními toky ve vnitrozemí jsou také Sabi, Manyame a Sanyati. Menší část východního Zimbabwe patří k povodím řek Pungwe a Buzi, které odvádějí vodu přes Mosambik do Indického oceánu.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwe má převážně subtropické podnebí s výrazným obdobím dešťů a sucha. V Köppenově klasifikaci se vyskytují zejména vlhké subtropické podnebí (Cwa) a subtropické horské podnebí (Cwb), zatímco v sušších jižních oblastech převládá horké semiaridní podnebí. Podnebí výrazně ovlivňuje nadmořská výška; na centrální náhorní plošině jsou teploty nižší než v níže položených oblastech a v některých jejich částech se v zimě vyskytují mrazy. V níže položeném údolí Zambezi jsou teploty výrazně vyšší než na centrální náhorní plošině, zatímco na Východní vysočině panují obvykle chladné teploty a zde se vyskytují nejvyšší srážky v zemi. Období dešťů v zemi trvá obvykle v létě od konce října do března a horké podnebí se s rostoucí nadmořskou výškou zmírňuje. Zimbabwe čelí opakujícím se suchům. Silné bouře jsou vzácné.[48]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Velkou část území Zimbabwe pokrývají savany, zejména miombo a mopanské porosty. Savany se vyskytují na jihu země a na severozápadě v oblasti zahrnující údolí řeky Zambezi. Vyskytují se převážně v suché variantě s nízkými akáciemi a trnitými keři a nízkými travinami, které v období sucha vysychají.
Světlé tropické lesy (miombo) zabírají významnou část země. Jedná se o porosty, jejichž stromy v období sucha shazují listí. Ve vlhké a hornaté Východní Vysočině se nacházejí oblasti horských stálezelených tropických lesů. V nejvyšších částech hor, kde panuje poměrně chladné klima, převládá afroalpská vegetace. Údolí řek Zambezi a Limpopo jsou porostlá mopanskými lesy.
Fauna Zimbabwe je druhově rozmanitá a zahrnuje řadu typických afrických druhů. V savanách žijí velcí predátoři, například lvi, gepardi a hyeny, spolu s početnými býložravci, mezi něž patří sloni, žirafy a různé druhy antilop. V lesích a dalších zalesněných oblastech se vyskytují různé druhy primátů, například paviáni. V řekách a jejich okolí žijí hroši a krokodýli. K významným skupinám patří také ptáci a plazi, včetně několika druhů jedovatých hadů, například kobry a mamb. V savanách se vyskytují také pštrosi, zatímco v okolí vodních ploch lze pozorovat například plameňáky a pelikány.
Chráněná území pokrývají přibližně 13 % rozlohy Zimbabwe. Mezi významná chráněná území patří Národní park Inyanga a Národní park Viktoriiných vodopádů.
Politika
[editovat | editovat zdroj]
Zimbabwe je unitární prezidentská republika. Podle ústavy je výkonná moc svěřena prezidentovi, který je zároveň hlavou státu, hlavou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezident je volen přímo občany a jmenuje viceprezidenty a ministry, kteří spolu s ním tvoří vládu. Prezident prostřednictvím vlády vykonává výkonnou moc.[49] V červenci 2026 byla přijata ústavní změna, která mimo jiné změnila délku funkčního období prezidenta a parlamentu z pěti na sedm let; změna vyvolala kritiku opozice a lidskoprávních organizací.[50]
Parlament Zimbabwe je dvoukomorový a skládá se ze senátu a národního shromáždění. Národní shromáždění má 280 členů, z nichž 210 je voleno v jednomandátových volebních obvodech, 60 míst je vyhrazeno ženám voleným poměrným systémem a 10 míst mladým lidem ve věku 21 až 35 let. Poslanci jsou voleni nebo jmenováni podle pravidel stanovených ústavou a volebními zákony a jejich funkční období je pět let. Senát má 80 členů.[51] Šedesát senátorů je voleno poměrným systémem v deseti provinciích, po šesti z každé provincie, přičemž kandidátní listiny musí střídavě obsahovat muže a ženy a každou listinu musí vést žena. Dalších 18 členů tvoří tradiční náčelníci a dva senátoři zastupují osoby se zdravotním postižením.[52]
Soudní moc v Zimbabwe je podle ústavy nezávislá. Nejvyššími soudními institucemi jsou Ústavní soud, Nejvyšší soud a Vrchní soud. Ústavní soud rozhoduje mimo jiné o otázkách ústavnosti zákonů a dalších právních předpisů a o některých sporech souvisejících s volbou prezidenta; Nejvyšší soud je nejvyšším odvolacím soudem pro ostatní věci. Soudní systém doplňují další vyšší a nižší soudy. Na správě soudnictví a jmenování soudců se podílí Soudní služební komise (Judicial Service Commission), která je nezávislým ústavním orgánem.[53]
Ozbrojené síly Zimbabwe (Zimbabwe Defence Forces) tvoří Zimbabwská národní armáda (Zimbabwe National Army) a Zimbabwské letectvo (Air Force of Zimbabwe).[54] Prezident je podle ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil a jejich hlavním úkolem je obrana země, její svrchovanosti a územní celistvosti. Ozbrojené síly se vedle obrany státu podílejí také na plnění úkolů při mimořádných událostech a na mezinárodních mírových operacích.[55] Zimbabwská republiková policie je samostatnou bezpečnostní složkou a není součástí ozbrojených sil. Jejím úkolem je zejména ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti a prosazování práva.[56]
Dodržování lidských práv v Zimbabwe zůstává předmětem kritiky mezinárodních organizací a domácích lidskoprávních skupin. Zprávy upozorňují zejména na omezení svobody projevu, shromažďování a politického působení, zastrašování a zatýkání představitelů opozice, novinářů a občanské společnosti a na případy nepřiměřeného použití síly bezpečnostními složkami.[57] V dubnu 2025 prezident podepsal zákon o nevládních organizacích, který rozšířil pravomoci státu při jejich regulaci a umožnil za určitých okolností zrušení jejich registrace a zabavení majetku.[58] V roce 2026 vyvolala další kritiku ústavní změna prodlužující funkční období prezidenta a parlamentu z pěti na sedm let, která mimo jiné odsunula příští všeobecné volby z roku 2028 na rok 2030.[59] Ústava přitom obsahuje rozsáhlý soubor základních práv a svobod a stanoví povinnost státu tato práva respektovat, chránit a naplňovat.[60][61]
Zimbabwe je členem Organizace spojených národů od roku 1980 a je také členem Světové obchodní organizace, Africké unie, Jihoafrického rozvojového společenství a Společného trhu pro Východní a Jižní Afriku.[62][63][64][65]
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]_numbered_300px.png)
Zimbabwe je pro správní účely rozděleno na osm provincií a dvě metropolitní provincie tvořené městy Harare a Bulawayo. Každá provincie má své hlavní město, odkud se obvykle řídí státní správa.[66]
Provincie se dělí na 59 okresů a 1 200 obvodů (někdy označovaných jako obce). V čele každého okresu stojí okresní správce, kterého jmenuje Komise pro veřejnou službu. Existuje také Rada venkovského okresu, která jmenuje výkonného ředitele. Rada venkovského okresu se skládá z volených radních obvodů, okresního správce a jednoho zástupce náčelníků (tradičních vůdců jmenovaných podle zvykového práva) v daném okrese. Další vládní funkce na okresní úrovni vykonávají okresní úřady národních vládních ministerstev.[67]
Na úrovni obvodu působí Výbor pro rozvoj obvodu, který se skládá z voleného obvodního radního, kraalheadů (tradičních vůdců podřízených náčelníkům) a zástupců Výborů pro rozvoj vesnic. Obvody se dále dělí na vesnice, z nichž každá má volený Výbor pro rozvoj vesnice a předáka (tradičního vůdce podřízeného kraalheadovi).[68]
| # | Provincie | Hlavní město | Počet obyvatel (2022)[69] | Rozloha
(km²)[70] |
Hustota obyvatel
(obyv./km²) |
Poloha |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Bulawayo | Bulawayo | 665 952 | 900 | 740 | .svg) |
| 2 | Harare | Harare | 2 427 231 | 872 | 2 784 | .svg) |
| 3 | Manica | Mutare | 2 037 703 | 36 459 | 56 | .svg) |
| 4 | Střední Mašonsko | Bindura | 1 384 891 | 28 347 | 49 | .svg) |
| 5 | Východní Mašonsko | Marondera | 1 731 173 | 32 230 | 54 | .svg) |
| 6 | Západní Mašonsko | Chinhoyi | 1 893 584 | 57 441 | 33 | .svg) |
| 7 | Masvingo | Masvingo | 1 638 528 | 56 566 | 29 | .svg) |
| 8 | Severní Matabele | Lupane | 827 645 | 75 025 | 11 | .svg) |
| 9 | Jižní Matabele | Gwanda | 760 345 | 54 172 | 14 | .svg) |
| 10 | Střední Zimbabwe | Gweru | 1 811 905 | 49 166 | 37 | .svg) |
| Celkem | 16 179 957 | 391 178 | 41 | |||
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Zimbabwe je rozvojová země a patří mezi země s nižšími středními příjmy. Jeho ekonomika se opírá především o zemědělství, těžbu nerostných surovin, zpracovatelský průmysl a služby. Významnou úlohu v hospodářství má těžba zlata, niklu, platiny, chromu a lithia, zatímco mezi nejvýznamnější zemědělské produkty patří tabák, kukuřice, pšenice a bavlna. Země se dlouhodobě potýká s hospodářskou nestabilitou, vysokou mírou neformální zaměstnanosti, chudobou a nízkou produktivitou části ekonomiky.
Podle Světové banky žilo v roce 2019 pod hranicí chudoby 3 USD na osobu a den, stanovenou v cenách roku 2021 podle parity kupní síly, 49,2 % obyvatel. V roce 2025 dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) přibližně 51,2 miliardy USD a HDP na obyvatele 3 021 USD. V témže roce vzrostl HDP meziročně o 8,1 %.[8]Přibližně 80 % obyvatel přitom pracuje v neformální ekonomice.[71] V indexu lidského rozvoje zaujímá Zimbabwe 153. místo.
Zemědělská půda tvoří 42 % rozlohy Zimbabwe, lesy 36 % a ostatní plochy 22 % (údaje za rok 2023). Jen 10 % území státu tvoří orná půda, zatímco většinu zemědělské půdy představují pastviny; trvalé pastviny zaujímají 31 % rozlohy země.[72] Zemědělství zůstává důležitou součástí ekonomiky a zdrojem obživy zejména na venkově. Podle Světové banky zaměstnává přibližně 70 % obyvatel a podílí se zhruba 17 % na tvorbě HDP a 40 % na vývozu. Zemědělská produkce je však silně závislá na srážkách a opakující se sucha představují významné riziko pro hospodářství i potravinovou bezpečnost. V roce 2024 vedlo sucho spojené s jevem El Niño k výraznému poklesu produkce kukuřice a tabáku; v roce 2025 naopak zemědělství výrazně oživilo. Zdaleka nejvýznamnější plodinou je cukrová třtina, jejíž produkce v roce 2024 dosáhla 6,6 milionu tun. Následovaly brambory (700 tisíc tun), kukuřice (600 tisíc tun), zelí (600 tisíc tun). Pěstuje se také pšenice, rajčata, banány, cibule a dýně.[73] Nejvíce se chovají skot a kozy, ovce, osli a prasata.[73] Největší hodnotu mezi vývozem zemědělských výrobků má tabák, jehož vývoz v roce 2024 dosáhl hodnoty přibližně 1,3 miliardy USD. Dále se vyváží cukr, čaj, bavlna a kukuřice.[74][75]
Těžební průmysl v Zimbabwe je velmi diverzifikovaný a zahrnuje téměř 40 různých nerostů. Mezi hlavní minerály těžené v zemi patří platina, chrom, zlato, uhlí, lithium, grafit a diamant. Zimbabwe má druhé největší zásoby platiny na světě a rozsáhlá ložiska vysoce kvalitních chromových rud; odhaduje se, že disponuje přibližně 2,8 miliardy tun kovů platinové skupiny a 10 miliardami tun chromové rudy. Země má také největší zásoby lithia v Africe a šesté největší na světě. Těžební sektor se podílí přibližně 14,5 % na tvorbě HDP a připadá na něj asi 75 % vývozu země.[76]
Zpracovatelský průmysl v Zimbabwe zahrnuje především potravinářství, výrobu nápojů, textilní a oděvní průmysl, chemický průmysl a zpracování kovů. Významná je také výroba železa a oceli, jejíž rozvoj v posledních letech podpořily nové investice do zpracování místních nerostných surovin. Průmyslová výroba je soustředěna zejména v okolí Harare, Bulawayo a dalších větších měst a je úzce propojena se zemědělstvím a těžebním průmyslem.
Mezi největší vývozní položky ekonomiky patří zlato (30 % vývozu), tabák (16 %), niklové taveniny (12 %), další minerály (10 %) a chromová ruda (7 %). Hlavním vývozním trhem jsou Spojené arabské emiráty (necelá třetina vývozu), následovaná Čínou (necelá třetina vývozu), Jihoafrickou republikou, Mosambikem a Zambií.[77]
Doprava v Zimbabwe je založena především na silniční síti, která zajišťuje většinu přepravy osob i zboží. Hlavní silnice spojují zejména Harare, Bulawayo, Mutare a Victoria Falls a navazují na silniční síť sousedních států. Stav části silniční infrastruktury se v minulosti zhoršoval a probíhá její postupná rekonstrukce. Železniční doprava má význam především pro nákladní přepravu a spojuje hlavní průmyslová a těžební centra s přístavy v sousedních státech. Mezinárodní leteckou dopravu zajišťují především Mezinárodní letiště Roberta Gabriela Mugabeho v Harare a letiště ve Victoria Falls; významné je také letiště v Bulawayu. Vnitrozemská vodní doprava má pouze omezený význam a využívá především jezera a přehradní nádrže, zejména přehrada Kariba.[78][79]
Cestovní ruch patří k významným odvětvím zimbabwské ekonomiky a je založen především na přírodních a kulturních památkách. Nejvýznamnější turistickou atrakcí jsou Viktoriiny vodopády na Zambezi, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. K hlavním cílům safari patří především Národní park Hwange, největší národní park v zemi, a Národní park Mana Pools, který je rovněž zapsán na seznamu světového dědictví. Dalšími významnými turistickými oblastmi jsou Národní park Gonarezhou, Matobo, jezero Kariba a archeologické naleziště Velké Zimbabwe, které je významnou památkou předkoloniální africké civilizace. Turistická nabídka zahrnuje zejména pozorování volně žijících zvířat, pěší a vodní turistiku, rybolov a návštěvu historických a kulturních památek. V roce 2024 Zimbabwe navštívilo přibližně 1,6 milionu zahraničních turistů, cestovní ruch přinesl tržby asi 1,2 mld. USD a podílí se asi 6 % na hrubém domácím produktu země.[80][81][82]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1950 | 2 790 905 | — |
| 1960 | 3 809 389 | +3,16 % |
| 1970 | 5 215 918 | +3,19 % |
| 1980 | 7 041 303 | +3,05 % |
| 1990 | 10 137 281 | +3,71 % |
| 2000 | 11 892 055 | +1,61 % |
| 2010 | 13 356 548 | +1,17 % |
| 2020 | 15 526 888 | +1,52 % |
| 2025 | 16 950 795 | +1,77 % |
| Zdroj: Our World in Data[83][84] | ||
Podle odhadu Světové banky žilo v Zimbabwe v roce 2025 celkem 16 950 795 obyvatel.[8] Při posledním sčítání v roce 2022 žilo v Zimbabwe 15 178 957 obyvatel[85] Počet obyvatel se od roku 1960 zvýšil více než čtyřnásobně, přičemž průměrné roční tempo růstu činilo 2,3 %.[86] Hustota zalidnění činí přibližně 44 obyvatel na km². Ženy tvořily při sčítání lidu v roce 2022 52 % obyvatel a muži 48 %.[87] Obyvatelstvo je poměrně mladé; při sčítání v roce 2022 tvořily děti do 15 let přibližně 40 % populace, obyvatelé ve věku 15 až 64 let 55 % a osoby starší 65 let 4,6 %.[88] Střední délka života při narození dosahovala v roce 2024 přibližně 63 let.[8] Medián věku dosahoval v roce 2024 celkem 21,2 roku.[89] V roce 2022 žilo ve městských oblastech 39 % obyvatel.[90]
Úhrnná plodnost dosahovala podle průzkumu z let 2023–2024 v průměru 3,9 dítěte na jednu ženu; v městských oblastech činila 3,1 a na venkově 4,6 dítěte.[91] Míra gramotnosti dosahuje u dospělé populace přibližně 93 % (2019).[92] Obyvatelstvo je etnicky převážně afrického původu; podle sčítání lidu z roku 2022 tvořilo obyvatelstvo afrického původu 99,6 %, zatímco podíl Evropanů činil 0,16 %.[93] Největšími etnickými skupinami v Zimbabwe jsou Šonové a severní Ndebelové, kteří dohromady tvoří přes 90 % obyvatelstva. Zimbabwe má 16 úředních jazyků,[3] z nichž nejrozšířenější jsou angličtina, šonština (hovoří ji 81 % obyvatel) a ndebeleština (11,5 %).[94] Celkem 84 % obyvatel se hlásí ke křesťanství, menšina vyznává tradiční náboženství.
Etnické skupiny
[editovat | editovat zdroj]
Podle zprávy ze sčítání lidu z roku 2022 je 99,6 % obyvatel afrického původu.[93] Nejpočetnější skupiny tvoří Šonové a severní Ndebelové.[95] Ndebelové jsou potomky Zuluů, kteří sem migrovali v 19. století, a dalších kmenů, s nimiž se smísili. Mezi další etnické skupiny patří Venda, Tongové, Tsongové, Kalangové, Sothové, Ndau, Nambya, Tswanové, Xhosové a Lozi.
Mezi menšinové etnické skupiny patří bílí Zimbabwané, kteří tvoří méně než 1 % celkové populace. Bílí Zimbabwané jsou převážně britského původu, ale existují zde také afrikánské, řecké, portugalské, francouzské a nizozemské komunity. Bílá populace dosáhla svého vrcholu v roce 1975, kdy běloši tvořili s 278 000 obyvateli asi 4,3 %.[96] Sčítání lidu z roku 2022 uvádí celkový počet bílého obyvatelstva přibližně 25 000 (tedy 0,16 % populace), což je jedna jedenáctina původního maxima.[93] Emigranti odcházeli většinou do anglofonních zemí jako Jihoafrická republika, Austrálie, Nový Zéland a Spojené království.[97][98][99][100] Tento dramatický pokles byl způsoben rozsáhlým vyvlastňováním půdy bílých statkářů. To byla také hlavní příčina postupného rozkladu a nakonec úplného ekonomického kolapsu Zimbabwe.[101] Poté, co Mugabeho na postu prezidenta vystřídal Emmerson Mnangagwa, došlo k přílivu bílých Zimbabwanů, kteří se vraceli do země.[102][103]
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwe má 16 úředních jazyků a podle ústavy může parlamentní zákon stanovit další jazyky jako úředně uznávané jazyky.[3] Angličtina je hlavním jazykem používaným ve školství a soudnictví. Bantské jazyky šonština a severní ndebelština jsou hlavními domorodými jazyky Zimbabwe. Šonštinou hovoří 81 % obyvatelstva, ndebelštinou 11,5 %. Mezi menšinové úřední jazyky patří čičevština, čibarwe, kalangština, kojsanština, nambya, ndau, šangani, sotho, tongština, setswanština, luvendština a xhoština. Úředním je i zimbabwský znakový jazyk. Méně než 2,5 % populace, zejména bílé a „barevné“ (smíšené) menšiny, považují angličtinu za svůj mateřský jazyk.[104][105] Šonština má bohatou ústní tradici, která byla začleněna do prvního románu v šonštině, Feso od Solomona Mutswaira, vydaného v roce 1956.[106] Angličtinou se mluví především ve městech, na venkově však méně.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2022 se 40 % obyvatel hlásí k apoštolským církvím, 17 % k letničnímu hnutí, 14 % k protestantismu, 6 % k římskokatolické církvi a 8 k dalším křesťanským církvím. K tradičním africkým náboženstvím se hlásí 5 % obyvatel, k islámu 0,6 % a 8 % je bez vyznání.[104] Tedy přibližně 85 % obyvatel jsou křesťané.[107]
Stejně jako v jiných afrických zemích se křesťanství v Zimbabwe může prolínat s přetrvávajícími prvky tradičních afrických náboženství. Ty před příchodem evropských kolonizátorů představovaly základ náboženského života místního obyvatelstva a dodnes zůstávají součástí zimbabwského náboženského prostředí.[108] Významnou součástí těchto tradic je kult předků, při němž jsou předkové považováni za prostředníky mezi živými a duchovním světem. S tradičními náboženskými představami souvisí také mbira dzavadzimu, tradiční hudební nástroj používaný při některých obřadech. Název dzavadzimu znamená „hlas předků“; nástroj patří mezi lamelofony a je významnou součástí hudební kultury Zimbabwe.[109]
Zdraví
[editovat | editovat zdroj]Zdraví obyvatelstva Zimbabwe dlouhodobě ovlivňují infekční onemocnění, nedostatečný přístup ke zdravotní péči a problémy s výživou a hygienou. Střední délka života dosahovala v roce 2024 podle Světové banky 63 let.[110] Podle Světové zdravotnické organizace činila v roce 2021 střední délka života 58,5 roku (ženy 60,5, muži 56,2).[111] Zdravotnický systém se potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, zdravotnického vybavení a léčiv; v roce 2024 mělo dostatečné zásoby základních léčiv 63 % podporovaných zdravotnických zařízení. V roce 2022 připadali v Zimbabwe na 10 000 obyvatel přibližně 2 lékaři;[112] v Česku pro srovnání 42 lékařů na 10 000 obyvatel. Výdaje na zdravotnictví dosahovaly v roce 2023 přibližně 2,9 % HDP a 62,9 USD na obyvatele.[113]
Významným problémem zůstává HIV/AIDS, přestože Zimbabwe dosáhlo výrazného pokroku v léčbě a prevenci. V roce 2024 země splnila celosvětové cíle 95–95–95 pro diagnostiku, léčbu a virologickou supresi HIV; mezi dětmi a dospívajícími však zůstávala dostupnost antiretrovirové léčby nižší.[114] Dalšími významnými infekčními chorobami jsou malárie a tuberkulóza; incidence tuberkulózy dosahovala v roce 2023 podle WHO 209 případů na 100 000 obyvatel a incidence malárie v roce 2022 činila 28,9 případů na 1000 obyvatel ohrožených nákazou.[115] Významnou zdravotní zátěž představují také neinfekční onemocnění, jejichž podíl na úmrtnosti postupně roste.[116]
Významným problémem zůstává mateřská úmrtnost a úmrtnost novorozenců a malých dětí. Podle údajů UNICEF klesl poměr mateřské úmrtnosti z 651 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí v roce 2015 na 212 v roce 2024.[117] Úmrtnost dětí do pěti let činila v roce 2024 přibližně 69 úmrtí na 1000 živě narozených dětí, novorozenecká úmrtnost 37 a kojenecká úmrtnost 56 úmrtí na 1000 živě narozených dětí.[118]
Města
[editovat | editovat zdroj]Následující tabulka uvádí nejlidnatější města v Zimbabwe podle sčítání lidu z roku 2022.[104]
| Pořadí | Město | Provincie | Obyvatelstvo
2022 |
|---|---|---|---|
| 1. | Harare | Harare | 1 849 600 |
| 2. | Bulawayo | Bulawayo | 665 940 |
| 3. | Chitungwiza | Harare | 371 244 |
| 4. | Mutare | Manica | 224 802 |
| 5. | Epworth | Harare | 206 365 |
| 6. | Gweru | Střední Zimbabwe | 161 292 |
| 7. | Kwekwe | Střední Zimbabwe | 119 863 |
| 8. | Kadoma | Západní Mašonsko | 117 380 |
| 9. | Chinhoyi | Západní Mašonsko | 103 671 |
| 10. | Ruwa | Západní Mašonsko | 94 083 |
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Kultura Zimbabwe vychází především z tradic místních bantuských národů, zejména Šonů, Severních Ndebele a dalších etnických skupin. Významnou součástí kulturního dědictví země jsou tradiční hudba a tanec, sochařství, ústní tradice a řemesla. Významným symbolem národní identity je Velké Zimbabwe, rozsáhlé archeologické naleziště kamenného města, které bylo mezi 11. a 15. stoletím významným centrem šonské civilizace. Lokalita je od roku 1986 zapsána na Seznamu světového dědictví.[119]
Den nezávislosti se slaví 18. dubna a připomíná vznik nezávislého Zimbabwe v roce 1980. Při příležitosti státního svátku se konají oficiální ceremonie a různé kulturní a sportovní akce.
Umění
[editovat | editovat zdroj]
Významným symbolem Zimbabwe jsou kamenné plastiky z Velkého Zimbabwe, zejména takzvaní zimbabweští ptáci vytesaní z mastkovce. Jejich podoba se stala jedním ze státních symbolů země a stylizovaný pták je součástí státního znaku i státní vlajky.[120]
Na starší tradici kamenného sochařství navázalo ve 20. století moderní šonské sochařství, které se stalo jedním z nejvýraznějších forem výtvarného umění Zimbabwe. K jeho rozvoji přispěly zejména umělecké dílny a galerie v okolí Harare a dalších měst. Pro moderní tvorbu jsou charakteristické především figurální a abstraktní plastiky z místního kamene.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Zimbabwe má výraznou tradici literatury v angličtině i v místních jazycích. K nejvýznamnějším spisovatelům patří Charles Mungoshi, který ve svých dílech zachycoval život ve venkovských komunitách a společenské změny v Zimbabwe, a Dambudzo Marechera, jehož tvorba se vyznačuje experimentálním stylem a kritikou společenských poměrů. Významnou autorkou je také Tsitsi Dangarembga, známá zejména románem Nervous Conditions z roku 1988. K novější generaci spisovatelů patří NoViolet Bulawayo, jejíž román We Need New Names získal mezinárodní ohlas. Se Zimbabwe je spojována také britská spisovatelka Doris Lessingová, která v zemi strávila část dětství a mládí.
Hudba a tanec
[editovat | editovat zdroj]Tradiční hudba je významnou součástí kulturního života Zimbabwe. Nejznámějším tradičním nástrojem je mbira, nástroj s kovovými jazýčky upevněnými na dřevěné podložce, někdy zasazený do kalabasy, která slouží jako rezonátor. Hra na mbiru je spojována především se Šony, ale nástroj používají také některé další etnické skupiny v Zimbabwe. Tradičně se mbira využívá při duchovních obřadech, pohřebních a vzpomínkových shromážděních, tradičním léčení i při společenských příležitostech. Umění výroby a hry na mbiru bylo v roce 2020 zapsáno na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.[121]
Významnou tradiční taneční formou je Mbende Jerusarema, tanec šonského etnika Zezuru rozšířený především ve východním Zimbabwe. Je charakteristický akrobatickými pohyby tanečníků a výrazným rytmickým doprovodem bubnů, dřevěných klapaček a tleskání. Tanec byl v roce 2008 zapsán na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.[122]
Vedle tradiční hudby se v zemi rozvíjí také moderní populární hudba, která kombinuje místní hudební tradice s vlivy reggae, hip hopu, rocku a dalších žánrů.
Kuchyně
[editovat | editovat zdroj]Základem tradiční kuchyně Zimbabwe je kukuřice, z níž se připravuje hustá kaše sadza. Ta se obvykle podává se zeleninou, fazolemi, masem nebo rybami. Významnou součástí jídelníčku jsou také batáty, arašídy, dýně a různé druhy listové zeleniny. V některých oblastech se konzumují také malé ryby kapenta, které jsou významným zdrojem bílkovin.
Tradiční kuchyně se v průběhu historie ovlivňovala také evropskými, zejména britskými kulinárními zvyklostmi. K místním nápojům patří například maheu, nealkoholický nápoj vyráběný z obilovin, a různé druhy tradičních kvašených nápojů.[123]
Sport
[editovat | editovat zdroj]
Fotbal patří k nejvýznamnějším sportům v Zimbabwe. Mužská fotbalová reprezentace Zimbabwe je známá pod přezdívkou Warriors („Bojovníci“) a působí v rámci Konfederace afrického fotbalu, která zastřešuje fotbal v Africe. Na regionální úrovni se Zimbabwe účastní soutěží pořádaných Radou fotbalových asociací jižní Afriky (COSAFA). COSAFA Cup Zimbabwe vyhrálo celkem šestkrát, a to v letech 2000, 2003, 2005, 2009, 2017 a 2018.[124]
Významné postavení má také ragby. Reprezentace se zúčastnila prvních dvou mistrovství světa v ragby v letech 1987 a 1991. V roce 2025 zvítězila v Rugby Africa Cupu a tím se kvalifikovala na mistrovství světa 2027 v Austrálii, kde se představí potřetí.[125]
Mezi další oblíbené sporty patří kriket, atletika, tenis a golf. Zimbabwe má dlouhou tradici také v pozemním hokeji a v minulosti dosáhlo významných úspěchů na mezinárodních soutěžích. Nejvýraznějším úspěchem je zlatá medaile ženského týmu v pozemním hokeji na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ anglicky Republic of Zimbabwe , šonsky Nyika yeZimbabwe, severní ndebelštinou Ilizwe laseZimbabwe, čičevsky Dziko la Zimbabwe, kalanga Hango yeZimbabwe, kojsansky Zimbabwe Nù, nambya Inyika yeZimbabwe, ndau Nyika yeZimbabwe, v jazyce šangani Tiko ra Zimbabwe, v jazyce sotho Naha ya Zimbabwe, tongsky Cisi ca Zimbabwe, setswansky Naga ya Zimbabwe, luvedsky Shango ḽa Zimbabwe, v xhoštině Ilizwe leZimbabwe
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zimbabwe na anglické Wikipedii.
- ↑ PALÁT, Pavel. U - hesla [online]. Heraldická Terminologická Konvence, 2016-10-08, rev. 2017-02-16 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.
- 1 2 Zimbabwe Population (2026) [online]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 Constitution of Zimbabwe (final draft) [online]. Government of Zimbabwe, January 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2013. (anglicky)
- ↑ World Economic Outlook Database, April 2025 [online]. [cit. 2025-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 April 2025. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe 2015 Human Rights Report [online]. United States Department of State Bureau of Democracy, Human Rights, and Labor, 2015 [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe. The Observatory of Economic Complexity [online]. [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 Zimbabwe [online]. World Bank [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe – big house of stone [online]. Somali Press [cit. 2008-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 May 2011. (anglicky)
- ↑ Lafon, Michel. Shona Class 5 revisited: a case against *ri as Class 5 nominal prefix. Zambezia. 1994, roč. 21, s. 51–80. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vale, Lawrence J. Mediated monuments and national identity. Journal of Architecture. 1999, roč. 4, čís. 4, s. 391–408. ISSN 1360-2365. doi:10.1080/136023699373774. (anglicky)
- ↑ GARLAKE, Peter. Great Zimbabwe: New Aspects of Archaeology. London, UK: Thames & Hudson, 1973. Dostupné online. ISBN 978-0-8128-1599-3. S. 13.
- 1 2 FONTEIN, Joost. The Silence of Great Zimbabwe: Contested Landscapes and the Power of Heritage. London: University College London Press, September 2006. ISBN 978-1844721238. S. 119–20.
- 1 2 3 NDLOVU-GATSHENI, Sabelo J. Do "Zimbabweans" Exist? Trajectories of Nationalism, National Identity Formation and Crisis in a Postcolonial State. Bern: Peter Lang AG, 2009. ISBN 978-3-03911-941-7. S. 113–14.
- ↑ What's in a Name? Welcome to the 'Republic of Machobana'. Read on. Harare: Training Aids Development Group, 1991, s. 40. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MLAMBO, Alois S. Becoming Zimbabwe or Becoming Zimbabwean: Identity, Nationalism and State-building. Africa Spectrum. 2013, roč. 48, čís. 1, s. 49–70. Dostupné online [cit. 2026-10-02]. ISSN 0002-0397.
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Mezinárodní sportovní hnutí, s. 209.
- ↑ Archivovaná kopie. eatliver.com [online]. [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-31.
- ↑ O Zimbabwe koluje hodně mýtů, říká český diplomat. www.tyden.cz [online]. [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Důkaz: Falšování voleb v Zimbabwe natočeno na video. Aktuálně.cz [online]. 2008-07-05 [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ ČTK/FIL. Průlom v Zimbabwe: Mugabe se dohodnul s opozicí na rozdělení moci. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2008-09-15 [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe Overview [online]. World Bank Group, 4 October 2016 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHITIYO, Knox; VINES, Alex; VANDOME, Christopher. The Domestic and External Implications of Zimbabwe's Economic Reform and Re-engagement Agenda [online]. Royal Institute for International Affairs, September 2016 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe 'shut down' over economic collapse. BBC News. Dostupné online [cit. 7 July 2016]. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe's Robert Mugabe confined to home as army takes control. The Guardian. 15 November 2017. Dostupné online [cit. 15 November 2017]. (anglicky)
- ↑ GIOKOS, Eleni. This country has nine currencies [online]. 29 February 2016 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARIMA, Tendai. In Zimbabwe, An Economic Crisis With 175% Inflation Drives Discontent. www.npr.org. 19 August 2019. Dostupné online [cit. 20 August 2019]. (anglicky)
- ↑ MURONZI, Chris. Could new figures forecast hyperinflation for Zimbabwe? [online]. 16 July 2019 [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-16. (anglicky)
- ↑ Godfrey Marawanyika. Zimbabwe Sees Annual Inflation Dropping Tenfold in 12 Months. www.bloomberg.com. Bloomberg, February 17, 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-18. (anglicky)
- ↑ ČTK. Zimbabwe zrušilo trest smrti, nový zákon ušetří 60 vězňů čekajících na popravu - WN24.cz - World News 24 [online]. 2025-01-01 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Svetlo nádeje pre Zimbabwe? Prezident zrušil trest smrti takmer 20 rokov po poslednej poprave. Topky.sk [online]. 2024-12-31 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ CAS.SK. Krajina zrušila trest smrti: Od poslednej popravy prešlo už takmer 20 rokov. Nový Čas [online]. 2024-12-31 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ HNonline.sk - Zimbabwe zrušilo trest smrti takmer 20 rokov po poslednej poprave. hn24.hnonline.sk [online]. 2024-12-31 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ V Zimbabwe prijali zákon o zrušení trestu smrti. Denník N [online]. 2025-01-01 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zimbabwská vlajka na Flags of the World
- 1 2 Zpravodaj Vexilolog č. 2, říjen 2001
- ↑ Inyangani, Zimbabwe [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEACH, David. The Shona & Zimbabwe 900-1850: An Outline of Shona History. [s.l.]: Pearson Education, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-435-94505-3. Kapitola The Shona before 1450.
- ↑ The Hutchinson Unabridged Encyclopedia with Atlas and Weather Guide. [s.l.]: [s.n.], 2018.
- ↑ Victoria Falls [online]. 2019 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Zimbabwe [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-10-05]. Kapitola Geography. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ The Great Dyke of Zimbabwe [online]. United States Geological Survey [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ The Great Dyke of Zimbabwe [online]. NASA Earth Observatory, 2010-10-10 [cit. 2026-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OBERTHÜR, Thomas, Donald W. Davis; Thomas G. Blenkinsop; Axel Höhndorf. Precise U–Pb mineral ages, Rb–Sr and Sm–Nd systematics for the Great Dyke, Zimbabwe—constraints on late Archean events in the Zimbabwe craton and Limpopo belt. Precambrian Research. 2002, roč. 113, čís. 3–4, s. 293–305. Dostupné online. doi:10.1016/S0301-9268(01)00215-7.
- ↑ Victoria Falls [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2026-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Baughan, M. (2005). Continent in the Balance: Zimbabwe-Juvenile literature. Philadelphia, PA: Mason Crest Publishers; ISBN 1590848101.
- ↑ Constitution of Zimbabwe Amendment (No. 20) Act, 2013 [online]. Zimbabwe Legal Information Institute [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Constitution of Zimbabwe (Amendment) Act (No. 3), 2026 [online]. Zimbabwe Legal Information Institute [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ National Assembly [online]. Parliament of Zimbabwe [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Constitution of Zimbabwe [online]. Veritas, 2023 [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Judicial Service Commission [online]. Judicial Service Commission of Zimbabwe [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ministry of Defence [online]. Government of Zimbabwe [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Constitution of Zimbabwe Amendment (No. 20) Act, 2013 [online]. Zimbabwe Legal Information Institute [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Constitution of Zimbabwe Amendment (No. 20) Act, 2013 [online]. Zimbabwe Legal Information Institute [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ World Report 2026: Zimbabwe [online]. Human Rights Watch [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe: President Signs Law to Curb Civic Space [online]. Human Rights Watch [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe: Constitution Amended to Extend President’s Term [online]. Human Rights Watch [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ World Report 2026: Zimbabwe [online]. Human Rights Watch [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe [online]. Amnesty International [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Member States [online]. United Nations [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe [online]. African Union [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe [online]. Southern African Development Community [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Member States [online]. Common Market for Eastern and Southern Africa [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The World Factbook – Zimbabwe [online]. Central Intelligence Agency, 2 December 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2026. (anglicky)
- ↑ Rural District Councils Act (Chapter 29:13) [online]. Parliament of Zimbabwe [cit. 2008-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 December 2013. (anglicky)
- ↑ Traditional Leaders Act (Chapter 29:17) [online]. Parliament of Zimbabwe [cit. 2008-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 September 2015. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe: Provinces, Major Cities & Urban Localities - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe at GeoHive
- ↑ Zimbabwe Must Leverage Macroeconomic Stability to Accelerate Growth and Create 230,000 New Jobs by 2040 [online]. World Bank, 4 September 2026 [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agricultural land (% of land area) – Zimbabwe [online]. Světová banka [cit. 2026-10-02]. Dostupné online.
- 1 2 FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-10-02]. Dostupné online.
- ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe Tobacco, partly or wholly stemmed/stripped exports by country [online]. World Integrated Trade Solution [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5. Zimbabwe - Mining and Minerals. www.trade.gov [online]. 2026-03-26 [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe. The Observatory of Economic Complexity [online]. [cit. 2026-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Transport and Infrastructure Statistics. zimstat.co.zw [online]. Zimbabwe National Statistics Agency [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe – Construction. www.trade.gov [online]. International Trade Administration, 2026-03-26 [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe – Travel and Tourism. www.trade.gov [online]. International Trade Administration, 2026-03-26 [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ International Conventions. www.zimparks.org.zw [online]. Zimbabwe Parks and Wildlife Management Authority [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ KHUMALO, Elizabeth. Zimbabwe Named World’s Best Country to Visit in 2025 [online]. 2025-10-20 [cit. 2026-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Population, 1800 to 2100 [online]. Our World in Data [cit. 2026-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World Development Indicators [online]. World Bank [cit. 2026-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe 2022 Population and Housing Census Report, vol. 1 [online]. Zimbabwe National Statistics Agency. S. 122. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2024. (anglicky)
- ↑ World Development Indicators: Zimbabwe. databank.worldbank.org [online]. World Bank [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe 2022 Population and Housing Census. www.zimstat.co.zw [online]. Zimbabwe National Statistics Agency, 2023-01-27 [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe 2022 Population and Housing Census – Gender Thematic Report. www.zimstat.co.zw [online]. Zimbabwe National Statistics Agency [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2026-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-12. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe 2022 Population and Housing Census – Gender Thematic Report.Chybí název periodika! Zimbabwe National Statistics Agency [cit. 2026-10-03]. [(https://www.zimstat.co.zw/wp-content/uploads/Census/Zimbabwe_2022_PHC_Gender_thematic_FINAL_DRAFT_Jan_25.pdf) Dostupné online].
- ↑ Zimbabwe Demographic and Health Survey 2023–24.Chybí název periodika! Zimbabwe National Statistics Agency; ICF [cit. 2026-10-03]. [(https://www.dhsprogram.com/pubs/pdf/PR160/PR160.pdf) Dostupné online].
- ↑ Zimbabwe. genderdata.worldbank.org [online]. World Bank [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- 1 2 3 Zimbabwe 2022 Population and Housing Census.Chybí název periodika! Zimbabwe National Statistics Agency, 2023-01-27 [cit. 2026-10-03]. [(https://www.zimstat.co.zw/wp-content/uploads/Census/2022_PHC_Report_27012023_Final.pdf) Dostupné online].
- ↑ Constitution of Zimbabwe Amendment (No. 20) Act, 2013. www.parlzim.gov.zw [online]. Parliament of Zimbabwe [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Ethnicity and Race by Countries [online]. 21 May 2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wiley, David and Isaacman, Allen F. (1981). Southern Africa: society, economy, and liberation. Michigan State University, University of Minnesota. p. 55
- ↑ Zimbabwe: Mapping Exercise [online]. London: International Organization for Migration, December 2006 [cit. 2010-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2011. (anglicky)
- ↑ W. G. Eaton, A Chronicle of Modern Sunlight (Innovision, Rohnert Park, California, 1996)
- ↑ Business Zimbabwe's land reform: Zambia's gain, a cautionary tale for South Africa?. Deutsche Welle. 16 January 2019. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe's white farmers start anew in Mozambique. Al-Jazeera. 28 October 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.euroekonom.cz [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-22.
- ↑ FARMER, Ben; THORNYCROFT, Peta. Hundreds of white farmers return to Zimbabwe in boost for agriculture. The Telegraph. 2023-09-04. Dostupné online [cit. 2023-12-15]. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ MAROMO, Jonisayi. 'Even white Zimbabweans are returning': Zanu-PF insists exiles are flocking back home. Independent Online. 29 July 2025. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 Zimbabwe 2022 Population and Housing Census [online]. 2025-05-02 [cit. 2026-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe [online]. [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 March 2009. (anglicky), gapadventures.com; accessed 4 May 2016.
- ↑ WILLIAMS, Angela A. Mother Tongue: Interviews with Musaemura B. Zimunya and Solomon Mutswairo. The Journal of African Travel-Writing. April 1998, čís. 4, s. 36–44. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 March 2018. (anglicky)
- ↑ Inter Censal Demography Survey 2017 Report [online]. Zimbabwe National Statistics Agency, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zimbabwe [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Mbira [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe. data.worldbank.org [online]. World Bank [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe. data.who.int [online]. World Health Organization [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe [online]. Světová zdravotnická organizace [cit. 2026-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe — Data & Statistics. www.afro.who.int [online]. World Health Organization Regional Office for Africa [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ UNICEF Zimbabwe Annual Report 2025 [online]. UNICEF Zimbabwe, 2026-06 [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe. data.who.int [online]. World Health Organization [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe. data.who.int [online]. World Health Organization [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ UNICEF Zimbabwe Annual Report 2025 [online]. Dětský fond Organizace spojených národů [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ UNICEF Zimbabwe Annual Report 2025 [online]. Dětský fond Organizace spojených národů [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Great Zimbabwe National Monument [online]. UNESCO [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Great Zimbabwe National Monument [online]. UNESCO [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Art of crafting and playing Mbira/Sansi, the finger-plucking traditional musical instrument in Malawi and Zimbabwe [online]. UNESCO [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Mbende Jerusarema dance [online]. UNESCO [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe Tourism Authority [online]. Zimbabwe Parks And Wildlife Management Authority [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe [online]. Council of Southern Africa Football Associations [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zimbabwe hold on to book first Rugby World Cup spot since 1991 [online]. World Rugby [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HULEC, O. – OLŠA, jr., J.: Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi. Praha: NLN 2008.
- HULEC, Otakar, OLŠA JR. Jaroslav. Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-952-2
- REID, Richard J. Moderní dějiny Afriky. 1. vydání. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3079-0
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimbabwe na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Zimbabwe ve Wikislovníku- Oficiální stránky vlády (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Zimbabwe [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2026-01-30. (anglicky)
- CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky. Souhrnná teritoriální informace: Zimbabwe [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online.
- Zimbabwe [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
- Human rights in Zimbabwe [online]. Amnesty International. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|